Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0756


    1. Voda
    1. Voda (zastr. vůda), vodka, vodička, voděnka, vodinka, y, f., vodice (zastr. vodica), e, f. V., skr. uda, řec. v<)'t»i>, lat. unda, goth vatô, strněm. wazar. aqua, das Wasser. Schl. Cf Šrc. 152., 181. Voda, aqua. Z. wit. 17. 12. V. jest těleso kapalné (a skládá se z kyslíku a vodíku. Tl. ); čistá v. jest bez barvy, bez chuti a bez zápachu; voda dešťová; pramenitá nebo říčná jest měkká, je-li skoro tak čistá jako dešťová; tvrdá, obsahuje-li v sobě tvrdé částky: vápno, sádru atd.; léčivá n. mineralní (kyselky, horká, slaná, sirnatá); mořská; voda ve vzduchu jeví se ve způsobě páry, deště, mhly, mračen; voda ve tvarech pevných je: sníh, jíní, kroupy, led; v. nasycená (nero- stem), krystalisační (která je ve krystalech v tuhém stavu), slaná (rapa). Bř. N. 109., 110. Of. Šfk. 68., Schd. II. 135., 232., KP. III. 88., 40., 355., 355., 364. Voda plynná (vodní pára), meteorická. Stč. Zmp. 486., 536. V. činí prameny, studny, potůčky, po- toky, říčky, řeky, veltoky, jezera, moře, močály, bahniska atd. Us. V. stojatá, sto- jací (mrtvá), tekoucí (živá), mořská, jezerní, Us., říční, potoční, studničná, V., matičná (Grundwasser). Us. Živá či pramenitá, V., vz Sbtk. 78., 79., 144. (v. živá také = v. oživující a voda mrtvá = v. mrtvící. Cf. Umřel hladnou smrtí. KB), rourní, dešťová (nebeská, nestálá, nápadní, dešťovice; rybník o nebeské vodě: dešťové a sněhové; mlýn nebeský = o nebeské vodě), sladká (opak: slaná, mořská), mineralní (kovná), dobrá, špatná, horká, teplá, vlažná, studená, pitná, k pití, hašená, Jg., překapaná, vstříkaná, pouhá, svrchní n hořejší, spodní n. dolejší, nadržená, vymývací, Nz., sněhová, vřelá, kalná, zmrzlá, svěcená, S. a Z. (Valfer); va- řící, vroucí, čerstvá, stálá, odražená, ostu- děná, mastná, ohřatá, překapaná (prosto- čistá, přeháněná, přepařovaná, destillovaná), slaná (solní, Sool-), sanytrová, veliká (po- vodeň), u mlýna nachytaná, nadržená (zá- stava), zbytečná, napájecí (k napájení), pozdější, das Nachwasser, nasáknutá, das Sickerwasser, solná, Salzwasser, shnilá, Faul- wasser; jistá, kyselá, zdravá, nezdravá, mdlá, vypařená ( = překapaná), čistá, nečistá, špi- navá, sražená (niedergeschlagen), bahnitá, spotřebovaná, kyselinu solnou obsahující, v trubách zemdlená, (do něčeho) pojatá, auf- genommen, bezsolná, čištěná, lučebně čistá, přirozená, mělká, hluboká, sražená, odtéka- jící, sádrovitá, alkalická, draselnatá, kyselinu sirkovou obsahující, sirková, čpavková, k pro- vozování něčeho, Betriebs-, k vymáčení (ma- cerační), Mazerations-. Šp. Voda pozemská, kontinentalní, vnitrozemská. Stč. Zmp. 746., 748., 749. Voda vrchovičná; z vrchoviska). V Kunv. Msk. V.. podzemní, šachtovní. Us. V. zpáteční, dolová (Šfk. 326. ), vystouplá. Vys. Mineralní ku př. bilínská, ferdinand- ská, mariánská či z mariánských lázní, fran- tiškova z františ. lázní či františkolázeňská, karlovarská (mlýnská, z náměstí, teresián- ská, vřídlová, zámecká), gleichenberská, selterská, zaječická (Seidschützer). Kh. Vody mineralné jsú: šťavice, kyslé vody, kvasné vody, mädokýše, mädočky, mädačky. Dbš. Obyč. 67. V-du píti; o vodě a chlebě žíti (špatně). Při vodě vychovati (bez kojení). V. vře, klokotem vře. Ve vodě vařiti. Us. Vodou skropiti, pokropiti, zakropiti, politi, mokřiti, napojiti, vymyti, obmyti, vyčistiti; obmytí vodou (křesť); u vodě se koupati: vodou se omyti, umyti, zmýti; vyšplechtati se vodou; ve vodě máčeti. V. V-u na něco líti, vodou něco politi. D. Vody do rybníka napustiti. D. Pustiti vodu na louku. Vodu někam po trubách vésti. Us. Není hoden, aby mu střevíce zul, aby mu vody podal. V. Není hoden vody mu podati (není tak hodný jako on). Us. Vodu vážiti, tahati hákem, v putně nositi. Us. Vody nabrati. Rkk. Vodu zkaliti. Jak živ nikomu vody nezkalil (neublížil). Kram. Sběh, sbíhání, shánění, sražení, scházení, sjití, stok vody. D. V. do země vniká a z ní se prýští; ze zmrzlé vody je led, ze zmrzlé mhly jino- vatka. Pt. Kapka, číše, putna vody; vodu cmírati; v. na paření, k mytí; čistý jako voda. Us. Slunce vodu pije; vodu pustiti, spustiti; nedostatek, chudosť, síla, hojnosť, ztráta, stav, hladina, sloup, obsah, jímavosť, kapka, stáčka, náliv (Aufguss) vody (vod). Nz. Objem, opatření, zásoba, vážení, přívoz vody. Šp. Vodu s omytých bramborů slíti, abgiessen; něco s vodou míchati, vodou zadělati; Letos je o vodu zle, an Wasser arge Noth; Miska pod květník na pro- teklou vodu; Voda pro potřebu, das Nutz- wasser; To je dření s tím nošením vody; Hody z pouhé vody, ohne Saft und Kraft; Nemusíte daleko pro vodu, máte ji u huby: Naber, navaž vody; Dříví plavené, syrové, nevyschlé, vodou napité špatně hoří; Hnáti vodu stroji do kašny, do domu; Udělal to jen z jedné vody na čisto (povrchně, ne- dbale); Vodu hřáti; v. do trouby vstoupá, stroje utáhnouti nemůže; voda proráží, se blýská; vodu čerpati, táhnouti, tlačiti, po- hotově míti, trhnouti, odtrhnouti (abbrechen), hnáti, do-, přivážeti; do čerstvé vody něco dáti, vodou sklenice vypláchnouti; ve vodě ležeti; kůže ve vodě ochabují; kůže v čer- stvé vodě máchati atd. Šp. Vodu hraditi, nadržovati, zpítiti (zpět vésti), pouštěti, odváděti, odraziti; vodou stádo napájeti; vodou topiti, stroj hnáti; v. se vaří (úva- rem, klokotem, klokočkem), se čistí; jest nouze o vodu; jímavosť, nasáklivosť vody; měch, štoudev, káď. putna, sud, konev, džbán, kotel, vědro, kadečka, hrnek, koryto atd. na vodu; spád, spousta, výška (malá, nejmenší, největší, obyčejná, pravidelná prů- řezní), paprsek vody. Šp. Počkej len, mly- nárka, urobím ti škodu, stanem na mlýnicu, odrazím ti vodu. Mt. S. 1. 20. V. se stává nezdravému zřiedlem zdravia. Na Slov. Tč. Máme daleko na vodu. šla na vodu. Slez. Šd. Dobrá v., eine Heilquelle. Us. Šd. Voda čistá jako sklo. Us. Šd. Manča je na vodě (= šla pro vodu). V Kunv. Msk. V. je tak potrebná jako krv v člověčom alebo zvie- racom tele. Na Slov. Tč. Voda zdravá se zjevila, kterouž se mnoho lidí zhojilo. Břez. 162. I taky vody jsou na ty oba rybníky vyměřeny. Ib. 241. Vod rozvodnění vymlou- valo před právem nestojícího; Vodu ná- padní na gruntu svém každý k své potřebě mohl pojíti; Vody na gruntech svých užívej, jakž umíš, ale zase ji do toku starého pou- štěj. Vz Zř. zem. Jir. D. 40., E. 23, 24. Beru ťa, vodičko, pěti prstama a pátú dlaňú, aby švarní pacholci chodili za ňú. Sš. P. 760. Odbudem to krátce z jedné vody na čisto. Ehr. Nežádá vody = umřel. Bdl. To je jako vodu do řeky nositi (marno). Jrsk. Býl volom (volum) na vodu. Na Zlínsku. Brt. Z nohavic mu v. crčela. Sk. Nevydělá si ani na vodu, co jí v chlebě sní. U Lito- myšle. Dř. Jest jako v. v koši (nestálý). U Litomšl. Bda. Voda mu teče do prdele (do bot = je mu zle). Us. Nalila jí přes cestu kou- zelné vody. Km. 1883. 31. Otři se dělanou vodou a bude ti hned dobře. U Kr. Hrad. Kšť. Pan pater sám měl oči na vodě, když kázal (slzel). U Rychn. Aby komorníka načíranou vodou politi mohl; Odkud tedy máš vodu živou ? Pij z této vody; napiti se živé vody; Pramen vody vytryskající do života věčného; V. lepší, vydatnější; V. živá, životodárná, živorodná, obživující a ohrozující k životu věčnému, běžná, ži- voucí; V. člověka očerstvuje, úrodnými činí země a krajiny; Vykládá jí povahu vody klada ji naproti povaze obyčejné vody; Mocnosť, sílu, vytrvalosť a dosah působnosti oné vody poznati; Vody užiti; V. ve vodometech vysoce vypryskuje, vy- tryská a vyskakuje; A kormoutila se voda; Hnutí, vzprysknutí, zkormoucení a vzvírání vody; Vodu do vření a vzvírání uvésti; Čímž účinkové vody se z přirozeného běhu vyjímají a v řadu nadpřirozených kladou. Ss. Sk. 105., 63., 67., 68, 80, 82, 83, 161. (Hý. ). Aby jemu vodu k užitku rybníkuov udělaných přes pole sedlákuov a súseduov svých vedl; Voda svacená (svěcená), krsti- tedlná. Arch. II. 178, III. 454. (Šd. ). Právo k dešťové vodě, k vedení vody (vodní), jus aquae ductus. Vz Právo. O vodě a činnosti její skalotvorné vz Krč. 37. Kyselé vody u Libwerdy. Vz Krč. 329. Šlo dievča na vodu, cez pánovu zahradu; Vyndú na stud- ničku, kde celá dedina čerpáva si pitnú vodu; Nestojí to za glg (= hlt) vody. Dbš. Obyč. 7, 24, 46. (Šd. ). Leteli ponad hory a doly, až zastáli pri studničke, kde Anička vodu brala; Musel byt už veľmi smädný, lebo si hneď v prvom dome vody pýtal, aby sa mu dali napiť; Že iba tam dostane vody piť; Podajže mi, dievka moja, trochu vody, podaj; Za to dostal kúštičok chleba, co mu nebolo ani na trirazy do úst, a vody toľko, že si ledva konec jazyka ovlažil; Bola som práve vtedy na vodu. Dbš. Slov. pov. I. 154., 189., 205., 265, 442. Aby mi jeho milosť poslala lahvičky plné vodou. Sl. let. II. 11. Ty vodu piješ, já víno. Pal. Dj. III. 3. 265. Dievča na kvet vodu ločká. Sl. ps. 88. Šuhajkova láska a moja sloboda naše milování jako v koši voda. Sl. ps. Šf. II. 126. Je jako vodou nalitý (= slabý a bez barvy, churavý, nabubřený). Mor. Šd. Co sem sa pod okny nastal, studenéj voděnky naptál, nechtěla má milá stati, studenéj voděnky dáti; Voděnka studená jako led. Brt. P. 20., 15. Aj ta voda není čistá, na- pršalo do ní lista; Neměl mu kdo pro vo- děnku jíti, šla mu pro ňu jeho stará máti; Až té voděnky nabere, holuby se mne se- žene; Pívo, vínko dobré, vodička najlepší; Nejsem naučena z poharů pijati, než sem naučena k voděnce lihati. Sš. P. 3., 6., 92., 145., 147. (Tč. ). A ty jez ten chlib s vodum (s vodou). Sš. P. 787. Sedí jako nad slivami vodu měříc. Ctib. Hd. Ta sklenice je čista jako voda. Šd. Na sv. Jana idě voda do žbána nebo: Na sv. Jan vody dej žbán. Slez. Šd. Števanko rástol ako z vody a bol pekný ako panička. Dbš. Pov. VII. 74. Piš jeho slova na vodě. Hkš. V. rybám dal Bůh. Bž. Blahoslavená v. rozumu nekalí. Bž. V. je dobra hlavě. Bž. Nejlacinější lék v., kdo mu rozumí; V. mladým, víno starým; Nech piva, pij vodu, nečiň kapse škodu. Prov. Šd., Č. Plíce krm větrem, žaludek zemí, kůži vodou, srdce ohněm a dobře bude. Č. Raději pij vodu v radosti nežli med v žalosti; Nezvou vola, aby pivo pil, ale aby vodu vozil; Jez chleba a pij vodu, nepřijdeš na chudobu; Máš li chléb a vodu, nemáš hladu. Prov. Tč. Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahynouti; Slovo vypustiv, vodu rozliv, nikdy nechytíš; Těžka shoda s ohněm voda; V. všecko opere krom černé tváři a zlého jazyka. Hkš. Nelievaj vodu do potoka. Mt. S. I. 119. Krev není voda; Márna práca košom vodu načierať. Mt. S. I. 129., 119. Kapka vody vínu neuškodí. Vz Neštěstí. Lb. V říčici vodu nositi (V. ); Do Dunaje vodu nositi; Dříví do lesa, vodu do řeky nositi; Vodu v stoupě tlouci, s ohněm míchati; Vodu na váze a vítr loktem měřiti: Vody měří, vítr lapají (vz Marný); Jemu se zdá, že jest moře do ko- lenou, ale zvíť, když mu se v hrdlo vody nalije (vz Marnotratný); Které vody nejprv dojde, tu pije (dospělá panna i z nižšího stavu ráda béře); Vody by mu nepodal (když se někdo někomu rovná, jako by s ním na bratrství píti chtěl, an druhý špat- nosť jeho proti sobě vida ani by mu vody nepřipil); Vodu vař, zůstane voda, nedáš-li krup, nebude kaše (vz Chybování); Až se v. s ohněm shodne (vz Nikdy); Teče mu v. do střevíců, do huby (vz Nesnáze); V. nehodí se ani do bot, neřkuli do břicha. (Vz Víno). Č. U nás není v. kmotrou. Sk. Pili kradené vody (o smilných). Lom. Čím kdo více vodu pije, tím víc žízní v sebe lije. Lom. Sytý vody doteče. Mus. Jak se zhyzdíš jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Rým. Slibuje hory doly a když k skutku přijde, nepodáť vody (neučiní nic dobrého). Na Tábor vodu vésti (vz Vésti co kam) = nadarmo pracovati. V. Dotud se dčbánkem pro vodu chodí, až mu se ucho utrhne. Do moře vody přilévati (vz Marný). D. Do lesa dříví nikdá nevoz, a do moře vody nenos. Břeh orati, písek vázati, vodu hrabati. Rád by ho na lžíci vody uto- pil. V. Utopil by ho na lžíci vody; Voda úkropu není řidší (vz Podobný). Beran vlku kalí vodu. Svině když kaliště mají, na či- stou vodu nedbají. Lom. Má řeči co vody (mnoho). Zazobal vole a již má řeči co vody. Sych. Skočil by pro něho do vody (do ohně). Š. a Z. Duben hojný vodou, říjen pivem a vínem. Tč. Když slunce táhne vodu, vytahuje prý zároveň mnoho žab, hadů atd., kteří potom časem svým s de- štěm zase spadávají. Mus. Když slunce vodu táhne, bude pršeti. Us. Brt. Dívky odchá- zejí na nový rok (ze služby) a nastupují (do služby) ten den před třemi králi světit vodu; i když chasa na staré službě zůstane, odchází přece ty dni na svobodu. Na Zlín- sku. Brt. Vz Sečka. Zdáli se o kalné vodě, onemocní někdo buď z domu nebo z rodiny. Na mor. Valaš. Vck. Od šesti hodin do půl noci voda mrtví, od půl noci do šesti hodin žije. Kda. Strany pověr o vodě na sv. tři krále svěcené vz Mus. 1855. 182. — V., zvl. shromážděná voda buď tekutá bud stojatá = studna, potok, řeka, rybník, louže, jezero, moře atd. V. tekoucí: pramen, potůčky, po- toky, řeky, veletoky; stojatá: studny, ná- držky, rybníky, jezera. Tl. Kolo na vodě (vodní, mlýnské); brus, který se vodou (kolem) táhne; v. hučí, šumí; na vodu se dáti (plouti); po vodě jeti, jezditi, voziti se (plaviti se); bitva na vodě; po zemi i po vodě pospíchati. V. Voda běží, se valí, se hrne. D. Utopil se ve vodě, padl do vody. V. na mlýn. D. V. do moře vchází. Har. Pod vodou plouti. Kom. Po vodě k děvě kytice plyne. Rkk. Po vodě pustiti (aby ploulo), Us., se vézti. Har. Loď proti vodě táhnouti. Voda podbírá, podmílá, podrývá břehy, v. má prudký tok, teče; vody při- bývá, ubývá. Us. Práce mu jde čerstvě jako voda; Nadháněti někomu vodu na mlýn; Čas ubíhá jako voda; V. roste, odpadává, padá; Šlo to jako po vodě; On bere všecko jako veliká v. Dch. V. odpadní, odtékající. Šp. Spád, průtok, přítok, přívoz, přivádění, tok vody; voda mělká, hluboká; vodu dr- žeti, hraditi. Šp. Rozhraní vod, předěl, die Wasserscheide. Š. a Ž. Pramen, zřídlo vody. Vovu na mlýn vésti. Us. Cesta po vodě, der Wasserweg. D. V. jest veliká, malá. V. šustí, Kom., se rozmáhá, Kram., písek sadí. Har. Vody v řece přibylo, ubylo. D. Vojsko na vodě. Kom. Voda zpěněná pod jezem; proud vody. Pila, mlýn, kolo na vrchní (spodní) vodu; lednice při spodní (vrchní) vodě (vz Mlýn); voda spodní, která od spodu na kolo teče (mlýn spodní vody, se spodní vodou, mlýn na spodní vodu; kolo na spodní vodu, se spodní vodou; žlab na spodní vodu); v. malá (potoční; mlynář na malé vodě); v. dobrovolná (která bez pře- kážek, bez stavidel na kola jde jako u lod- ních mlýnů; kolo na dobrovolné vodě, kde voda proudí bez jezu a žene kolo na spodní vodě. Snad by bylo lépe: volná voda?). Vys. Vodu, kde teče, proudem; kde se točí, vírem a kotlinou (hlubinou); kde sama se požírá, požeradlem (prohlubní; kde bezedná jest, propastí nazývej. Kom. Vodu zbyteč- nou z rybníku, z náhonů žlabem jalovým pouštěti. Vys. Právo k vedení sobě vody, spád vody, škoda od vody, cesta po vodě. J. tr. Vodu kdo vážiti může (smí), může i k studnici choditi; Kdo má právo k vodě, má právo k stezce, ale však ne k cestě (Rb. ); Vody nápadní neboližto dešťové při starobylém způsobu a užívání zachovávány buďte. Pr. Kde v. svobodný odpad měla. Er. V. naráží na lopatky kola mlýnského; vodou podháněti; výhon proti vodě, popříč vody. Nz. Voda tekoucí na souši a) dle velikosti: pramen, potůček, potok, řeka (vz Řeka), veletok; b) dle hloubky mělká, hluboká. Tl Mlynář na velké vodě; voda na práhu (v žlabě před stavidlem). Vys. V. vratní v hornictví, voda na hlubině šachty ze skal podzemských nashromážděná; voda hořejní nazývá se vodou drnovou; vodu temniti, temeniti = vodu v šachtě hřadou příčnou staviti. Am. Moje milé jahody spadly ste mi do hlubokej do vody; Voda mu byla po pažie. Mt. S. I. 12., 62. Ťažko je plavit proti bystrej vodě. Na Slov. Tč. Velká v. ve svém běhu málo zvuku činí. Mor. Tč. Povídá se a voda běží. U Žamb. Dv. Voda teče, aby nebyla ryba bez vody (řeč se mluví, aby huba nestála). U Žamb. Dbv. V. nemá trámů (říká žid). Chlapec roste jako z vody. Us. Šd. Po lichých žla- bech kalná voda teče. Němc. Má zuby jako na vodě (hýbají se mu). U Žamb. Kf. Stůl stojí jako na vodě (hýbe se, špatně stojí). U Rychn. Ptřk. Dnes jsem spal, jakoby mě do vody hodil. Us. Už je za horičkou za vysokou, za vodičkou za hlbokou; za horou za vysokou, za vodou za hlbokou. Ht. Sl. ml. 201. Zapisuje Puotovi... se všemi mě- stečky, rybníky, s mlýny, s vodami; Toho všeho spolu, lesu, městiště i toho, což v. topí za jeden lán má míti; Že sú jim ne- chtěli pomoci příkopa toho dělati, kterýmžby ta voda scházeti měla; Ten rybník mají naháněti tak, aby byl pln vodú; Kdyby na rybník vodu hnal a škoda se stala na tom rybníce; Aby ryby nahoru nešly proti vodě; Trúby opravoval, aby v. na město šla do pivováru; A co se pak dotýče ruoznice, kteráž jest mezi týmiž stranami o vodu spádní s polí lemuzských; Aby týž Male- šovský rybníky, kteréž má staré, držal podlé starodávnieho drženie, vodami netopě výše, poněvadž hrázemi dobrými nejsú opatřeny; A což se pak hráze dotýče a toku vody; Po zemi i po vodě; A na té veliké baště, kterúž Turci majú na vodě Sávě. Arch. I. 534., II. 322., IV. 207., 211., 212., 260., 271., 307., 314., 469., V. 330. (Šd. ). Vody tekoucí i netekoucí. List z r. 1477. Pustila sa cvá- ľajúci dolu vodou a prišla k domu... Vtedy on už bol za horami za vodami; A tak ím tá priaca z pod rukú ako voda išla. Dbš. Slov. pov. 217., I. 401., 539. Na statcích panských vzniklo mnoho nových cel po vodách i po zemi. Pal. Dj. V. 2. 30. Ó lásko, lásko, buď mezi námi, jako ta vodička mezi břehami. Ps. slez. Šd. Všetky sľuby i slo- víčka vzala dunajská vodička, vzala, vzala, zamútila a mně žialu narobila; Má svojú milú z druhéj strany vody; Stála kačka na ľade po kolena ve vode; Koničky som bro- dzil, len ma milý pán Boh do vodenky sho- dzil; Ťažko je rybičke hore vodou (= proti vodě) plavať; Mám za vodou frajerečku, mám za vodou za hlbokou a za horou za vysokou; Ceče voda, ceče voda, ale smutná. Sl. ps. 32., 43., 46., 75., 156., 197., 208. (Šd., Tč. ). Dunaju, Dunaju, vodička tekúcá; Pri brodě na vodě koně vodu pijú; Mala som frajera, to je pravda jistá, ale mi ho vzala ta vodička bystrá. Sl. ps. Št. II. 44., 47., 125. (Šd. ). Vody na potoce, až luloce a ve studni, až dudní. Kda. Dybych věděla, můj nejmilejší, že si ty za vodú; Za vodu, vodičku, za voděnku, hraje si má mila s ho- luběnku. Čes. mor. ps. 81., 149. Já bych si chodila, jak ryba po vodě, včela po vče- línku; Na prušánských dolinách voděnka sa točí; Čí to husičky na tej vodě chodíja sobě po slobodě? Brt. P. 7., 49., 85. (Šd. ). Jak sa's milý kúpal, dyž ťa voda vzala?; Dyž barvínek kvetl, levandule zrála, vzala mi ho voda, voděnka z Dunaja; Já se nezastavím, já jsu voda prudká, co jednó zachvátím, více nenavrátím; Vodo, voděnko studená, navrať mně mó miló, esli mně jí nenavrátíš, namluvím si jinó; Byla bych volala na svého bratříčka, dyž mia zalévala dunajská vo- dička; Hojte (= jděte) husy po vodince a hledejte sobě pastevnice; Pusť husičky po vodince, ony poplavú k tvojí matince; Její bílé ruce vodú plavú prudce; Šel dudáček hráti na hody a padl pozpátek do vody; Černú pantlú krk zatáhla, po vodince je (dítě) pustila; Dolů, synu, dolů vodú (plyň) a já ešče pannú budu; Kaj ty jeděš, můj Janičku? Jedu orať za vodičku; Přes bystru vodzičku mam-li k tobě brodić?; Ten ka- meň ve vodě v povod se obrati, tvůj vinek zeleny vic se nevrati; Bystra voda vyliva, všecky lučky přikryva; Voděnku vypila, kaliska nechala; V. lužová; Pijte, chlapci, pijte víno, nech ta voda teče mimo. Sš. P. 98., 116, 117., 127., 133., 145., 152, 156., 157., 244., 309., 378., 439., 532., 593., 651. (Tč. ). Mnoho vody ujde, než vy to doká- žete. Koule. Takým sa robí, akoby vody ani zmútit nevěděl. Na Slov. V. nejradši s kopca běží. Ve Slez. Šd. My spolu (dr- žíme) jako ryba s vodou (rus. ). Šd. Každý rád na svůj mlýn nahání vody; Ráda kočka ryby jí, než do vody nechce; Peníze má za vodou a chtějí mnoho od přívozu; Neiděš s kožichem do vody (slez. ); Puštěn koráb na vodu, dán v ruce boží; Stojatá voda hnije (smrdí, zapáchá). Šd. To je voda na můj (váš) mlýn. Šd., Č., Pk. Púšťá vodu na svůj mlýnek. Slez. Šd. Darmo proti vodě plouti. Pk. Voda a zloba nemá stání. Pk. Voda jest dobrá služka ale zlá paní; Sejdou se vody s vodami a lidé s lidmi; Kam vodě dolů, tam teče. Tč. I v. má zuby; Oheň a voda dobří jsou sluhové ale zlí pánové. Hkš. Nechati vodu běžet a kámen ležet. Behajíc ako ryby po vode. Mt. S. I. 87. Hej od vody (vz Odehnati)!; Ohledal mu vody (vz Výprask); Přišla voda, zavři vrata (vz Výstraha); O té veliké vodě (vz Dávno); Voda, kam se odhradí, tam teče (vz Hloupý). Lb. Tiché vody břehy podrývají. Č. Tichá v. břehy myje (ryje, láme, podmílá, pod- rývá, bere). Mus. Tichá v. bývá hluboká; V. tichá podrývá břehy, neboť hlubší bývá; Víří se ráda v. tichá. Jg. Ještě dotud mnoho vody uteče (uplyne, odběhne; vz Čas). Vodu, která uplynula, mlynáři nepouštějí na mlýn; Co spomůže vodu bíti?; Stojatá voda ráda se zsmradí (hnije a smrdí); Darmo proti vodě plouti, plovati (vz Marné počínání); Tichá v. břehy podmílá, prudká před se běží; Buďsi voda kalná, jen když se mele; Při samičké vodě mlýn (ironické divení)! vz Výkřik; Jde mu všecko co z vody (vz Štěstí); Co by se po něm v. slehla; Jakoby kámen do vody (do moře) vhodil (vřítil, uvrhl); ztratil se jako sůl ve vodě (vz Zmi- zení); Ohledal mu vodu (vz Trest); Jde to jako z vody (vz Kámen, Snadnosť). Č. Ja- koby se voda po něm zavřela (ten tam). Ros. Utekl se v kožichu do vody. Hraje jistého, nejde s kožichem do vody. Sych. Chodí celý pod vodu puštěný (smutný, sklo- pený). Umí dobře s ručnicí pod vodou. Tec voda, kam pán káže, třebas na makovici (buď si, když tak pán praví, byť pak byla pouhá lež). Mus. Tec voda, kam pán káže (dějž se boží vůle). Jako voda, kam jí dolů, tam teče. Mus. Což přeběhlo a jako s vo- dou preč uteklo. V. V malé vodě malé ryby bývají. (Malá ryba idě z malej vody. Na Slov. Tč. Z malej vody malé ryby. Mt. S. I. 127. ). Blaze rybám u vodě. Má se jako ryby ve vodě (dobře) U veliké vodě velké ryby. Ros. U vodě ptáky lapati (nemoudře jednati). V. Pustil se na vodu bez vesla; Mlynář sedí na kolesi a vodička mu žítko nosí. Š. a Z. (Valter). Čím jsou vody kal- nější, tím jsou lovy valnější; Kam voda má spád, tam teče. Šp. Ne vždy hody, také někdy vody. Tč. Vodopis Čech, vz v S. N. II. str. 315.; Rb. 274. Na veliký pátek ráno, než vyjde slunce, jizba se zamete a smeti vyhodí se dolů vodou, aby blechy vymi- zely. U Vyzovic na Mor. Šd. Na sv. Matěje voda břehy omeje. Šd. Voda již kvete (když o sv. Bartoloměj v podzim ozelená jsouc znamením, aby se lidé už nekoupali). Sk. O božím těle do vody směle. Na Zlínsku. Brt. Na sv. Alexeje (17/3) s hor se v. prou- dem leje; Teče-li v úterý masopustní voda koleji, bude úrodný rok na len. Tč. Do sv. Jiří jest všecka v. jedovatá, proto se v ní nemá nikdo koupati; O sv. Janě Křtiteli jest prý voda prašivá, proto se do toho dne nemá nikdo koupati. Mus. Strany pověr o vodě vz Mus. 1855. 184. — V. = judicium aquae, das Wasserordale. Kn. rož. Po někte- rých žalobách na vodu mecíc. Št. Pod nimi svatocudná voda. Rkk. 73. Zkouška vodou dělá se při loupeži atd. Ddk. V. 240. Přejítipřes tekoucí vodu jisté hloubky a šířky,judicium aquae frigidae. Ddk. IV. 240. — V. = tekutina k vodě podobná. V. voňavá, kolínská, pálená n. žžená, ječná, židovských višní, Čern., Us., silná, zlatnická, žravá, pro- žeravá, prožerací, ostrá, loučicí (lučavka), D., ammoniová, anatherinová na ústa, Bi- nelliova, božská, cíděcí, dehtová, hořká, jodnatá, kemptenská, karmelitská, k líčení, kmínová, královská, lavandulová, leptavá, mědná, myrtová, na skvrny, na ústa, oční modrá, opijová, orientská, pomarančí, pro stěnice, sirnatá, sirovodíková, solná, slezská, strontnatá, spikanardová, tisícokvětá, ústři- cová. Kh. Voda bromová, hygroskopická, okysličená. Vz Šfk. 61., 71., 74., Br. N. 87., 110. V. bobkovišňová, pekelná. Vz Rstp. 482., 1622., Kk. 253. V. čpavá, zásaditá (jako zásada), bromová. Nz. V. barytová, bílivá, cementová, chlorová, sirnatá, sirovodíková, vápenná. Vz KP. IV. 386., 442., 145. a 622.. 440., 596. a 626., 628., 415., 374., Šfk. 58. V. kyslíkem nasycená, větrná, sedlická, so- dová (sodovka), hořčíková, goulardská. Vz Čs. lk. 1. 188., II. 157. a IX. 94., I. 304., V. 331., 410., IV. 155. V. hořkomandlová, z rostlin mandloňovitých, zubní milánská. Ib. H. 18., IV. 197., 309. Voda odhlenivá, Dephlegmationswasser, v. ze dřeva francouz- ského (lignum guajacum) proti dnavé ne- moci. Dch. Voda krystalová, das Krystall- wasser, v lučbě. Nz Vz Šfk. 73. V. kysel- natá, Säurewasser, otrubná. Kleien-, kamen- cová, Alaun-. Šp. Vody Robertské (konden- sační vody, z odpařované šťávy cukrové se vyvíjející). KP. V. 95. V. hydratová. KP. V. 13. V. krášlicí; v. k mytí vlasů: athen- ská rozmarinová, královny anglické. Prm. III. č. 12. V. klihová, Leim-. Vz Prm. IV. č. 24. (str. 286). V. medová (medovina, med pitný dětem, hydromelinfantium, Kinder- säftchen, Kindermeth). Nz. lk. V. železnatá či ocelková. Š. a Ž. Vody kořenné, Bitter- quellen, sirné (smradlavka), Schwefelquelle. S a Ž. V. povětrná (meteorická, das Meteor- wasser). Nz. lk. V. sádrovitá, gypshaltiges W., alkalická, draselnatá, kalihaltiges, alka- lisches W. Šp. V silná (rozředěná kyselina dusičná). Vys. V. hořkomandlová sehnaná, v. z horkých mandlí sehnaná, concentrirtes Bittermandelwasser; a. antihysterica foetida, v. smradlavá, stinkendes Wasser; a. aroma- tica spirituosa, v. aromatická líhovaná, v. k posilnění plodu a. aurantii florum, voda z květu oranžového, Pomeranzenwasser; a. calcis, voda vápenná, Kalkwasser; a. carmi- nativa, v. větrová, blähungtreibendes Was- ser, Windwasser; a. carm. regia, v. větrová králova; a, castorei, v. ze stroje bobrového č. bobrová; a. cerasorum nigrorum, voda třešňová, Kirschwasser; a chlori, v. chlo- rová, chlor tekutý (voda solíková), Chlor- wasser; a. cinnamomi simplex, voda sko- řicová prostá, einfaches Zimmtwasser; a. cinnam. spirituosa, v. skořicová líhovaná, geistiges Zimmtwasser; a. chochleariae, v. lžičníková, Löffelkrautwasser; a. creosoti, v. kreosotová, Kreosotwasser; a. destillata simplex, voda destillovaná čili překapaná prostná, destillirtes Wasser; a. fragorum,v. jahodová; a. hydrosulphurata, v. sírovo-díkem nasycená, Schwefelwasserstoffwasser;a. laurocerasi, veda bobkotřešňová, Kirsch-lorbeerwasser; a. persicae foliorum, vodaz listu broskve; a. petrosilini, v. petrželová;a. phagadaenica decolor, voda leptavá nebspudivá n. fagadaenická bezbarvá; a. pha-gadaenica lutea, voda leptavá fagadenickážlutá, starodávná voda proti lišejům; a. plum-bica, v. olověná, Bleiwasser, a. rosarum, v.růžová čili růžená, Rosenwasser; a. rubiidaei, v. malinová, Himbeerwasser; a. Gou-lardi, v. Goulardova, Goularďsches Wasser;a. vulneraria acida Thedenii, Thedenova v.na rány, Theden'sches Wundwasser. Nz. lk.Vz Voda, Vodička. — V. = tekutina, vlhkosťv těle živočišném. V. krevní, srdeční, moč(vodu pustiti, ucediti), s vodou (na vodu)jíti; v. porodní. Jg. Dělá, jakoby v něm anivody ani krve nebylo (nevšímavý). Č. Vodase sbíhá v ústech. Lk. V. v žaludku. VzVstoupiti komu odkud kam. Bieše vodútelný. Hod. Vody plodové, das Geburts-wasser. Nz. lk. — V. hnojní = hnojnice. — V. červená (neduh ovcí). Ja.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011