Běleti
Běleti, ím, 3. pl. běleji, el, ení = počínám bílým býti, weiss werden. V. — Den Bělel = svítalo. Us. — se. = bílým býti. — se čím. Vlas starostí se mi bělí. Jg. B. se oděvem. Č. Sněhem se bělá (louka). Er. P. 196. — Jel., L. — se od čeho: Vrch oD sněhu se bělí. Jg. — se kde, kdy. Sníh v dolině, na polích se běli. Onen vrch přes celý rok (po celý rok) od sněhu se bělí. Jg.