KřídloKřídlo. Str. 816. b. 10. ř. sh. nak. oprav v: na k. Na Slov. kriedlo, krielo. Křídloma. Bž. 105. Krilo, ala, lit. skrid volare, tedy k. = čím se lítá (weil das Suffix -lo Sub-stantiva bildet, welche in der Regel dasbezeichnen, womit die durch das Themaausgesagte Handlung ausgeführt wird). Mkl.B. 96 Cf. Kram. Slov., Mkl. Etym. 304.,List. fil. 1882. 9. Rozepjatá křídla. Mus.Rozloží křídle svoji. Ž. wit. Deut. 11. Časspěje letným křídlem; Noc dál tmavým letlakřídlem; Mnoho roků rychlým křídlem přesjeho letlo hlavu. Wch. Vzal sa sokol nakřídla, proletěl do KRakova. Sš. P. 176 Čoti zvítazili, čo sa poženili? ako tie húsatkakRiela ověsili. Sl. sp. 108. Spustil křídla,gab klein bei. Dch. — K. hmyzu. K. brouků:přední či svrchní, zadní či spodní. Kk Br.5., 6. K. motýlů jako u brouků, Kk. a:v klidu vzpřímená, střechovitě na tělo slo-žená, na polo rozestřená, kolem těla sba-lená, na sebe složená vykrojená, celokrajná,zaokrouhlená, zoubkovaná, zej kovaná, úpatá.Stn. I. 11.—13. — K. = dvě poboční částkyOporné k. také: osné. čsk. K. střídové aštolní v horn. Hř. 33. K. zdi tarasné. NA.IV. 228. Plícní k. Schd. II. 365. Malá avelká k. kosti klínové, alae parvae et magnaeossis sphenoidei; k. kosti radličné, alaevomeris. K. dráhy. Pal. — K. = piano, derFlügel. KP. II. 301. — K. či pero upřáda-cího vřetena. NA. IV. 40. — K. = cithara.Bibl., Sv. ruk. Al.„389. - K. Woltmannovohydrometrické. ZČ. I. 339. — K. = poklička.U Uher. Brodu u Šulkovce. Mtl., Ktk. — K. v anat. Šedá k. v mozku, alae cinereae;k. kosti radličné, a. vomeris. Exc. — K.v bot. — blánovitá nebo listovitá obrubaokolo nebo po straně semen, plodů, podobnározšířenina hran lodyžných; tudíž lodyha4-křídlá, semena, plody křídlaté; křídlakvětní, dva postranní od ostatních lístkůrozdílně vyvinuté, křídlům motýla podobnélístky koruny (u rnotýlokvětných) nebokalicha (u vítodů) Čl. Kv. XXL, Slb. XLII.,Rst. 430. — K = zříceniny hradu u Ho-8týna, Tč.; bývalý hrad mezi Slavkovem aRusavou na Mor. D. ol. I. 936., II. 520.
