Taška, tašečka, taštička
Taška, tašečka, taštička, y, f., střlat. a it. tasca, něm. Tasche, rus. a pol. taška, i rum. tašk?., mad. táska. Taska. MV. T. = měšec nejvíce čtverhranný buď o sobě, buď k šatům přišitý, v němž se rozličné po- třebné věci chovají. Jg. T. cestovní, die Reisetasche. Us. T-ka v šatech slove nyní kapsa. Měšečník tašky a měšce řeže. V. T. visutá (váček). D. Na dvě tašky vyšel (měšec mu vyprahl); Má ústa na tašky (ve- liká). Bern. — T. = brašna, die Tasche. — Tašky = nedorosťlé lusky, placaté, dlažky, unreife Schoten. Us. — Tašky = podlouhlé čtyrrohé hliněné tabulky ku krytí střech, Taschen. Us. Vz KP. IV. 367. T. čelná, der Stirnziegel. Prm. IV. 277. — T. = pucher. Hk. — T. = bramborový knedlík naplněný povidly a posypaný syrečkem. U Jič. Vz Netyja. — Tašky = hrušky podlouhlé. — T. bílá (rostlina, nymphaea Candida, die weisse Seerose, leknín bělostný); žlutá (stulík žlutý, nuphar, die Teichrose). Vz Rstp. 55., 56., Slb. 691., 713.