Macecha
Macecha. Macocha. NB. Tč. 17., Půh. II. 586. Cf. Maeiga, Mkl. Etym. 104. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Všecky ty macochy po- vešať na sochy (koly) a tú našu mrchu do samého vrchu. Val. Vck., Brt. Dt. 115. Každá m. sedí na dvou židlích a jídá dvěma lží - cema (přeje sobe samé nejvíce). Val. Vck. Z lesa honí medvěd a z domu macecha. Šp. — M. = trubcoplodná královna. Liška. — M. = pružina, jež zabraňuje nahroma- ďování-se obilí Nebo meliva mezi kypřiči a kuželicí Prm. IV. 249. — M. květina. M. obyčejná, viola tricolor maxima, černá, v. ar. Faust, modrá, v. azurea, bílá, v. alba, žlutá, v. lutea, bílá fialově vroubená, an- glická velkokvětá, hnědočervená, mramoro- vaná, bíle a zlatožlutě vroubená. Dlj. 55., 56. Cf. Rstp. 104., Sbtk. Rostl. 20., 247.-248., Slb. 652., Schd. II. 293., Kram. Slov., Rosc. 149., Mllr. lil., Rk. Sl.