CelýCelý, vz Mkl. Etym. 28. —
Celý znamená úplnosť (
celé odění,
celá zbroj), neporušenosť (džbán spadl na zem, ale je
celý), dokonalosť (můj
celý přítel); hledí-li se k úplnosti čí- selné, užíva se neurčité číslovky všecek. Všecko vojsko vešlo do města. Všechen les (všecky části lesa) ozýval se dusotem koňským, Jme- novité výrokem užívati jest zpravidla číslovky všecek ať samé ať spojené s příčestími nebo přídavnými. Všechen se zarmoutil. Kostel přikryt jest všechen olovem. Jest všecek uplakán. Ovečka ztracená, všecka zarmou- cená. Brt. S. 3. vyd. 180. Cf. Brs. 2. vyd. 90., Ht. Sr. ml. 51., Mkl. aL. 289. C. list = jenž není hlouběji stříhaný, klaný n. složený, ač může býti po kraji zubatý; je-li i kraj
celý, slove list
celokrajný či nej
celejší. Čl. Kv. XVIII. Zmizla
celá rozkoš. Ht. Sl. ml 203. Šebišovské pole
celé hložím kvitně, to moje srdečko na něm nepřivykne. Sš. P 354. Zdál se o
celou hlavu větší. Sá. Svým žádostem
celou uzdu pustiti. Schlz. Jsem
celá pryč. Us. Je hladem
celý vymořený; Na té
celé věci nic není;
Celá řada knih;
Celý polekaný. Us. Pdl. Mám žaludek
celý jako vyškoblovaný; Chodí
celý vyškrobený, aufgeputzt, sehnutý; Ta frnda přišla
celá vyfrnděná; Je už
celý vymořený; Chodí
cela uškvondraná; To je horko, až jsem
celý uvařený; Je všady
celý zastrupatěný; Je už
celý uondaný. Us. Šd.
Celou slabiku vysouti. Bž. 48. Kasárna nová je, malovaná
celá. Brt. Ps. 49. Dyť ty nejsi z růže květ, dy je ešče chasy
celý svět; Umřel mně z vonné růže květ, mrzí mne
celý šírý svět; Tož ho válcem mlátí, až sa
celý klátí. Sš. P. 211., 187., 669. C. rýsovadlo, řečiště, prkeňák. Sl. les.
Celá řada článků;
Celou věc za odbytou považovati. Osv. I. 485. C. nota, c. ton. Zv. Přír. kn. I. 3., 17. Tak s jeho smrťou
celý kráľovský rod vykape; S ním môžeš
celý svet vybojovať. Dbš. Sl. pov. I. 188., 291.
Celý sa trasie ako vetrom zbúrená jedľa. Klčk. Zb. III. 34. Z toho bude pán
celou hubou (zajisté). Mtc. lidu. Našel ho
celého ztlučeného. Er. Sl. čít. 26. Pro c. svět, lépe: pro živý svět. Brt. To je tam
celý Vymrihlad. Mt. S. I. 96. Byl mu podobný na
celú též postavu údov. Hol. 44. Otvor, milá, nech nestojím pod oknem, lebo
celý už do niti umoknem. Sl. ps. 69. Stojím pod okny
celý promoklý. Er. P. 126. Já
celá ztrápená pro mého Hermana. Ib. 255. Stály
celé pohrouženy v slychu. Sš. Sm. bs. 160. Maria
celá vzplývala ve chvalopíseň Boha; Málem by se byla záhuba na
celý lid rozvodnila. Sš. L. 19., I. 106. Netáhni řemenu s čertem, chceš-li, ať je tvá kůže
cela. Šp. Zůstal
cel. Bl. Živ. Aug. 42.
Celé šaty mu daroval. Ler. Míra
celá mých dnů jest dlaň. Kom. Protož měj o mně tu
celou naději. Abr. Když odemkl (truhlici), řekl jemu Petr: Ohledaj, jest li ten statek v nie
celý. NB. Tč. 198. Daj odpověď lidu
celú. Smil v. 511. Neb ktožkoli jie (viery)
celé a neporušené nechová; Aby má viera
cela byla; Potom řiekáme, že třetí den vstal z mrtvých, tociš i v těle i v duši,
celý člověk;
Celým, nerozdvojeným srdcem (Boha milo- vati). Št. Kn. š 14., 16., 20., 36. A ten (řečník) aby jednomu každému člověku
celému (ho- mini integro, individuo) spravedlivě prosí- címu dán byl. CJB. 383. Chodí
celý pod vodu spuštěný. Vz Smutek. Č. — C. — od počátku až do konce.
Celou noc nespati. V. Druhý den
celý ležel. Hus I. 45. — C. = čistý. C. železo. Včř. Z. I. 5. — C = upří- mný. Maje milého a c-ho přítele. Bl. Živ. Aug. 123.