ChlébChléb. Ch. (Grahamův). Vz KP. V. 556. O pečení chleba. Vz KP V. 721., 727. nn. Přestal ch. jesť (umřel). Mor. Vk. Sedí na chlebě a má hlad (o poctivci). U Rychn. Vk. Co tuto mluvím o králích, to se může též o jiných lidech s chlebem (cum grano salis) rozuměti. Fabritius. Káz. Dává-li kdo komu kousek chleba na cestu, odpovídají žertem: Chleba je do huby, ne na cestu; Jak je ch., to se nůž najde: Co mu třeba, dyž ma chleba? Us. Brt. Ch. v pověrách a zvycích lidu čes. Napsal Jos. Košťál ve Zprávě bydž. gymn. za rok. 1886 Chléb v názorech, obyčejích a pověrách lidu mor. Vz Mor. lid. Od Fr. Bartoše. 1892. Hra na ch. Vz Brt. Dt. 170., 184. — Ch. Landbau, Wirthschaft. On jest od chleba, Landmann. Jednoho syna dali na študie, druhého ne- chali při chlebě. U Kojetína. Wrch.
