1. Zboží, zbožíčko, a, n. (m.: sboží. Bž. 52.) = dědičný majetek zvl. majetek pozemků a rolí, nábytek, jmění, bohatství, das Be- sitzthum, liegende Gründe, Felder, das Gut, Vermögen. Dle Bdl. od bogt bůh a to od bhag = rozdělovati, přidělovati; tedy z. — díl někomu přidělený, jmění, pole. Vz více v Gl. 384. Skr. bhadž = obtenir en partage. Burnouf. Listy filol. I. 54. Mnohým zbožím vládnouti; velikého z. pán; z. dědičné; po z. dychtiti; z. sháněti, shromažďovati, zbožím oplývati; o všecko své z. přijíti; mohovité (movité, Sob. 88.) z.; z. nemohovité (nemo- vité); zle dobyté z. nedědí. V., Č. Z., kteréž má na zemi, der Grundbesitz. Sob. 14. A tu aby byl na tom z. s přáteli a sousedy ráno na těch dědinách, na kterých odhadovati mají, a tu k němu úřadníci od desk ... na to z. přijedou a jemu vedlé práva v jeho summě odhádají. Vl. zř. 25. Mnoho statku a z. míti. V. Ż. nabyti; zbožím obdarovati. D. Pobrachu zbožie. Rkk. Válkami z. do- byti. Star. let. Pro pokoj ducha sbožní lidé sbožie ostávají. Št. Skrblec z. světa hltá. Sych. Statky a z. někomu bráti. Flav. Ko- stelní z. Vš. V držení z. býti. Ms. I umre-li glava čelědina, děti vsie tu zbožiem v jedno vladú. Rkk. 69. (Sněm. v. 4.). Z. rajské, nebeské = nebeské království. Star. skl. Upadl mně v mé zboží a obilí pobral. Půh. brn. 1406. Z. panské, církevní či kostelní, dědičné. Vz S. N. Proséc slavné matky božie, by ji dovedla v to zbožie, kdež bydlí s svým milým synem. Kat. 1112. Potkala ho milosť boží plná nebeského z. Sš. P. 46. A keď za mesto prišli, dobrej cesty nenašli, len po tŕňovom hloží, po tom čertovom zboží. Sl. spv. IV. 147. Byli jsou v kyselosti pro kněžská zboží. Dač. I. 19. K čemu jest jim z., poněvadž chudých apoštoluov jsú náměstkové? Jel. Enc. m. 67. Aby lidi, jenž v něho uvěřili, věčným zbožím od-' měnil. Sš. II. 242. Almužnu z svého z. dáti; Nepřietelé přemohli je na jich z. Výb. II. 13., 14. Kdybych jí ukázal 60 kop gr. na svém svobodném a usedlém z. a žádnému nezávadném. Arch. I. 145. Ženu zastúpil na jejím sboží (dědině). Kn. rož. 16. Požívání z. světského nezapovídá se kněžím; Jimž povýšení jejich a cizí z. více se líbí, nežli obecná jednota svatá i pokoj. Pal. Děj. III. 3. 79., 174. Držeti z. znamenalo míti v moci z. cizí ku př. zboží královské v zápisu až do výplaty. Pal. Rdh. I. 178. Z. kostelní a klášterské. Pal. Přijde s sbožími přielišnými. BO. Na všech věcech z. máme veliké. Pass. 332. V chrámě jest veliké z. na zlatě. Troj. 130. Paladia velké z. na lékařstvie (léky)
naloživši nic neprospěla. Pass. 840. Z. za-
staviti, prodati, dáti aneb směniti komu.
Exc. Miesto póhonu dává se list provolací
do toho města, ku kterémuž naj blíže přileží
to zbožie; Dcera má vším právem ve všecko
z. otce svého vkročiti po smrti otce svého;
I na z. nenariekané nezpráva móž přijíti;
Aniž se v tom slušie zpupností zbožie a
nenařiekáním troštovati; Poručník, když si-
rotku dědictvie jeho otcovského postúpi a
jemu počet spravedlivý učině, z. jej jeho
skutečně zmocní; Z. zřiediti; Všichni v tom
zbožie nesedie, kteréž se jim zapisuje; Aby
jiného zápisu pro z. přibyté nedělal. Vš.
Jir. 24., 175., 186., 276., 284., 288., 317.
Propriis pecuniis svým zbožím: To z. jest
na mě po smrti otce mého přišlo; Z. mé
jménem Lhotku; Jest to z. svobodné a ne-
závadné; čisté a nezávadné a svobodné z.
ve dsky vložiti; Svého otce z. nic Ješek
nemá; Z. doživotní; Z. movité i nemovité;
Já jsem ztratil na té tvrzi, ješto on mi
pobral mé z.; Držel z. mé, vinohrady, lúky
v Evančicích a v Sokolnicích, což sem tu
měl, bez práva; Erbovné z.; Až se zvod
stal nato z.; Od 20 let jiní z. toho nedrželi
nežli Črh a Šebor; V tom Kropáče zvodil
na mé chudé zbožíčko. Půh. I. 123., 153.,
194., 199., 260., 265., 360., II. 5., 11., 134.,
163., 196., 348., 601. Z. = statky. Dal. 143.
A slúžie někteří ďáblu, jenž slove Mamon,
pro lakomstvie zbožie; Věřím, že uzřím z.
Pána v zemi živých; Z. nikdy aneb nebrzo
býva bez hřiechu dobyto; A že z. vždy
přibývá duchovním, protož také žákóv a
kněží přibývá; Žádosť z. roste bez konce;
S nímž jsúc požívají z. nebeského; Když
sú kněžie zle živi a nechtie zlosti ostati,
tehdy světští řadem a dobrým úmyslem
mohú jim z. otjieti; Psi sě o kosť hryzú,
vezmi kosť a přestanúť: nebuď z. u kostela
a nenalezneš k němu kniežka (kněze); Ne
falešného z. od Pána, ale světla žádajme;
Také v tom kusu blúdie obecně ženy, jenž
svým dětem od Boha prosí dóstojenstvie a
z.; Poněvadž tak mrú pyšní svého zbožie
chovači nic chudým nedávajíce, i kterak
mrú ti, kteříž cizie berú?; Neb jest doma
při rozumu nebyl, když jest z. mařil; Abychom
z. chudým dávali a tak je sobě přátely
zdělali; Z. člověku užitečné; Neroďte na
svých bližních z. tohoto světa ctíti; Jest-li
zdráv a nemá z., chudoba ho nuzí; jest-li
bohat, z. ho mučí; Z. jest věc zemská ale
žádosť jmění jest věc duchovní; Mníš-li, by
kdo své lakomství z-žím nasytil? Hus í.
122., 146., 284., 447., II. 36., 55., 59., 81.,
85., 191., 245., 302., 304., 349., 385., III.
109., 186. (Té.). Ani za všecko světa zboží,
um Alles in der Welt nicht. Dch. Myš má
malé zuby, ale mnoho z. zhubí. Mor. Tč.
Darmo ten z. má, kdo ho neužívá. Prov.
Pk., Šd. Zbožie světa toho má v sobě biedy
mnoho; Jakož trnie, ostré hložie, takéž bode
v světě z. Smil v 1775., 1780. Zboží po-
zdvihuje úmyslu. Vz Bohatství. Lb. Na
jednu loď neklaď svého všeho z. Bž. — Z. = úroda s majetku pozemkového. Z. = obilí, das Getreide. Us. na vých. Mor. a Slov. Bern., Tč., Brt., Vck., Kčk. Vymlátiti posledky z. Mor. Tč. Uspoháňaj ty krávy ze z. Mor. Tě. Máme pěkné z. Mor. Šd. Všecko z. vymrzlo. Tč. Preto (Slovänia) nazvali této najužitočnejšie rastliny žitom, že sä z toho žije, obilím, že je to najlepšia hojnosť, toho mať dosť, zbožím, že je to z Boha boží dar. Hdž. Čít. 199. Kúpala sa milá v mořu, pásla volečky ve zbožu. Sš. P. 115. Pro ně krávu zabil a z. zmarnil. Kld. II. 166. Najprú sa staršie zbožie dáva mleť (Cf. Po staršom do mlýna); Z. husté, že by sa ani had cezeň nepreplazil; Toľko bolo zbožia na trhu, že bolo ťažko zemi držať; To z. nechcú brať — ak chceš mu ho daruj, ak chceš mu ho na zem vysyp. Zátur. — Z. = vůbec cenný majetek a zol. prodejný majetek na trhu a v krámích, das Eigenthum, die Waare. Z. = každá příro- dnina a každý výrobek rukou lidských při- cházející do obchodu; z. materialni, kolo- nialní, norimberské (hračky, mechanické, optické a fysikalní nástroje), železnické, ga- lanterní, kožešnické atd. Vz více v S. N. Z. semenné, Saat-; tržnice na z., die Waaren- halle; plechové z., Blech-; z. časové, Saison- artikel, m.; z. bezhlavé, unköpfige W., letní, Sommerartikel, prodejné, Verkaufs-, vojen- ské, Militärartikel, průvozně, Transitogut, n., nepevné, unhaltbare W., kaučukové, Kau- tschukw., z. z perčoviny, Guttapercha-, z. bílé, weisse W., hotové, fertige W., drobno- zrné, feinkörnige W., místní, Lokal-, kar- táčnické či štětkářské, Bürsten-; učinění smlouvy v příčině z., závěrka na z., při- rážka na z.; koupě, zákup z. Šp. Gut ge- gerbte W., dobře vydělané z.; frische, grüne W., čerstvé, syrové z.; gekalkte W., loužené z.; hochfeine W., z. velepěkné; cou- rante W., z. odbytné, odbytné druhy z.; ausgesuchte W., vybrané z.; ausgezeichnete W., výborné z.; gute, schlechte W., dobré, špatné z.; bestellte W., objednané z.; ver- legene W., zaleželé, sleželé z.; schwere, leichte W., těžké, lehké z.; ganze, geschnit- tene und halbfertige W., celé, krájené a polohotové z.; W. von allerlei Gattung, všeliké z ; geschwärzte W., černěné z.; fein- farbige W., pěknobarevné z.; haltbare, un- haltbare W., z. trvalé, netrvalé; gezogene W., tažené z.; vorräthige W., zásobné z.; zweisätzige W., z. z druhého základu; drei- sätzige W., z. z třetího základu; W. mit Kopf, z. s hlavou; einsätzige W., z. z jed- noho základu; untergeordnete W., podřaděné, podřízené z.; die W. hat einen reissenden Absatz, to z. je na hmat, z. jde jako na dračku, jest shon o to z.; übergebene W., odevzdané z.; zugerichtete W., přistrojené z.; die W. hat Absatz, z. má odbyt; die W. hat keinen reinen Narben, z. má nečistý líc, z. nemá čistý líc; veräscherte W., pře- loužené z.; die W. ist ohne Festigkeit und Kern, z. jest nepevné a bez jádra. Šp. Ko- vové z., Metall-, skvostné, Luxus-, postelní, Bettrequisiten, krátké, Kurz-, kupecké, Spe- cerei-, stužkové, Band-, masité, Fleisch-, stávkové a pletené, Wirk- u. Strick-, ruko- dílné, Manufaktur-, prádelně, Wäsche-; z. prvního druhu, Prima; z. přichází v obchod; po příchodu z ; z. do obchodu dáti; vzíti z. jedno s druhým; dejte mi počinek na to z. Dch. Z. kupecké; vůz na z.; z. drobné, odbytné, trhovní; z. odbyti, prodati, v kusech prodávati, vyložiti, skliditi, objednati, D., přetržiti. Sych. Balík z. Z. tunné n. slané (nasolenina); o z. psáti. Us. Prohlídač z. D. To z. šlo jako na hmat. Sych. Zbožím ně- koho zaopatřiti. D. Z. kupné a překupné. Sš. Sk. 99. Z. vážné, měrné n. loketní. Bck. II. 1. 72. Z. brakové, Ausschuss-; z. bavlněné, lněné, konopní, vlněné, hedvábné; Balení, ochrana, reklama z. Prm. Z. ozdobné; obchod ve z. ozdobném; složené, skladní, skladné, z moře na břeh vyvržené, ku břehu při- hnané, pobřežní; z. trpící námořské škody (havarirte Güter); podludné; obchod s pod- ludným z.; z. podludně přivésti (einschwär- zen); účet na z.; kniha účetní na z.; prodej, odbyt, vývoz, východ, obrat, odběr, dodáni, pojištění, vyvážení, ohledání, kontrola, pře- hlídka, přívoz, příchod, opovědění, vozka, vozič, sklad, cena, dopravování, rozesýlání, rozsýlka, pojištění, seznam, vyclení zboží; ukázka, vykázka, pokázka, počet (účet), ztráta na z.; přihlídka ke z.; úřad kontrolní nad zbožím; obchod, zkušenost' ve z.; pla- cení cla ze zboží; zhotovené z., erzeugte W.; z. dělati, zhotoviti, erzeugen, verfer- tigen; z. kořenné, Specereiw.; z. ku prodeji svěřené, určené, Kommissionsw.; dohodce z., der Sensal, ztráta na z. J. tr. Z. loketní (střížné) i. e. které na loket se prodává. S. N Z. obstarané, obstaratelské, Kommissionsgut, nákladní, hodné, echte Waare, Pr., zemské, cizozemské, osadnické n. kolonialní, lučeb- nické (lučbiny), lékárnické, fabričné, poslané, vývozné, odbytné, kuchyňské, Specerei-; z luxusové, Luxus-; luxu, nádherné, přepychu sloužící, na vzor, přebrané, přebrakované (Brak); dovozné; z. přivézti, přivážeti, ohle- dati, dostati, poslati, dovážeti, nakládati, až do domu n. až na místo s výplatou dostá- vati, obchodem od někud bráti, dostávati, platu osvoboditi, napřed vyplatiti (franko- vati), nechati ležeti; z. to silně se hledá; po tom z. jest veliký shon, častá poptávku; přívoz z.; obchod, obchodník se z.; obchod se smíšeným z.; kupec střížného z.; z. za jistou cenu na vůli nechati, eine W. anstellen ; z. k dalšímu ustanovení (nařízení) posylatele. Kz. Z. osadnické n. kolonialní: káva, osad- nický cukr, rýže, koření; jižní: citrony, pomeranče, hrozinky, mandle, datle; mate- rialni n. lékárnické: dřeva, kořeny, listy, květy, kůry, semena, oleje, pryskyřice, barvy, lučebniny, lučebnické náčiní; loketní či střížní: plátno, kanafas, karton, orlean, me- lino, tibet, hedvábí atd.; železné; ozdob- nické či norimberské. Pt. Z. zaleželé (zalež), sleželé, vázané (pletené), kontrolní, obdržené, obstaravatelské, nákladní, převážené, krám- ské, z obchodu vyloučené, v pokutě někomu pobrané a prodané; z. jde na odbyt; pro- strkati z. zbožím (tržba pros trkem, das Tausch- geschäft); z. na některé místo vyvážeti, vy- ložiti, vyceniti, ohledati, opověděti, pojistiti; druh, zásoba, skladiště, posýlka z.; cena z. se udržuje; celní poukázka (paleta), tržnice, počet na z.; účet ze z., na z.; přihlídka ke z-; nauka o z.; s tohoto druhu z. velmi spadlo; z. udati, odbyti, vydati; o z. se smluviti; z. na sklad, na jisto posýlati; ob- držené z. zjistiti; z. vyvaditi (freimachen); cena z. na místě v Praze; z. pod cenou prodávati, zahazovati. Šp. Z. ohledati, zkou- šeti, schváliti; Shledává se, že z. nečiní zadosť smlouvě nebo zákonu; Z. vady vy- týkati. Obch. zák. 61. 347. Z. na bursovním lístku. Skř. Výroba z. Vlšk. 250. Kupec prodajem a ne zbožím se živí. Bž. Prodám své z. i po tmě (i. e. je dobré). Us. Bačk. Položili kupec z. na postel, neprodá ho, pakli mu vypadne z ruky, bude prý na ně dobrý odbyt. Mus. Tvůj bratr jest lehké z. (lehkomyslný). Ml. — Vz Zbožice.