Hromnice
Hromnice, die Lichtm: sskerze. — H. svátek. Dat. také h-cím. Bž. 98. Cf. S. N. Meno hromnic má pôvod od Pahroma (Pa- roma). Č. Čt. II.384. Kdo na h-ce šije, hrom do něho bije. U Litomš. Bda. Po h-ce nevy- dávej polovice (krmiva dobytku). Cf. Pavel.; Na h-ce světlý den, prodej sukni a sej len (jistě se urodí); Jsou-li na h. kalužky, budou jablka i hrušky; Na h, přiletí skřivánek přes hranice a musí vrznout', kdyby měl zmrznout'; Na h. musí se skřivánek napiť z koleje; Když teče na h-ce voda kolajú, sbíraj, sedláčku, slámu, kde která (bude ještě dlouho zima); Když teče na h. voda po kolaji, sbíraj, sedláčku, obědiny (objedlé zbytky dobytkem z koryta vyhazované). Zlínsky. Brt. Do hromnic nevydávej víc (než polovici píce dobytku); Na h. na poly pecen (polovic potravy a píce; polovic zimy); Do h-ic nevydávej polovic; Svítí-li slunce na h-ce, hojnosť žita i pšenice; Jeli na h. špatné (prší-li), bude brzy konec zimy. Kld. Na h. půl pivnice a půl zimice. Slez. Šd. Roste koukol a metlice, bude chleba po h.; modrák a zvonec (svlačec), chlebu konec. Bž. Cf. Hromičný. O pověrách h-ic se týka- jících vz v Mus. 1855. 182. Písně o h. vz v Er. P. 47.