Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:1   Strana:0925


    List
    List, u, lístek, tku, lísteček, čku, m. Das Blatt. Listy rostlin jsou nejvíce zelené a do plochy rozšířeny. Listy se dělí v šupiny a listy vlastní n. lupeny. Šupiny (nezelené, listy nepravé) u cibule, hlíz atd.. List vlastní n. lupen má tři části: 1. pošvu (Scheide), 2. řapík (Blattstiel), stopkovitou čásť, 3. čepel n. plochu listní. Pošva a řapík někdy schá- zejí. Čepel má líc a rub, kraj n. okraj, do- lejšek n. zpodinu, konec n. špičku, nervaci n. nervaturu (rozvětvení žil). Listy s řapíkem: řapíkaté. listy bez řapíku jsou: přisedlé, objímavé, sbíhavé, obalové. — listy dle postavení: přeslenaté (stojí-li ve větším počtu na stejné výšce v kruhu okolo stonku), vstřičné (stoji-li po 2 naproti sobě), střídavé (jednotlivě v rozdílných výškách stonku), dvouřadé (stojí-li na stonku ve dvou řadách), rozetky (na konci oddenku hustě nad sebou a ve hvězdovitém rozložení sestavené listy). — Listy dle tvaru: tlusté, masité, válcovité n. trubkovité, široké, lýrovité, směstnané, měkké, žlabovité, dužnaté n. tučné, ploché, kruhovité, čárkovité, okrouhlé (u osyky), přiokrouhlé (u žahavky), eliptičné (u střemchy), vejčité (u buku), podlouhlé (u kaštanu), kopinaté (k oběma koncům súžené, u vrby bílé), čár- kovité, úzké, dlouhé, všude stejně široké (u tisu), jehlicovité (u borovice), šídlovité, štětinovité, trojhranné, vráskovité, svraskalé, kosníkové n. kosočtverečné. — Dle konce n. špičky listu a zpodiny: klínovité (u petr- klíče), kopisťovité (u sedmikrásy), opak vejčité, (k špičce širší), ledvinkovité (u kopitníka), srdčité (u lípy velkolisté), píkovité (u šťovíku), střelovité n. šípovité (u svlačce rolního), opak srdčité (na konci vykrojené a k dolejšku sú- žené (u šťavele), zašpičatěné (u višně). — Dle kraje: celé (nedělené n. jen po kraji dělené), celokrajné n. nejcelejší (jsou-li po kraji celé, u šeříku), jednoduché (nejde-li rozdělení listu až na řapík), složité (jde-li rozdělení listu až na řapík tak, že oddělené lístky na řapíku povstávají), pilovité (jsou-li výkrojky i zuby ostré, u dřišťálu), zubaté (jsou-li zuby ostré ale výkrojky tupé, u dubu korkového), vroub- kované (jsou-li zuby n. vroubky tupé, vý- krojky mezi nimi ostré, u popence), dvakrát pilovité (u břízy), dvakrát zubaté. — Dle zastřihnutí čepele: laločnaté (nesahají-li cho- boty zcela do půl plochy), rozeklané (saha- jí-li do polou), dělené (sahají-li hlouběji), stříhané (jdou-li až k samému řapíku), dla- nitě dělené (jako prsty u dlaně), peřeně dělené (jako pírka na péru), troj-, pěti-, mnohola- ločné, dlanito- a zpeřenolaločné, troj- atd. klané, -dílné, -střižné. Peřenosečné. — Listy složité (je-li list tak rozdělen, že části jeho úplně od sebe jsou odděleny a pouze spo- lečným řapíkem spojeny). Částky jeho slovou lístky. Dvakrát složité (společný řapík nese řapíčky a tyto teprv lístky), třikrát-, více- krát složené listy; dlanité složité (dlanité, prstěné), zpeřeně složité (zpeřené). Dlanité: dvoj-, troj-, pětičetné (dle počtu lístkův). Zpeřené: licho- (u růže plané), sudo-zpeřené (u lechy jarní). Prostranní lístky bývají pak do párku proti sobě postaveny a párek takový slove jarmem, potom: dvoj-, troj-, čtyř- a více jařmé; dvakrát sudozpeřené. — Dle žil listu: listy s rovnoběžnými a obloukovitými žilami jsou namnoze: nedělené a celokrajné; s žilami dlanitými: dlanitě dělené a složené; s žilami zpeřenými: zpeřeně dělené n. složené. — Dle trvání: trvalé n. vždy zelené, usychající a opadávající. Ony: tuhé, kožovité. — Dle pohrytí jich: lysé, hladké a lesklé; jemné, hrubé, hustě chlupaté n. pýřité, hedvábité, vlnaté, srstnaté, štětinaté (na kopřivách), oste- naté. Mnohé listy mají vedle řapíku dva vedlejší listy: palisty (u růže). Tyto jsou: vytrvalé, bylinné, blánovité, dřevnaté, trno- vité (u akátu). Úžlabí n. paždí listu je úhel mezi listem a stonkem. L. přízemní, znožený, lodyhový, kališní, korunní, hořejší, dolejší, porůzný, protisečný, nazpět ohnutý, brvitý, routovitý, tupý, dole hluboce vykrojený, drsný, šerpivý, lepkavý, kosníkovitý, rákosovitý, cévnatý (dutý), břichatý (u cibule), listy srostlé. Čl. 193. a násl. Vz S. N. a Kk. 3., 13., 24. —34. L. jednoduchý, složený, stromový, bylinový, zelinový, květový, dubový, topo- lový, vrbový, vinný, hlávkový, zelný, salátový, růžový atd. Jg. Špendličí, jehličí. Na obilí: pérko, pírko. Šp. List jeden prší, druhý se pučí. Br. Listů zbaviti (odlistiti). D. Strom ze sebe listí pouští, vydává; listí vadne, opa- dává, prší, padá; listy (listí) smítati, olupo- vati, tratiti, trhati, hrabati, lámati, prolamovati, otrhávati, protrhávati. Šp. Zdání své na to- polovém (osikovém) listu zavěšuje. Vz stran přísloví: Nestálý. Č. — L. vůbec nějaká tenká plocha, zvláště papíru. Stránka listu. L. po obou stranách. V. Jedna strana listu, půl listu, kraj listu. V. List knihy, v knize. Us. Listy převraceti, přebírati, obraceti, D., probírati; hledati v listech. Dch. L. karetní. Kom. Sich kein Blatt vor den Mund nehmen, snad: nedati si dlaň před ústa. Ml. Cf. Nevzal listu před hubu (směle mluvil). Ros. Obrátil se list, german. (šp. ) m. věc se zvrhla, zvrtla; štěstí se zvrhlo. Km. Vz Kostka. — L. = psaní. Brief. L. jest mluva k osobě vzdálené psaná a tím poněkud zpříbuzněn s rozhovorem. Jak kdy za tím neb oním účelem jde, forma jeho může býti rozmanita pojímajíc v sebe jak kdy všecky ostatní základné tvary prosto- mluvy. Šíří se jindy o věcech hledících ku životu pravšednímu, jindy o nejvznešenějších ideách lidských. KB. 243. L. psáti. V. S někým mluviti skrze listy. Kom. L. odeslati, někomu dodati. Vrat. Svazek listův. V. L. otevříti, odpečetiti. V. Nosič listův (listonoš). Šel jako s listy (spěšně). Ros. Frejířské listy. V. L. přátelský, těšicí, souželecí, omlouvací (omluv- ný), radicí (o radu), veřejný (noviny), pro- sebný, pozdravovací, litovací (souželecí), po- učovací, zamlouvací, objednávací, děkovací, zvací, schvalovací n. na poručenou, vydací, blahopřejný n. přací, vzorný (na vzor), očišťo- vací (Rechtfertigungs-), potěšovací (těšicí), Nz., potvrzovací, obdržecí, Šp., posylací (Send- schreiben). J. tr. Listy přijati, přijímati (auf- fangen), J. tr., lépe: chytiti, zachycovati. Ml. Listy na poštu dáti. Šp. List otevříti, zape- četiti, psáti, poslati, obdržeti, složiti, dodati, dostati, vyplatiti, cestou vykázanou poslati (listům cestu vykázati, instradiren); listy číslovati, rekommandovati. Nz., J. tr. Vy- dávka, příjem, tajnosť listův; podání listův na poštu; úřad ku přijímání listův. J. tr. Nápis na l., sazba na listy. Šp. L. svědčící panu N. N. (lautet auf); 1. svědčící na jistou summu. J. tr. Rozkázati něco po listech. V. Toho jest TMsť neshledala v mých listech ani po mých poslích. Ps. o zští. Příjemce listu; odepsati někomu na list; 1. na něco dáti; listem (písemně) něco vysvědčiti; vložiti, zavříti něco do listu. Nz. L. na někoho psáti, šp. m. někomu. Rád listy nosí v ústech. Vz Klevetář. Lb. Za Dorotou listy psal. Mor. P. 8. Zb. — L. Zvláště úřední a veřejná psaní listové slovou. Vz Rb. str. 267. Ein Schreiben, Briefschaft, Urkunde. Jg. L. běžný, cechovní, křticí (lépe: křestní), nadací (na- dání), průvodní, Begleitpapier, průchodní, umrlčí, výhostní (výhost, Entlassschein, VI. zř. 281. ), obsylací, Vorladungsschein, Vš. 565., kšaftní, Vš. 565., mocný královský, Vš. 565., výstražní, Vš. 565., obranní, Vš. 565., odhadní, Vš. 565., přiznavací, Vš. 565., zatykací, za- tykač, Verhaftbefehl, Vš. 565., Vl. zř. 383., provolací, Edikt, Kundmachung, Vš. 565., Ferd. I. zř., půhonní, Vorladung, VI. zř. 377., Vš. 565., na vysvědčenou, zapuzovací (zapuzení n. propuštění manželky, Ros. ), za- stavili, D., dlužní (Vz Tk. II. 323, jistota, přiznání k dluhu, list na dluh, Schuldschein, O. z D., Tov. 96. ), mocný (mocnosti, moci, Vollmachtsbrief), památný (pamětní), posylací, prosebný (prosební) n. ponížený, pokoje (Friedensbrief), l. zapuzení n. rozloučení (dáti někomu), na dědictví (Erbschafts-), dopoma- hací (Förderungs-), směnný (Kom. ), smluvní (smlouva), zachovací (Passbrief, 2. Geburts- briefn. Brief des Wohlverhaltens), Ros., na danou milosť, Jel., 1. odvolání k vyššímu právu, Aqu., na poručenou (Empfehlungs-), Hlas., ručicí, věnný, Žer., výstražný, Vš., žádostivý = prosebný. Háj., učenský (vyučný, za vyučenou, Lehrbrief), klecí, kšaftovní, hlavní, Hauptschuldurkunde (Pt. ), napomínací, žalobní, zřizovací, zápisní, otevřený (neza- vřený, nezapečetěný), na přijatou (l. přijí- mání, přijímací, Empfangsschein), rodní, schva- lující, správný (Gewehrleistungsurkunde), svo- bodný (Freibrief), výsadní (Diplom), Jg., vyvazený (neplatný, poněvadž již zaplaceno), Pr. měst, pozývací (Edikt), roztřední (Klassi- fikationsliste), zachovací (svého zachování, Us., VI. zř. 482., Wohlverhaltungszeugniss, Sob. 102., o chování-se, Conduiteliste), po- pisní (Konskriptionsliste), ustavovací (dekret), složní (Erlagsschein, o složení věcí k soudu, Depositenschein), nákladní (povozní), vývozní (Ausfuhrpass), klatební, svolávací (Konvokati- onsedikt), provolací (Edikt, vyzvání, obeslání provolacím listem), přísežný (Eidesurkunde), povolací (Einberufungsedikt), přívozní (Ein- fuhrsschein), vkladní, výměnný, obdržecí n. přijímací, poruční (na poručenou, přímluvný, Empfehlungsschreiben), propustní, vojenský propustní l. (Entlassungs-), dovolovací (Er- laubnissschein), prošlý, mrtvý domovský (er- loschen), jmenovací, ustavovací (Ernennungs- urkunde), přiznací (přiznávací, Fassions-), běhlý (Flugblatt), dlužní s úroky pěti ze sta, přímluvný, rodní (narození), obdržecí (Gegen- bescheinigung), odevzdací (Gegenschein), do- žádací l. k někomu (Gesuchschreiben), l. mi- losti (Gnaden-), závazný (Haftungsurkunde), něčí rukou psaný, na obchod podomovní, očkovací, zatímní, kupní (trhový, Kaufbrief), na vysvědčenou, manský n. lenní n. na léno, propustní (Freibr. ), losovní n. losovací, ná- rodní, pohnací (Vorforderungs-), obsylací, na zarážku horní (na zaražení hor, Muthschein), služební (Dienstschreiben), průvozní (Pas- siersch. ), zástavní (Pfandschein), poštovní, odevzdací (Uibergabs-), výsadní (Privilegien-), obydlní n. příbyteční (Quartierzettel), dota- zovací (Quästions-), vládní, pocestní n. prů- vodní, návratný (Retourrecepisse), oběžný, zástavní (Hypothekenbrief), nápravní (Schad- loshaltungsrevers), pokladní (Schatzkammer- schein), propustní (Scheidebrif), na učinění směnky, hnací (Schubspass), námořský(Seebr. ), bezpečný (bezpečnosti), služební, státní dlužní, na prominutou daň, hlasovací, denní, týdenní, taxovní, dílčí (Theilungsinsirument), zapoví- dací (zápovědný), prodejný (Verkaufsnote), pojišťovací, smluvní, vážní, volebnosti, cestovní n. vandrovní, erbovní, platební, časopisný (novin), dodací (Zustellungsschein), na dekret slibu poručnického, zatýkací na někoho vydati, měřicí (na míru, Messzettel), mistrovský, opo- vědní, dohodčí; v l. nahlédnouti, l. starý v nový obnoviti, J. tr., propustný, na roz- loučenou, odpovídací, oznamovací, plodový (Frucht-), licí (Giesszettel), průkazný (pro- kázka, Legitimations-), věřicí (l. na uvěřenou; l. věřicí někomu dáti, jím někoho opatřiti); l. na něco dáti, listem (písemně) něco vy- svědčiti, Nz., na měšťanství n. měšťanský, potvrzovací, J. tr., zpětní (Gegenschein), zemský, obranecký, hnanecký, stanovištní, svědeční, platební na nájemní groš, na po- platek z nájemného, Er.; kabinetní (l. panov- níkův k někomu), královský, smírný, postupní (Cession), oddací (oddávací), Rk., jednací, za- mlouvací (objednávací), schvalovací, odevzdací, vydací, dluhový, Nz., výslužní, ukládací, na- rození (rodní), vyrovnací, sjednávací, odvodní (Abfuhrschein), odváděcí, platební, mrtvý n. umořený (amortisirter Schein), ukládací n. základní (Anlageschein), ustanovovací (zři- zovací, dosazovací(Anstellungsdekret), účastní, (Antheilschein), oznamovací, doručovací, při- znávací, vztahovací (vztažný, potažný), na dostávání zboží, prázdný (Blanket), kassovní, kontrolní, celní, pověřovací, složní (l. o slo- žení věcí k soudu, Erlagsschein), přívozní, vstupní (vchodný), dovolávací, dožádací (Ge- suchs-), vybírací, pojistný (pojišťovací, pro škodu z ohně), jednací (Geschäftsbericht), ob- chodní, na obchod podomní, na dříví, kupní, kupecký, skladní (Lagerschein), půjčovní (Leihamtszettel), odvodní (Liefersch. ), upo- mínací, průchodní, vyplacený (frankovaný), poštovní, předplatní, promessní, smluvčí, ko- nečný, závěrečný (Schlussbericht), titulní, nařizovací (Verordnungsblatt), zavazovací, Verpflichtungsschein, pochvalný, žebrací, že- brácký, paličský, doručovací, Auslieferungs- schein, na půjčku lodní, Bodmereibrief, 1. pod pečetí, Václ. II., Pr., povozní, Frachtbrief, s rukojměmi, Bürgschaftsurkunde, slibčí, Tov. 153., vyběrací, zavazadelní, Gepäcksschein, zápisní (Verschreibungsurkunde), týdenní (tý- denník), platební, dohazovační, do nemocnice, na životní daň, Šp., klecí (Bann-), ohradní (obranný), podpůrčí, na ukázku, zapovídací, výhostní, věnní, pohořelný, rozvodný (Ehe- scheidungsbrief), příročí (Anstandsbr. ). Th. Pobrali mu listy na jeho zbožie (statky). Arch. I. 159. Po všem království listy rozposýlali. V. Listy zdělati. Čr. Podali do toho sjezdu listu věřícího. Bart. 206. 37. Pod jménem zápisů všickni listové svědeční a kteříž pravdu napravují, míní se. CJB. 415. Já vyznávám tiemto listem všem vuobec. Dsky. L. slibčí (Jnterimsschein) do listu dokonání. Tov. 153. Kdožby koli měl které listy na peníze. Ferd. zř. Máme sobě obapolně půl léta napřed dáti věděti listem (= písemně) neb ústně. Tov. 161. I mají jemu dáti l. zvodní, Exekutions- bescheid, Einführungsbescheid. Ferd. I. zř. Listem něco slíbiti. Ferd. I. zř. A též byli- liby kteří v městech panského n. rytířského stavu, jižto nemají než na listech, též mají všichni podlé možností svých táhnouti. Ferd. I. zř. Na cestu listy věřícími se opatřiti. Ml. Někomu dáti věřicí list, opatřiti někoho vě- řicím listem (Beglaubigungsurkunde); na něco list dáti; vysvědčiti něco listem; listy paličské metati; listy volební k nahlédnutí vyložiti, J. tr. Vyplatiti si lístek na stanoviště, Er.; l. dlužní vystaviti, chybně m. vydati. Šb. Summu učiněného zaplacení na dlužním listu poznamenati, Řd.; listy na léna vydati; listy věřicí na něco od někoho míti. Er. Skládací l. na něco. Řd. L. mocný o pořízení statků manských. Er. Umoření, strana, vydávka, podání, příjem, sbírka, roznášeč (listonoš) listu; list umořiti, l. dlužní vydati, dáti; l. průvodní někomu zaopatřiti; prokázati se listem o něčem (eine Urkunde zum Ausweis vorzeigen). Šp. L. psaný k Judským. Br. S listem k někomu jíti. Solf. Známo činíme tímto listem všem. Solf. Co s vrchu tohotolistu psáno stojí. Dipl. 1409. Jest naň listobranní vzat. Aby týž list obranní naň nebylpuštěn. Obranní list přijal. Ms. 1551. L. obselacína někoho vzíti. Zříz. Ferd. Listem mocným(mocnosti, moci) se toho dokládá. Ms. 1G31.Třeba na cestu k útratě listu směnného.Kom. — Listy denní, Tagespresse. Dch. —L. = co s listem nějakou podobu má, ku př. =čípek v hrdle. Zäpfchen. — L. stříbrný, zlatý. —

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011