1 Celek
Celek, lku, m., das Ganze. Kázal některé celkem páliti. Kom. Celkem něco pobrati (šmahem). Ros. Celkem ...

1 Celkem
Celkem, instr. jména: celek, jehož se za příslovce užívá. Vz Celek. ...

9 Celkem
Celkem chybně u číslovek. Bylo nás ? deset místo: všech nás bylo deset. Mtc. 1901. 260. ...

1 Celky
Celky = cele, celkem, na Slov., völlig, ganz. ...

8 -ův
-ův, -ova, -ovo. Na Mor. místy: -u, -ova, ovo: sósedu, sósedova, sósedovo. Brt. D. II. 157., 216. a Ů ...

3 Š
Š1. Touto skupeninou počíná se celkem málo slov a nejobyčejnější z nich Slováci předsuvkou i rádi opatřuji ...

6 Marka
Marka, y, f. = Marie. Na Polič. Kšá. — M., mince česká v 13. stol. = hřivna. Pal. Rdh. II. 113. M. hrací, ...

8 Cilinka
Cilinka, Cilka, y, ť. — Caecilie. List. til. 1893. 465., Nár. list. 1894. č. 234. odp. feuill.Cilkom ...

1 Místem
Místem, vz Celkem, Místo. ...

1 Místy
Místy. Vz Celkem, Místo. ...

7 Vyrovnaný
Vyrovnaný, adaequatus. Psp., Kadeř. V. dílo, chovaní, poruch; Báseň jest v-ným celkem; Zeleň jest barva ...

7 Uznati koho v čem
Uznati koho v čem: v bludu. Bart. 103 — co na koho. Bylo-li by to naň dovedeno a uznáno. Ib. 216. — jak. ...

2 Předvčírem, předevčírem
Předvčírem, předevčírem, Kom. před- včerejškem, vorgestern. Vz Celkem. ...

2 Odměšování, n
Odměšování, n., v lékařství jest výkon ústrojní, jímž kapalné látky z krve vystu- pují na povrch blan ...

1 Honem
Honem, vz Hon, Celkem. ...

2 Pádem
Pádem, vz Pád, Celkem. ...

1 Horem
Horem (vz Hor), horou, oben. Já půjdu horem, ty půjdeš dolem. Us. Horem dolem. Jg. Léky horem i dolem ...

1 Kolem
Kolem, vz Celkem. K. něj, šp. m.: kolem něho, k. pojí se s gt. Kolem jdoucí, často šp. m. mimo jdoucí. ...

3 -sky
-sky. Tvary v -sky ukončené jsou instr. plur.: česky, německy atd. Tomu nasvědčují tyto okolnosti: 1. ...

5 Celek
Celek. Hospodářský c. (hospodářství); hlavní c, der Hauptkomplex. Sl. les. Něco v přehledný c. sestaviti, ...

2 Právě
Právě = náležitě, dobře, podlé práva, rádně, spravedlivě, recht, gehörig, richtig, füglich. V. P. souditi. ...

4 Úprk
Úprk, u, m. = hrk, útok, pohrom, hefti- ger Anfall, der Andrang, Sturm, Anlauf, Galopp, die Heftigkeit; ...

1 Chobot
Chobot, u, chobotek, tku, m. Ch. zadní kout n. konec čehokoli. Das Ende eines Dinges, Zipfel. Jg. Potom ...

6 Genitiv
Genitiv. Původní článek o g-vu není jednolitým celkem; běželo mi tehdáž více o výklad jednotlivých technických ...

4 Vzdálený
Vzdálený; vzdálen, a, o = daleký, ent- fernt, weit, fern, weit abliegend, abgelegen. V. důkaz. Krok. ...

5 Bylina
Bylina. Vz Mkl. Etym. 26. B. = dvouletá rostlina. Vz Rst. 309., 401. B. česneková, vz Česnáček (Rstp. ...

8 A
A původní. Vz Gb. H. ml. I. 22. A pra- slovanské. Ib. 24. Staroslov. a odpovídá na Slov.:ja, ä, o; strsl. ...

4 1. Vyjádřiti
1. Vyjádřiti, il, en, ení, vyjadřovati, vyjadrovati, vyjádrovati, na Slov. vyjedro- vati = jádro ze skořípky ...

1 Díl
Díl (dříve: diel), u, dílek, Iku, dílec, lce, díleček, čku, m. = částka, ein Theil. D. knihy = oddělení, ...

2 Průzev, průziv
Průzev, průziv, u, m., hiatus, Hiat, m. Chybný jest gt. průzvu m : průzevu, jestiť slovo toto z koř. ...

7 U
Cf. Mkl. aL. 165., Gb. Ml. II. 146. U v Chodsku. Vz List. fil. 1891. 41. U, sym- bolický jeho význam. ...

1 1. Kosť
1. Kosť, i, f., kůstka, kůstečka, ků- stička, kostka, kostečka, kostička, y f. Sr. lat. os., řec. oötovv, ...

7 Supinum
Supinum Cf. D. Lhrg. 133 (má tam s za zastaralý tvar), 294. 8., 316 §. 91. S. tvoří se správně od ...

2 Poslati
Poslati, pošlu (m. poslju, j působilo v ce- lou skupeninu souhlásek sl, cf.: puštěn, my- šlení. Kožlany, ...

1 J
J jmenuje se je nebo jota a jest dle na- strojení mluvidel ústních podnebnice; střed jazyka vztýčí se ...

2 O přípona
O přípona, vz Tvoření slov. — O před- pona : otok, okolí. D. — O neodělitelná předložka u časoslova znamená ...

1 Í
Dlouhé í píše se od r. 1842. Před tím psalo se: j: gjdlo, namáhánj, vjtr. — Dlouhé í od dlouhého ý se ...

3 Strana, stránka, stránečka, y
Strana, stránka, stránečka, y, ť., ze str (stříti). Gb. Hl. 146. Staroslov. strana, regio: stra a to ...

1 Jmen vlastních užíváme v pluralu
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo ...

1 L
L je 14. písmě v abecedě české a jedno z jazyčných plynných. Vz Hláska. Stará bul- harština neměla samohlásek ...

1 I
Samohláska i jest dle nastrojení mlu- videl ústních hláska podnebná; střed ja- zyka vztýči se k podnebí ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...

4 Transgressiv
Transgressiv, u, m., z lat. = přestupný způsob, přestupník, přechodník, poněvadž se jím vztažná zájmena ...