Paprsek
Paprsek. Cf. Mkl. Etym. 243., Schd. I. 94., Rk. Sl. Paprslek, slku. Hus I. 48. P. světlový, teplový. Stč. Zem. 538., Žv. 1864. P. určovací, základní p. polarní, přechodný, samodružný, Šln. I. 3., 21., 67., světelný, středový či centralní, krajný, hlavní, ultra- fialový, ultračervený, ZC. III. 3., 60., 73., 105., styčný, přímý, nepřímý, odražený, zorný, Seh-; osnova p-ků (rovinná, prosto- rová), svazek p-ků (rovinný a prostorový). Jrl. 138., 422., 425. P. tmavý, chemický, řádný, mimořádný, dopadlý. Mj. 270., 304. Matný p svítilny. Mokrý. Kv 1889. č. 5. — P. v geom. P-ky v mnohoúhelníku = přímky od středu ku hranám vedené, ze společ- ného bodu vycházející; harmonické, spře- žité či sdružené. Jd. Geom. I. 82., 58., 82., 98., II. 16. — P-ky historického světla. J. Lpř. Mdlý p naděje mu zakmitl. Šmb. — P. v bot. Cf. Čl. Kv. XXIV., Slb. XLIV., Rst. 459., 460.