Vylačněti
Vylačněti, čněj, ěl, ění = zlačněti, vy- hladověti, aushungern, hungrig o. nüchtern werden. — abs. Jak člověk daleko cestuje, potom vylační. Us. Tč. Celý den sem nejid (= nejedl), už sem celý vylačnol. Na Ostrav. Tč. Nedávej mu jísti, dokud nevylační. Ros. — kdy. Hned po nasycení vylačněl. Krab. — čím: dlouhým postem. — se. I uložil sa tam na jednej širočiznej lúke a veru sa bol už aj vylačnel. Na Slov. Dbš. Pov. VII. 86.