PravýPravý ;práv, a, o, strsl. ?r?v? = pra + v + ?, v jest vsuto. Mkl. B. 50. — P., přímý, prostý, rovný, gerade, recht. P. věc (žíla, v hor- nictví). P. úhel. D. Právs jako srp, až se spravíš (narovnáš), budeš jako podkova. Pk., Smil.
Chromý-li jest nebo pravý ? Kat. 295. Cesty p-vé pro stezky nenechám. GR. — P., s věcí se srovnávající, jí přiměřený, nále- žitý, pravdivý, echt, recht. P. víra (prav- divá). P. a živý Bůh, p. míra (mírnost'), mír- nost, složení, smíšení, prostředek, pravda (skutečná); p. poznání Boha. V. P. jméno, otec (tělesný), zlato. Věci pravé (opravdu stalé). Kom. P. stav věcí, základ. Šm. Pra- vého slova užiti. P. smysl nějakého slova (pravdivý). P-ou příčinu něčeho udati. Us. V p-é pravdě. V. Za pravé něco míti, držeti. D. Za pravé a jistotné věřiti. V. Za pravé dáti, D., někomu. Jel., Sych. Za pravé učiniti (osvědčiti). V. Srdce na p-ém místě míti. Dch. Já-li svědčím o sobě, svědectví moje není právo. Sš. J. 91. Ta ji (hubu) má na p-vém místě. Us. Každý se domýšlí, že jen to jeho je pravé; Mysl p-ým způsobem (jak náleží) nastrojiti; Láska ku p-vému; Není to ? docela p-vé; Do pravého udeřiti; p. kloub, des Pudels Kern; Věc na p-vou míru uvésti. Dch. Chee-li toho za p-vé jistiti. Anth. II. 203. Vzal na svú duši, že jest to tak p-vá pravda. Pč. 33. Jen co je z p-vého, nur was recht ist. Us. v Dobrušce. Vk. Ta pošetilost p-vá jest ve svém způsobu, einzig in ihrer Art. Jg.. Sbr. sp. 215. Nemaje k tomu práva než ku pravé činži; Kterakž jemu kolvěk pravé jméno dějí; Mám v zboží s nimi pravý díl; Mi jest slíbil toho všeho pravú polovici dáti. Púh. 1. 283., 371., 376., 585. Písmo v pravém smyslu vykládati. Koule. — P., s významem vnitřní síly, veliký, notný, wahr- haft, echt, recht. P. řečník, Jel., zbouření, D., darmochleb, zevel, troup, výr, vlčí střevo (žrout), vopselka (všetečný). Jg. Pravým fa- rářem býti (dobrým). V. To je p. blázen. Dal. Jest p. ovce. Jest p. žid. Jest p. kopí. Jest všech botu p. dvořák. Jest p. (druhý) Pechanec. Tys mi ten pravý! D. Jí vpadl pravú mocí v pravé její dědictví. Půh. II. 105. — P., podlé citu, žádosti, úmyslu, okol- ností, recht, wahr. P. cesta, přítel, D., panna (čistá), panic, V., strana (líc). Krok. V p. čas, rechtzeitig. Reš. V p. čas přijíti. D. O pravém poledni. Koc. V pravé poledne. Us. Na pravou cestu se dáti. Dch. Chybiti se pravé cesty. D. S pravé cesty sjíti, ne na pravé cestě býti, ne pravou cestou jíti. V. K pravé cestě někoho vésti. Vrat. Na pravou stranu něco vyložiti (dobře); na p. místě. V. Leží to na p. místě. Us. V p. kvetu krásy a mladosti. V. — P., výraz pochvaly, spokojenosti. Totě pravá (věc, zpráva) ! recht so! Iron. Us. — P., zákonu přiměřený, recht, gesetzlich. Jg. P. otec, D., žena, dítě. Us. V p. manželství vstoupiti. Dal. Pominul pra- vých dědicův. V. — P., spravedlivý, gerecht, recht, die rechtliche Verpflichtung erfüllend. P. soud, Ps. Ms., svědek. Jel. Co jest pravého a slušného. D. Před Bohem nikoli právi býti nemůžeme. Br. Chtě každému práv býti. NB. Tč. Bůh ve všem jednání práv jest. Sš. I. 42. Mají dáti věděti pánóm na toho. ktožby práv býti nechtěl. O. z D. Na toho, kdo se před právem, z něčeho jsa obviněn, zná, není rozsudku potřebí, než rozkazu, aby svému odporníku práv byl. Kol. 33. Aby před pány stál a jí (ženě) práv byl, seine Verbindlichkeit erfüllen. Zř. F. I. S. 37. Osoby stavu panského povinny jsou z věcí pod právo městské a šos přísluše- jících k soudům městským stávati a lidem p-vy býti. Kol. 11. — P. býti= míti právo, im Rechte sein, das Recht zugesprochen er- halten. Byť pak třebas křiv a ty práv byl. Tkadl. Samým soudem právi býti a zvítěziti usilují. V. Kdo z nich práv zůstal (ve při zvítězil) ? Sych. V tom, z čeho mne viníte, před Bohem jsem práv. Pass. 1002. V tom jsem já práva (= mám právo na své straně), to ty vieš. Kat. 1219. Půjčuje židům, že by právi byli v odporu svém. Sš. J. 92. Práv jsem domněním, míněním svým. Kos. 01. 153., 147. Leč práv leč křiv chudý křesťan, vždy žida bohatého učiní práva. Št. Když uznají, že p-vi proti němu zóstati nemohú, jej od jeho žaloby pryč svedú. Vš. 35. — Ke všem musíš rovnosť míti, chceš-li pravým soudcem býti. — P. býti někomu z něčeho oč, za něco atd. = ručiti, býti někomu ně- čím povinným, odpovědným, za to státi, in rechtlicher Verpflichtung, verantwortlich sein, haften. Jg. Jsem z toho práv; Práv býti za někoho. Zlob. Jsem za to práv. D. P. býti z něčeho, eine Sache verantworten, dafür haften; práv býti z obmeškání, für seine Versäumniss haften. J. tr. Ze škod sečte- ných a přísahou vítězitele provedených vše- lijakým způsobem povinen jest přemožený práv býti. Bdž. 154. Za práci jemu dle ná- ležitosti a slušnosti lidé právi byli. Bdž. 34. P. býti z poručení. Žer. L. 1. 119. Z toho před právem zemským práv býti chce. Žer. Sn. 73. O to jí má práv býti a to právo má jí učiniti na posudku podlé póhonu; Z toho jemu buď práv; Buď jemu práv z toho až do těch peněz, z nichž jej po- hnal; Mají Prokopovi z toho právi býti; Má jemu Arkleb práv býti svědky nyní n. na posudku; O to Rackovi mají právi býti; Práv jí má býti na kříži s kleskú (přísahou); Hotov bych jemu byl přede pány práv býti, což by mi viny dal; V čem se nezná, o to jí práv buď podlé póhona. Půh. I. 311., II. 62., 143.. 145., 322., 459., 515., 562., 626. Řečník n. plnomocník, obmešká-li koho ne- stáním svým, sám z toho práv býti musí; Aby svému odporníku práv byl. Kol. 21., 33. Vz Padati v čem. Žádal, aby Aug. po- staven jsa jemu z toho práv byl. Čr. Od- povídati k artikulům a z toho všeho práv býti. Čr. Práv býti osobně a rukou společ- nou i nerozdílnou, haften. HGB. Ten hned má z těch škod straně druhé do druhých suchých dní práv býti. Vl. zř. 78. Ktož by komu nestál, jmá za to práv býti. Sob. 155. Úředník počet má napřed učiniti a ze všeho práv býti, haften, gutstehen. Vl. zř. 479. A oni povinni jsú také z toho právi býti a odpo- vídati. Zř. F. I. B. 39. Má ten na tom právě z toho práv býti. Václ. III. Od práva svého rukojmě hodné objedná, kteřížby na tom právě z týchž škod p-vi byli. Kol. 13. Aby se na nejprvnějším soudu zemském pod týmž závazkem postavil, stál a dostál a straně, kterážby naň žalobu činila, z toho mordu práv byl. Zř. F. I. B. 34. Z toho sirotkům aby práv byl. V. Práv býti někomu. Hus., Sych. Práv býti z něčeho před soudem. J. tr. Z toho obmeškání jak osobou tak i jměním práv bude. Er. Vz Škoda. — Pozn. V Pr. z r. 1865. na str. 790. tvrdil někdo, že je: jsem někomu z něčeho práv = nejsem ni- komu ničím zavázán, a že se má tedy ně- mecké: Ich hafte Jemanden für etwas pře- kládati takto: Jsem někomu něčím povinen n. vinen. K. J. Erben (Er.) v Pr. z r. 1866. na str. 100.—104. vyvrací toto mínění po- rovnávaje: V III. čl. smlouvy sv. Václavské stojí: Chtěl-li by jej kdo z toho domu vi- niti, má tu na tom (městském) právě z toho práv býti — osoba taková má na městském právě z věcí městských odpovídati a po právu zadosť učiniti. Tamtéž v čl. XIV: Kdož by kolivěk co měštěnínu neb města obyvateli svěřil aneb schovati dal, ten mě- štěnín i obyvatel aby z toho na svém právě každému práv byl = má dle práva a spra- vedlnosti zadosť učiniti. V narovnání o hory a kovy: Horník jest povinen z pozemských statků k obvinění před soudem zemským státi, odpovídati a z toho práv býti = z toho po právu n. podlé práva zadosť učiniti, ale nikoli, že by měl všeho závazku prost býti. V Právech městských C. 23.: Kdo by se před právem ukrýval a z přisouzené na sobě spravedlnosti práv býti nechtěl. Tamtéž: Zmrhá-li kdo cizí k schovám přijaté věci, skladateli toho práv bude. Tamtéž: (Nedbalý) rychtář má s úřadu složen a z toho jak oso- bou tak i jměním svým práv a k tomu sku- tečně ztrestán býti. Obecné pořekadlo: Jsem každému práv znamená tedy, že každému činím aneb jsem učinil podlé práva, t. čeho právo vyhledává, což jest ovšem daleko smyslu, že nejsem nikomu ničím povinen. Er. Vz také předcházející příklady, které se s výkladem Erbenovým shodují. Práv býti za někoho = místo někoho (in Vertre- tung eines Anderen) právu a spravedlnosti zadosť činiti. Er. — P., opak: levý, recht. P. ruka (pravice). Kom. J. 264. Po pravé straně. D., Har. Na pravo. Vždy pravou no- hou napřed. Lb. P. místo, dexter locus. V.
