Procházka
Procházka, y, f., procházení, der Spazier- gang. V. Na p-ku jíti, vyjíti, choditi. V. Učení v p-kách se kojí. Kom. Na p-ku ně- koho vésti, D., vyvléci. Kos. Ol. I. 207. P. lesem, eine Waldpartie. Dch. Chtivosť k jídlu p-kou se dráždí. Sych. P-kou choditi, jíti lépe prý než: na procházku, neb též je- zdíme, chodíme, kráčíme cestou. Ale obé jest dobré: Chodíme za město na procházku (účel), chodíme za městem procházkou (způ- sob). Novák (Brt.?) v Km. De (=jde) to s ním jako s chromým p-ka (špatně). U Ry- chnova. Msk. — P., ztráta chůzí, der Verlust durch das Hin- u. Hergehen, Lauferei. Us. Dch. Mám s tím soudem veliké p-ky. Us. — P., chodiště, der Spazierplatz. V. — P., příjmí České. Us.