Zeleň
Zeleň, i, f. = zelená barva, das Grün. Z. aldehydová, anglická, anilinová (vz Prm. III, č. 3.), Anilin-, Arnaudonova, barvíková, batavská, breraská, bronzová, brunšvická, Braunschweiger Grün, cinková, cinobrová, čínská, císařská, ďasíková (kobaltová), Ko- balt-, eislebenská, Guignetova, hedvábná, horní, horská. Berg-, hrachová, chromová, Chrom-, jodová, kadaňská, kamenitá, Stein-, kamenná, kirchberská, kobaltová (ďasíková), krušinková, listová (chlorofyll, chromová, zelený cinobr; listová polotmavá, tmavá, světlá), Blattgrün, lučební, manganová, Ma- thieu-Plessyova, mechová, methylénová, mi- neralní či nerostová, mořská, Meer-, myti- sová, neuvidová, norimberská, nová olejná, originalní, papoušková, pařížská, popelavá, prašná, pražská, pruská, resedková, řešetlá- ková, Rinmannova, Rinmann's Grün. ruská, sviňobrodská, Schweinfurther G., Šélová, Šelská, Schelisches G., šťávná, Saft-, titanová, trávní, tyrolská, uherská, ultramarínová, ve- ronská, vídeňská, Viktořina, železná. Nz., Kh , Šp , Prm., Ktzr., Wld., Rstp. 307. Cf. Čs. lék. III. 4., I. 160, Šfk. 803., Šfk. Poč. 623., Kk. 12., 234., Schd. II. 52., 304.. Bř. N. 200., KP. IV. 723. Z. na cukroviny. Prm.