Změt
Změt, u, m., změť, i, f. = změtení a co smeteno, zmatek, die Verwirrung, Wirrniss, Konfusion, das Chaos. Ddk., Osv. V. 825., Světoz. 1881., Výb. I. 806. Svět nic není než z. Kom., Č. M. 278., Šd. Bouře změť. Čch. Bs. 116. Změt vlasů. Vrch. Vášní změt. Čch. Bs. 90. Kořenů změt. Vrch. Vírný z. Osv. V. 756. Tmavá změť větví. Vrch. O víně 169. Změť bolných citů; Pustá změť kadeří svislých; Vlasů mrak po brunatné nahých ňader pleti rozestýlá se v divé, pusté změti. Čch. Dg. 692., L. k. 67., Bs. 42. — Změť, vz Změť (násl.). — Změt, změty, pl. = vy- raženina temně červená, Purpurfriesel, m. a n., Hitzblattern. Ja., Byl. Ve Slez. Šd.