Vrba
Vrba. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 65. V., vrbátko, vrbě, vrbovice. Słow. 84. V. červeníce (= v. na- chová), lýkovcová, salix daplmoides, ostrolistá, s. acutiťolia, košařská, s. viminalis, dlouho- listá, s. longifolia, šípovitá, s. hastata, černa- jící, s. nigricans. Vz KP. VII. l00 nn. Boli zesobášeni pod vrbú (o nezákonném manžel- ství). Phľd. 1892. 559. Spusť sa Boha, chyť sa vŕby (volali na tonúceho, keď na Boha volal). Ib. 1894. 194. Je jako v. (o pochleb- níku, který se všude přiživí). Nár. list. 1894. č. 169). odp. ťeuill. Chlapská vernosť nerastie na vŕbe. Phľd. 1894. 150. Deř sedláky, neboť se otaví brzy jako v. u vody stojécí; Hloze jako koza na vrbě. Chč. S. 111., 153. Na vrbě peněz nevyčesla (snadně jich nenabyla). Wtr. St. l'r. 124. — Y. Hra na suchou vrbu. Kluk se postaví na hlavu rukama o zem se opíraje. Hra na starou vrbu: lehne si, zvedá nohy a tělo, až všecka síla spočívá na týle. Vz NZ. III. 23.