Oheň
Oheň. O. z původního ogňb, gt. ohně. Cf. Gb. H. ml. I. 161., 160. Ani o. ani voda sa ho nechytí. Phľd. 1894. 441. O. jak rychle vzplá, však shasnout nechce. Vrch. Rol. XXXIX. 104. Kde o., tam hneď vietor i zloděj; Kto do ohňa dúcha, dym a iskry mu idú do očú (kdo se mezi rozhněvané míchá). Phľd. 1894. 197., 1893. 699. Voda jednomu odnesie, dru- hemu prinesie, ale oheň spáli šetko. Slov. Nov. Př. 444. Prudký o. brzy dohoří. Šml. VII. 163. Kdo bližše ohňa, skorej se zehreje. Phľd. 1895. 188. Praskot ohně věštbou hostí. Zbrt. Pov. 98. O jiných pověrách vz ib. 162. nn.. Lidový názor o ohni a o zemi v Herá- lecku v Cech. Vz NZ. III. 343. Pálení ohňů v Pošumaví v září a na letnice. Vz NZ. III. 47. O. v podání prostonárodním. Vyd. Jos. Košťál. Cf. NZ. VI. 103. — O. potřeby, Noth- feuer, n. Vz Zbrt. Pov. 93. O. živý. Cf. Zbrt. Pov. 90. nn. — O. pekelný, carbunculus. Vz Pokolvar (3. dod.).