KotoučKotouč, cf. Mkl. Ľtym. 135. K. lnu. Hk. — K., der Wirbel. K. dýmu, prachu. Dch., Lpř. Kotouče prachu se zdvíhají. Us. Dch. — K., die Scheibe. K., discus. Sš. K. mě-síce, slunce, Dch., sluneční, Stč. Zem. 55.,107., měsíční, ib. 210., náražný u železnič-ního vozu, NA. IV. 214., obratný, ib. V.94., výstředný u parního vozu (excentrika,křivočep), Hrm. 100., soustružný, die Plau-scheibe. Včŕ. Z. II. 64. K. k převádění po-hybu, na stroje dělné, die Riemscheibe, Šim.99., (tabulka) nivellacní, Nivellirtafel, nastálý řemen, Riemen-, litinový, elliptický,kožený, k. pošinovadla, Rücker-, napínací,Spannrolle, otáčecí. Drch-, kaučukový. K.zemský. BO. Dvanást kotóčků vyrazil, tři-násty narazil. Sš. P. 153. — K. = závitekskořápky měkkýšů. Dud. 4. K., die Schnek-keHwindung am Kapitäl der ionischen Säu-len. Nz. — K. = část máselnice, kteRá sena tlouk navléká, aby se smetana přílišněšplíchala. Sn., Kšá. — K. = rozházenákopka sena. U VRbky. Brt. — K. v tělocv.Vz KP. I. 488, Vlšk. 4. K. sedmo, dieSitzwelle, v náRtech, die Ristwelle. Čsk. — K. = výškrabek (
chlebový). V Měříně na Mor. Olv. — K-či, trochina. Vz Brm. IV. 2. 292. — K., vrch u Štramberka na Mor., také: hora olivetská. Km., Šd., Sbtk., Vck. — Kotúč, eryngium campestre z umbilifer. Let. Mt. Sl. VIII. 1. 33.