2. Lože2. Lože = postel. V M V. nepravá glossa. Pa. Cf. List. fil. 1882. 196., 198., Sdl. Hr. II. 166., Rk. Sl., Mkl. Etym. 163. L. skládá se ze dvou ložnic a dvou příčnic; na ložni- cích jsou lištevky, na které kladou se příční desky. Laš. Tč. Vz Postel. L. římské. Vz Vlšk. 90., 133. Cf. Kram. Slov. Zařízeni lože porodního. Vz Křk. Por. 467. V ložech. Ž. wit. 149. 5. Někoho na lože dáti. Jemanden betten. Dch. Vysteleme ložu naprotivia našu, čo budeš v nej spávati, nebudeš sa lakati; čože mi je, čože z malovanej lože (vz Loža), keď sa mi ten šuhaj zpodobať nemuože? Koll. Zp. I. 209., 219. Na slonových ložích spíte. BO. S lože, na něž si všel, nesejdeš. Št. Kn. š. 10. Čí 1. praská, ten
brzy umře. Kld. Zlaté lůže nemocnému nepomůže. Bž. exc. Já do lože stoupám, v pána Boha doufám. Us. Rgl. — Vezmi mú duši v nebeské lože. Výb. II. 35. — L. = život, uterus. Z lože mateře. Ž. wit. 138. 13. — L. = místo, kde něco je. L. oka, die Augenhöhle. Lpř. L., die Lafette: kládové, Block, shýbací, de- pressní, Depressions-, do hradebních sklepů, kazamattové, Kasematten-, rámcové, pobře- žní, Küsten-, na lodi, Schiffs-, na valy, na náspy, Wall-. Čsk. L. stolové, das Tisch- lager. Lpř. Lůžko hoblovadla, das Bett, soustruhu. Vz Včř. Z. II. 57., 73. Čepy otáčejí se v lůžkách litinových. NA. IV. 201., 206. Lože na nápravu pro péro, das Achseniederlager. Pdl. — L. veletoku, das Beet. Lpř. Děj. I. 24. — L. syté, ermodac- tylus. Byl. 15. stol. — L. v bot. Cf. ČI. Kv. XXII., Slb. XLIII. — L. = koláč, postélka. Vz Lůžko. — L. žabí = žabí miska. Us. Rgl. — L., sam. u Písku.
