Chudý
Chudý. Cf. Mkl.Etym 91. Najchuzší. Hus II. 348. Byl všech pracných chuzí (komp.). Pravn. 1244., 1139. — Ch = hubený. Ch. travina, Mour., krajina, půda, Sl. les, Rým, Dk. P. 402., hlas, dünn, gehaltlos, arm, Nz., dobytek, Us., zpěv. Čch. Bs. 3. Ch. maso = libové. Brt. D. 219 Podlé chudé možnosti. WtR. Chudí Rytíři = jídlo. StaRé koláče na- krájejí se na klínečky (kousky), naloží se na mísu a polijí se rozšvrlanými vejci a potom rozpuštěným horkým máslem. Na Vsacku. Vck. — jak. Ch. jak deska, jak tříska, jak chrt, jako sedm drahých roků Us. Brt. — Ch. = poddaný. Králi, vida bezpravie veliké svých chudých nechceš . Výb. 11. 41. — Ch. = chudobný atd. Ch. kassa, otec. Us. ve východ. Čech. Jir. Má toho tolik jako chudý obilí (málo n. nic). Us. Sn. Není to med býti chudým. Us. Dbv. Co nového? Že okradl ch. ch-ho (odbytí). Us. Dbv. On je z chuda. U Rychnova. Vk. Chud muž hospody nejmějieše. MS. 45. b. Kdo chudým daruje, pán Boh ho miluje, kdo chudým ukrátí, pán Boh ho zatratí Koll. Zp. I. 353. Ch. i svému příteli omrzí. Ben. V. Nebožko chudá! BO. Jsem velmi chud, pohověj mi a já po malu chci pla- titi. NB. Tč. 36. To všecko, což chudí ne- božátka měli. Půh. II. 50. Buoh muoj při- kázal vše prodadúc chudým dáti. Pass Tak z chuzších bývajú páni. Alx. Budeš-li chud a měv dosti, přijdeť zlosť (al. žalosť) k tvé staROsti. Sv. ruk. 249. A ktoj' chuzší než nemocný? Št. Kn. š. 268. Ch-dému Bůh není chudý. Bž. Málo dbá se, když chudý pláče. Bž. exc. Ch-mu se nedostává všeli- čeho, lakomci všeho. Hkš. Co ch-mu dáš, na lžíci naroste. Sb. uč. Chudý i od hladu spává. Bž. — nač. Krajina chudá na vodu. Sl. les. — jak. Ch. jak kámen při cestě, Šml., jako kostelní myš, jako ptáček v po- větří. Us. Dbv. — čím: duchem. Hus II. 426. Kniha obsahem chudá Us. — Ch., os. jm. Tk. III. 584., IV. 728., V. 242., S. N. - Ch. Mlýn, Chudermühle, mlýn u Polné. — Chudá, pole na Vsacku., Vck.