Pitomý
Pitomý, krotký, domácí, ochočený, zahm, kirre. V. Od kmene pit (cf. Píce, Pitati) = krmiti. Bž. 178., 175. P. živočich (okrocené hovado), hovado, zvíře, hus, kačice, kachna, V., lev. Kron. tur. Kón nepitomý (indomi- tus) tvrdě těká. BO. Mají od ptactva, zvěři a všelijakých dobytků pitomých i ryb do- statek. Har. II. 128. Lev jako pitomý k němu jde. Pass. 328. — P. O člověku: krotký, mild. Přivedl lid k pitomějšímu a vlídnějšímu ži- votu. V. — P,. tupý, blbý, dumm, betäubt. Dělati pitomého. Rk. — od čeho. Jsem celý p-mý od domlouvání, od křiku. — P., zvě- davý. Jsem p-mý, co z toho bude. V témž smysle říká se též hlúpý. Na Zlínsku. Brt. — P., velmi chtivý, gierig, begierig, lüstern. — po čem. Jest po tom jídle celý p. Us. na mor. Drahansku. Hý. Jestli mysl p-má ti po vojně. Sš. Bs.