Ráz
Ráz = udeření. R. kladiva, Včř., lisovní, Pressstoss, Šp., tepny, blesku, Kká., větru, Dch., hmot při setkání se jich, vz MS. 39., pružný, nepružný, soustředný či centralní, výstředný či excentrický, přímý, šikmý; směr rázu. ZČ. I. 260., 256 , 257. — R. vody. ZČ. I. 342. Rázy vycházející páry, Schläge des Auspuffdampfes. Šmr. 147. — R. = jednou. Byl sem tam ráz. Lepší ráz chvála Bohu, než dvakrát dá-li Bůh; Majú raz tolik. Brt. D. 260. Kúříme (topíme) dva razy dňa. Mor. Brt. D. Ráz — dva, Eins — zwei! Commando. Cf. Brt. D. 175. - Rá- zem = na-, pojednou. R. vše se proměnilo. Vrch. R. něco skončiti. Schlz. — V raz. Má milá zahojí v jeden r. (najednou). Brt. P. 87. — Co raz — kdykoli. Co raz tam přídu, nikdy néni doma. Mor. Vhl. — R. mince, Münzfuss. R. konvenční, rakouský, dukátový. NA. IV. 53. Mince ušlechtilého rázu. Let. 390. — Mill. 77., 78. (Cf. Jir. Mor. 51.). = R. = druh, způsob, povaha. R. vědecký, poesie; Znělka vyžaduje r. a protiráz myšlénky, Dk., starobylosti, pů- vodnosti, Tf., tonu, Mj. 214, národa, KB., národní. Celkový r. něčeho. Us. Pdl. Dáti něčemu nějaký r. J. Lpř., Mour. Paní ži- vého a veselého rázu; Otázky praktického rázu. Šml. Rozmluva rázu zcela osobního. Osv. I. 203. — R., der Theil, welchen der Weber auf einmal schlichtet. Šp. — R. = hromada. Vzal jsem jednu z knížek, jichž tam ležel ráz po ruce, a ukázal jsem mu ji. Obz. 1888. 127.