Měď, i (ne
Měď, i (ne gt. mědě), f., pol. miedź, rus. měď, lat. cuprum, něm. Kupfer, n. M. obyčejná, zrněná, žlutá, šplejsovaná, zagrovaná, jalová n. černá (v níž stříbra není), řecká, Jg., osmistěnná, Nz., bílá, cementová, rosetová n. růžová, sražená, surová, tvrdá, vydělaná. Kh. M. ryzá, kujná. Nalezá se v krystalech, vláscích, drátech, plíšcích větevnatých a ce- listvých kusech. M. lze kouti, ale nikoli svařiti. Slitiny s mědí: bronz, dělovina, zvo- novina, mosaz, pakfbng n. argentan (Neu- silber) a slitiny zlata a stříbra, tombak, elektrum, zrcadlovina. Vz Šfk. 330. a násl. Z mědi dělají se krásné zelené a modré barvy (jedovaté). Vz Kov. Bř. Ruda mědi. V. Rez mědi (rus. měděnka), rez měděná. Kom. Rytina na mědi. Jg. Do mědi, v m. rýti. Us. Vz více v S. N.