Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:6   Strana:0011


    1. Dáti
    1. Dáti. Mkl. Etym. 39. O časování vz Gb. Hl. 115., 133., Gb. v Listech filolog. 1879. 58. a 69., 220., 230., 1883. 112., 1886. 299.—301., Bž. 204.—205. Na Zlinsku 3. pl. dajú, přech. daja. Brt. O časování na Dolní Bečvě vz Listy filolog. 1885. 251. Cf. Prk. Přisp. 15. — abs. Má dáti — Dal = Soll — Haben, v účetnictví. Skř., Dch. Ber, dokud se dává. Dch. — co. D. zprávu o něčem, své dobré zdání, navedení n. naučení k ně- čemu, kvitanci, výnos, Sl. les., výpověď, směnku v čas veltrhu splatnou. Šp. Kobyla dala letos pěkné hříbě. Us. Msk. Sedm dětí vychovať, to něco dá (starostí), Us. Vk., otázku, odpověď, znamení, karty (míchati a rozdávati), příčinu k něčemu. Us. D. a položiti 2000 kop v Klaďště. Dsky. D. pro- dlení, CJB. 425., povolení k něčemu. Zř. F. I. A. XXXIX. Pasáka d.(koupaje se do vody se pohroužiti). U Kr. Hrad. Kšť. Síly ty dají výslednici. Us. Pdl. Kedz ja ho dala, co komu do toho? Sl. ps. 84. Kdeže som ja bola, keď dary dávali?; Bože muoj z vy- sokého neba, keď si dal zuby, daj že mi i chleba. Zpěv. I. 271., 283. Bůh dal zuby, Bůh dá i chleba. Mudr. 4. Příklad něčeho d. Lpř. D. I. 92. Příležitosť k něčemu d. Lpř. Vůli dáti. Sš. P. 23. Ež bych Němcu věnec dala, radši bych ho porubala; Ja po- jedu na vojnu, to dal (dá-li) Bůh, v sobotu. Sš. P. 305., 368. D. protipáru, Contredampf geben. Šmr. 126. Co rozum nedává, čas přináší. Jehož Buoh nedaj, was Gott ver- hüte. Půh. I. 355. Zbav nás smutku, daj radosti; Dar ducha sv. dáti; Daj sv. po- kánie, hřiechóm odpuštěnie a nebeskú ra- dosť; d. radu. Výb. 11. 24, 25, 28., 41. atd. Někto nic nedada chudému jest milosrd- nější než druhý, mnoho dada. Hus II. 268. By mi bylo život d.; Trúba hlas dá; Dřevo dává ovoce, užitek. St. Kn. š. 16., 23 , 33., 71. — (co, se) komu. To sem si dal, da bin ich aufgesessen; To's tomu dal; Ty tomu dáš (málo uděláš, zmužeš, sníš a p.)!; Já se mu nedal. Us. Dch. Dáti komu co pRoto. Us. Zkr. Dáváš li tomu (přisvědču- ješ-li tomu)?; lam mu to dlouho nedá (ne- vydrží tam dlouho). Kos. Ol. I. 30., 183. Ten si dal (o opilci). Us. Sn. Dáti něčemu (někomu) směr nějaký, dobrou noc, pohor- šení, otázku, jinou podobu nebo tvářnosť, svobodu, právo k něčemu, věřitelům jistotu, Us., Pdl., S. les., slib, si smrť, svým citům ton, Osv. V. 759., 379., VI. 941., výhost záští, Mour., vezdejší chléb, Mž. 4., lhůtu, Šp., erby, Zř. F. 1. A. XXIII., říši novou ústavu, nové zřízení, synovi ženu, Lpř., milost, vysvětlení, Hrts., náraz, ZČ. 1. 269., lidu obživu, Dk., správu, poslu peníze, vinu, NB Tč. 54., 117., 149., mnuho ran, St. skl. 67. (ed. 1823.), pokoj dušem v nebi, krá- lovství (nebeské), věčné spasení, Výb. II. 14., 17., 26. (14., 23., 33., 44), moc všeho tělesenství, vládu, věčný život, EOlom., od- platu, moc, dobrý přiklad, radu, chudým almužnu Št. Ku. š. 12., 17., 32., 87., 106. D. komu své slovo, germ. m.: zaručiti se, zavázati se někomu svým slovem. Brt. S. 3. vyd. 68. Dobře nedal Bůh svini rohy a býkovi rozum (zlému mnoho). Val. Vck. Dříve se mu dal, ale nyní už nic. Us. Vk. Budeš-li to pořád říkať, dá tomu (uvěří tomu). Us. Vk. Ale vraviá, že mu ju ne- dadia. Sl. sp. 80. Pojeď, dcerko, pojeď domů, dala sem tě, nevím komu; Dej mně, Bože, dej raně, co mně míníš dáti, jenom mi nedávej, k čemu nemám chuti; Když na koňa sedala, všeckym ruček davala (loučíc se). Sš. P. 134., 420., 107. Šuhaj černooký, nechoj pod obloky, obločke ťa zradiá, dievča ti nedadiá. Koll. Zp. I. 187. Bůh mu dej lehké odpočinutí a šťastné z mrtvých vstání. Sá. Dával ( = nadával) mu zrádce, NB. Tč. 238., klamy (klamařů), skurvysyny, ib. 243., 254., blázny, St. skl. V. 116., kacéře. Pč. 30. Jídlu moc nedá (málo sní); Nikdy mu zlého slova nedal; Jak dáte tom chlapcovi (jaké jméno). Brt. D. 201., 206. Jak je ti (jak se jmenuješ)? Jak mi dali, tak mi je. Na Zlínsku. Brt. D 206. Dlouho na psaní odpovědi jsem nedal. Žer. L. III. 25. Dáti týl nepříteli (utíkat'). Brt. Dávajíce mu vinu pro nějaké spisy. Brt. 257. 8. Když žalujú, že mu dal kurvy syn. Kn. rož. 134. Dal mu zemský úřad, zprávu, Zř. F. 1. A. VI., S. XIX., sirotkům léta. 1b. K. XXVIII. D. komu lež = praviti, že lže. Kn. rož. čl. 37. N'umě sobě d. rady. Alx. Dal mu na ten dluh 200 hř. gr. Půh. I. 265. Buoh muoj přikázal vše prodadúc chudým dáti; Protož což jmáš, to mně dadúc jdiž pryč. Pass. 14. stol. Nemoc má tomu nedala (nedovolila). Jel. Enc. m. XI. Slámy vám dáno nebude. BO. Žernovy samy nejedí a lidem mouku dávají. Mudr. 55. Aniž by mohl dělati člo- věk, byť to Bohem jemu nebylo dáno. Št. Kn. š. 54. — co, koho zač, za koho. Nože, mamko, nože už, či ma skoro dáš za muž? Sl. spv. V. 185. D. zboží za jistou cenu. Šp. Daľs mi to za dary. Brt. D. Dievča, dievča, biely kvet, nedal bych fa za ten svet. Sl. ps. 49. Dali sće mě za ta- kého, neni hoden psa dobrého. Sš. P. 468. Za toho už nic nedám (umře). Us. Tkč. Za hádanku (hádankou) něco d. Lpř. Levou ruku dal těžké hlavě za polštář. Vrch. Když druhá pře sejde, že je již dáno za právo. Kn. rož. 87. Jedné stRaně za právo d. Zř. F. I. J. VI Což se za půhon do toho kraje dává. Ib. Č. XXX. Mne tobě za syna dal Výb. II. 31. Dávajú ma za masiara. Koll. I. 63. Jestliže za mne dáte groš, dám vám za sě dva. NB. Tč. 28. Mosel zaň ty pe- níze d. Ib. 190. Dal zaň v Kroměříži pět hř. Půh. I. 127. Dal jsem zaň v židech a křesťanech. Púh. I. 286. Dám za svú duši v kněží modlitvu a ve mši svého zbožie třetinu. Výb. I. 250. Dal jemu svú dceř za manželku, za hospodyni (uxorem). BO. Bychť za to měl hrdlo dáti. Výb. II. 39. Ať jí Buoh ráčí milostiv býti a dá se jí za od- platu. Št. Kn. š. 43. Sám se ráčil za ny d. Ib. 185. — od čeho. Synáčku můj milý, než to od (= za) tebja dám, radši ťa tam nechám. Sš. P. 328. Má dáti od zatykače 38 gr. českých. Zř. F. I. C. XXX Dal jí to od chovanie dítěte. NB. Tč. 63. — (se s kým) do čeho, do koho. D. se do zpěvu, do vysvětlování něčeho, do smíchu, do pro- šení, do jídla, do hovoru, do útěku, s ně- kým do tance, do běhu, do lkání, do vál- čení, do vyjednávání, do řeči. Us. Pdl., Dch., Hrts., Lpř., Šml., Osv. I. 380., Sá., Hněvk. Dali se do sebe. Tč., Lpř. Když se nadutý nevědomec do mne dává. Dch. Dal se mi syneček do nemoci. Sš. P. é. 86. D. se do noh (utéci). Us. Sd. Dal se do pláče. Brt. S. 3. vyd. 79. A zlý příklad dá do sebe. Št. Kn. š. 43. — komu čeho. Dáti si v hostinci kávy. Us. Mour. Dajže, kmotre, vína, rosy. Zpěv. I. 265., 296. Dej nám vody; Dej, Bože, deštička, tichého větříčka. Sš. P. 3., 327. — Pozn. 1. Geni- tivem předmětným na slovesech závislým vyjadřuje se 4. předmět dělitelný, z něhož se nějaká neurčitá čásť odnímá. Nebo který se po částech způsobuje nebo přimnožuje — gt. celkový. Brt. S. 3. vyd. 44. — Pozn. 2. D. s gt. i s akk. = nadávati. Teď každý písař dá nám chlapů ha chámů. U Domžl. Jrsk. Kterak jest jí dával kurvy nešlechetné. NB. Tč. 170. Dal mu kurvy syn. Kn. rož. 72. — co, koho, se več. Dáti se v něčí ochranu, v závod, Lpr., něco v sázku, sukně v záhyb, se v pohyb, pochod, Us. Pdl., se v loupežení, Hdk., v křik, Kká., život svůj někomu v oběť, Vrch., život ve hru, Posp. se v něčí ruce, Výb. II. 4., Mž. 15.,' v něčí podruží, Šmb. S. II. 251., se s někým v po- radu, Čch. Bs. 60.; d. v odvet, erwiedern. Kos., se znovu v mluvení. Žer. I. 19., se v smlouvání, Pref. 5., v počítání, Kom. Lab. 43., se komu v podezření, něco někomu v loupež, Har. II. 68., 261., se v bludy, Reš., v hněv, BN., někoho v učení. Kat. 97. Prales dal nám v nocleh stíny své; Tlum ptáků dal se v let. Vrch. Nehleďte vy na mú mladosť, dajte vy mne chlapcům v ra- dost. Sš. P. 706. Bože, ješto's nám dal v člo- věčenstvie syna svého; Krčmář krade ne- dávaje v pravú mieru svého pitie Výb. II. 23., I. 257. Nenalezl se žádný, aby se v to dáti chtěl. Čr. V takové věci se Nedával. BN. Se všemi v jednání sú se nedali. 1532. Dal se v obět na každý den na oltáři. Št. Kn. š. 188. Dán si nám v naši moc. Pass. 14. stol. Kdo se v postranné zápisy a pun- tování dává, ten aby hrdlo ztratil; Pova- leči mají býti dáni v moc toho, kdož . . . Zř. F. I. A. VIII., U. VII. Kverci nechtěli se dáti v panování hor. Nar. o hor. a k. — čím: znamení troubou, houkáním, Us., ně- komu sekerú. NB. Tč. 106. Neprozřetelností svou dali jim príležitosť. Lpř. Tím mu dali k tomu příčinu. Šmb. Dá nám jich Bůh zázrakem? Vlč. Rychlosť v pohybu dána podílem dráhy & času. ZČ. I. 277. D. ně- čemu otočením jinou polohu. Mj. 119. D. k něčemu něčím podnět. Osv. I. 161. Body, jež souřadnicemi svými dány jsou. Jrl. 21. Jak sem se dał krajčim (když sem se začal učiť krejčím). Laš. Brt. D. — (čím, se k čemu) oč. Píšťalou o zem dali. Kom. Lab. 77. Nehned tím o zem dal. Abr. z G. Poněvadž v tejto při o ten dluh daly se strany ku právu v Brodě. NB. Tč. 58. — se po kom = honiti, chytati ho. A on dav se po nich dohonil je. Dač. I. 9. — nač. Dáme to na pána Boha; Dává se zase na čas, na dyšč. Us. Neor. D. se na pochod. Mour. Mnoho na něho dával (šp.: držel). Brt. Dalo se na déšť ( = bude dlouho pr- šeti; dalo se do deště = hodně prší). Brt. Král jim dal na to list (Urkunde). Zř. F. I. A. XXIII., B. VI. Aby na takového dáno bylo pravo stané. Vl. zř. 90. JMK. na žádné manské zámky, města, tvrze a na jiné věci léna dávati nemají. Zř. F. í. B. XIII. Dáti znamení na buben, Hdk., syna do Prahy na vychování, Pdl., na odpočinek, peníze na zaplacení dluhu. Sl. les. Dala mi na mýdlo (abych je koupil). Us. Brnt. Radši smrť, než bych se na tu jeho mámu dala (na krk si ji uvázala). Us. Msk. Dávajíce takto dosti zřetelně na rozum, že . . . Lpř. D. se někomu na milosť. Šm. Mudrci na to se davše. Výb. I. 648. Št. Slíbila ti ho dáť dceři na velikó radosť a druhém děvčatům na velikó žalosť. Sš. P. 294. Oni na něho mnoho dali (vážili si ho). Us. Vch. My to na vás dáme, wir stellen es euch anheim. NB. Tč. 168. D. něco na dluh, na úvěr. Dch. Že by radějše almužny dávali na klá- štery. Št. Kn. š. 99. Dítě se dalo na otce (je po otci). U Opavy. Klš. Také na Mor. Tč. D. se na odvahu. Kld. Dám ti na ko- šulu. A tobě ji nedám na ty dluhy, na ty děti (dceru). Sš. P. 111., 360., 420. Potom na rukojmě dán jest p. Krajířovi pod tisíc kop na postavení. Mus. 1883. 141. Dej mi na to pravici, že.. . Šml. D. se na studium. Osv. I. 60. D. se na svědky (je uvésti). Půh. I. 312. Dal se na to, aby . . . Bl. D. někoho na smrť. Živ. otc. 50. a., Alx. BM. v. 240. (HP. 86.)., GR. Potom dachu sě dievky na rozličné lsti. Dal. 23. Sv. Ana- stazia jinému starostě na vězenie dána. Pass. 14. stol. Kdyby (Bůh) nedal na ně (naše práce) svého požehnánie; Dáti na někoho kletvu; Ktož dědinu dává na plat. Št. Kn. š. 54., 157., 160. — k čemu. Dal jsi mi tělo své k posile duše i těla. Mž. 103. Syny do města k cviku d. Kká. Td. Požehnání k sňatku d. Šmb. Dada mi Postoloprty k dědině. Dal. 37. Dílo k činěnie. Exc. D. někoho k manželství; Pevnější příklad dadie pannám k naučení jich čistoty. St. Kn. š. 61., 85. Syna dal k odchování a k nauce. GR. — proč. Pro víru život dáti. Výb. II. 7. Pro hus křesťana dáš na popravu. Smil v. 1281. I dá nám (Bůh) nemoc pro naše dobré. Št. Kn. š. 9. A původoví bude dáno proti němu pro takové nepostavení (nedo- stavení se k soudu) za právo stané. Zř. F. I. C. XIII., R. XXXIX. — jak. Dám vám to písemné. Us. Sá. Nohy křížem d. Us. D. něco za náhradu (náhradou). Dal se bez vesla na moře. Us. Dává to z troníka (vy- dělá při kuse jen trojník). U Vamb. Kalou- sek. Na novo, z nova do něčeho se dáti. Dch. Milosť darmo daná. Hlv. 324. Kdyby mi to někdo ctí a darem dával, nechci to. Us. Vk. 0d pěti set (pod 500) vám chalupu nedám. U Rychn., Mor. Brt. D. D. 20ku extratem. Ib. Dal jí mnoho na penězích, na zboží. Us. Dědicky někomu něco dáti; Žádný soudce nemá žádné straně rady ke škodě druhé strany d.; Žádný ústního svě- domí bez přísahy dávati nemá. Zř. F. I. B. XVII., C. V. D. něco napřed, vorausgeben. Šp. Některé země u věně dány jsou mně. Výb. I. 439. Daj jim chleba s vínem; Dajž mu ránu až do hrotu. Výb. II. 30., 33. Ob- žalovaný jmá jej (dvůr) k výplatě dáti v tom, v čemž jej sám má. Dali ten duom což mohli nejdráže s vuolí panskú. NB. Té. 165., 202. Pravým darem mu pól vsi dávají; Ten dvór dán mu ku pravému dědictví; List pod svými pečetmi mi dali. Půh. I. 406., II. 102., 293. S radou přátelskou má mu díl dáti. Tov. Každej po mládenci, len mne vdovca dali. Ht. Sl. ml. 237., Zpěv. I. 352. Něco k věrné ruce někomu d., auf Treue u. Glau- ben. Faukn. Pod mieru davachu vodu lidem na každý den. BO. A dal-liby král komu clo proti starým výsadám. Zř. F. II. A. XX. Žádný konvent nemuož bez povolení krá- lovského nic od konventu dáti, prodati. . . Zř. F. I. A. XIX. Dávejte věci časně milo- srdně. Hus II. 272. Beze všeho meškánie dali jsme do sta liber stříbra. BO. Dá-li nám Buoh Kostelním pořadem starosty dobré ; Dávajíc podlé statku almužnu; Na roky svú kúpi dávaje, aby dráže dal pro rok, než by dal za hotové. Št. Kn. š 27., 113., 173. On nám to dal v sedmi stech. Us. Vk. — se za kým. Dal se za ním (do běhu). Us. Brt. — kam. Obilí do pytlů dáti, spis do tisku, obklady na ránu, klobouk na hlavu; něco stranou, Us. Pdl., les pod spravidlo, den Wald in den Bann legen, Sl. les., listy na poštu, Šp., se pod něčí ochranu, mezi klá- šterníky, Šmb., něco na programm, inseRat do novin, někoho do zástavy, do výslužby, Us. Pdl., něco do oběhu, Kaizl 245., si nohu za krk (zoufati si), Sá., Osv., se na západ, přílbici na hlavu, Lpř., někomu rozum do hlavy, sílu do paží. Osv. I. 269. Dal se v levo, na Kudlov. Brt. D. něco ven = vy- zraditi; Já se tam přece dám (vydám, pu- stím). Brt. Mk. Dá-li se tam všecko (vejde-li se)? Us. Brt. 1). 206. Dal do zdrapáků, do noh, do kyt, do Prščic (= utekl). BRt. D. 205.—206. Pan učitel dal mu dvě na ruce. Us. BRnt. D. komu za hlavu (pohlavek), Sd., něco na mráz, dítě do školy, Mour., něco pod zuby, Kyt. 1876. 23., kytku za širák, Hdk., se u vězení, NB Tč. 274., se do lesů, Ler., děti k řemeslu. 1450. Když nedáme do toho, nemůžeme chtít od toho. U Žamb. Dbv. Dal se Rychle na náves. Kld. II. 20. Do písně se to krátce dá. Nrd. Kosm. ps. 53. Dáš zemáků pod polévku. Kn. poh. Jedno (dítě) dej do školy, budeš měť ško- láka, druhé daj do dvora, budeš měť dvo řáka; Dzěći (děti) daj do ludźi, něch jich pan Bůh živi. Sš. P. 140, 141. Do klobúka višeň, do kapsy kadlátek, do pravé ručenky vyšívaný šátek (dej). Ib. 257. Mosím se s niem k věrnému právu d. NB. Tč. 78. Chtějí pod správu mou se d. Žer. L. í. 8. Křik až k nebi dáváše. GR. — odkud. Chléb s nebe dal jsi jim. Mž. 80. Z toho vlasy za prvotiny dal. Lpř. Nedal jí (dívky) z ruky večer ten (pořád s ní tančil). Hdk. Nerada bych dala veslo z ruky. Šml. Ha- ničko, hubičko, dé trošku červenéch jablíček z fěrtošku. Sš. P. 384. Dá almužnu z svého sbožie. Výb. II. 13. Věno sestrám ze statku dáti. 1604. Z toho má od nás pánu těch gruntů polovice desátku dědičně dávána býti; Z dluhu plat d. Nar. o hor. a k., Zř. F. I. H. XXIV. Móžem z sebe knězě dáti. Dal. 58. Dalo se mi to z její věna. Půh. II. 28. Neměl by nade mnú moci i jedné, kdyť by nebylo dáno s huory. St. Kn. š. 20. Dá- vati s něčeho určený plat. Ib. 154. — kde Rád vám v tom dávám (přisvědčuji). Kos. Ol. 10. Dáno na Žebráce, v Bělohradě. Arch. I. 56., 17. Cf. Psáno v Žebráce. Ib. 191. Tu jemu židé dali v jeho právu těch 100 hř. platu na tom zboží. Půh. I. 124. Dána mi jest každá moc i v nebi i v zemi. Hus I. 54. Dej mu obživenstvie v domu jeho; Dej nám (Bůh) v ráji dědinu. Výb. II. 13., 23. A jiným dává odpočinutí na pravici Boha otce; Jenž tu milosť v kostele ráčil dáti; Odplatu v nebesích; Žeť v tom mohu do- brou Radu d. Št. Kn. š. 22., 27., 31., 67. Dán (list) na hRadě našem pražském v so- botu . . . Zř. F. I. A. II. — kdy. Nedá si ani v neděli pokoj. Us. Ty dáváš jim po- krm v čas příhodný. Mž. 10. Dřevo ovoce své dá v čas svuoj. Výb. I. 507. Jest vám dána milosť i dnes i vezdy od Boha. Výb. II. 17. V tej čtvrti léta máme jim 24 zl. dáti. 1482. Dán list v noci v pondělí před sv. Vítem po dobrém Němci. Hus III. 283. V prvém boji dána mu pomoc duchem sv. Pass. 14. stol. V svój čas d. ovoce. St. Kn. š. 182. — jak dlouho. Tu mi jich nedal až do dvú letů. Půh. I. 332. — se. Nedejme se! Rieger. D. se = jati se, počíti. Vz D s inft. — s infinit. Že mu mé přímluvy v tom užiti dáte. Sdl. Hr. III. 18. Dali se (jali se) chodiť přes zahradu. Val. Vck Dal si to zaplatiti; D. se přemluviti, pohnouti. Us. Dch. Dali jí tam jíti (dovolili). Us. My- šlénky nedaly mu spáti. Sá. Dáti se před soudem najiti. J. tr. Abych se, když soud držán bude, najíti dal. Žer. Nedám to na sobě znáti. Ht. Sl. ml. 215., Hrts. Dal na to dojíti; Dal o sobě mluviti. Dch. Dávám hádati, se zapsati, za vládce se prohlásiti; Spiknutí nedalo dlouho na sebe čeka ti. Lpř. Kdyby mu Bůh k zdraví přijíti dal 1606. Dala se (počala) ho boleť hlava. Val. Vck. Dal chlapca slúžiť (inft. účelný). Zlínsku. Brt. Dali se najíti (přišli). Er. 446., Abr. z G. 228. Dál sa (jal se) lézt hore. Mor. Brt. Mtc 1878. 31. Maji dáti věděti pánóm na toho, ktož by práv nechtěl býti. O. z D. Nemají mu d. přísahati; Ktož dal na sobě právo ustáti; Dal-li věřitel Rukojmím na- před půl léta věděti. Vl. zř. 283., 383., 399. Dal zastaviti. Vlč. A když ho (jazyk) ze- dere, dá ho ocelovať a mně nebožátku bude ubližovať; Tam mně dali lámať kamení těž- kého; On sa jí dal plakať (počal před ní p.); Čo mu jeść dávala? Sš. P. 432., 571., 669., 754. Dáváme vám věděti. NB. Tč. 3., 42., 90., Půh. II. 300., Smil v. 70, List. hrad. 1524. Tč., Alx. V. (Anth. I. 3. v. 33.), Dal. 38., 140. Dává nám to znáti, že ... . NB. Tč. 153., Výb. II. 23. Dá znáti moc svých hněvóv. Výb. II. 11. Ať se již zde lidem znáti dám. Mst. v. 115. Dobrý se dá u příhodě znáti. Dal. 62. Dokládati ku právu nedadie; Nedadieť mi oni o to slova řéci. NB. Tč. 89., 173. Někteří dali se viděti se zbrojí po domích chodíce. Bart. Když se j'mu tu dá býti; Mrtví vstachu, mnohým sě viděti dachu; Daj mu z toho bez škody vyjiti. Výb. II. 4., 11., 18. Dav se hněvu přemoci hrdloval druhého. Háj. A dali jsú jemu jeden kuoň prodávati; Dal mu kolo opraviti. Tč., 19., 23. Dal se před jinými slyšeti. Bart. Bůh jí syna spatřiti dal. V. K tomu přijíti nedáme. Dh. 19. Komuž bude ten hrad spatřiti dáno. Kom. Střelci vy- zřetí nedadiechu. Alx. Poklady kostelní sú tobě schovati dány. Pass. 428. Kteří před sebou z pýchy klekati dávají. Hus 1. 74. Chléb ječný nedobře se dá rozžíti. Ib. II. 111. D. se poznati; S večera dachu knězi dosti jiesti i píti; Dajmy sě zbíti; By sě dali v mnohých rúšiech viděti. Dal. 42., 103., 140., 141. Že chce dáti jiesti své tělo; Dá jí (duši) bez posilenie zahynúti; Dali se črtu oklamati, dary svésti; Ktož se dá rozmoci hněvu; Nedajte mezi sebú róznice učiniti; Nedaj nad sebú črtu vlásti. Št. Kn. š. 3., 6., 8., 16., 37., 44., 91. (185., 188.). Vz Infinitiv. — S nomin. výrok. Dávámť se vinen. BN. Chce se mu dáti vinen před právem. NB. Tč. 229. Zvláště se vinen dá- vám, že jsem ... Mž. 94. Jestliže by nestál, již by se vinen dal. Jdn. 101. A protož mi toho hříchu litujíce vinni se dávárne pánu Bohu. Jdn. 189. — aby. My jsme také dali, aby při hrdle zuostal. NB. Té. 98. Daj duši, by tě viděla. Výb. II. 23. A já dám, aby světští také řekli. Hus I. 180 — Vz jiné frase v Brt. S. 3. vyd. 171.—172.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011