AlembíkAlembík, Alambík, u, m., z řec. ??^???;· s předloženým arabským artikulem al; jiní to odvozují z arabského alembich; vz Mz. 96., Jg. Náčiní
chemikův s dlouhým nosem či troubem=klobouk, hemelín, helm. Dor Helm im chemischen Ofen, die Brennkolbe. Statek svůj skrze hrdlo a zadek jako skrze a. prohnuti. V. Něco skrze zadní a. prohnati (utratiti). V. Pustiti co na a. (skrze síto podsívati, přetřásati koho). L.