Stálý
Stálý. S. úrok, Dch., sídlo, J. Lpř., ve- ličina, rovnováha, síla, chyba (při poku- sech), ZČ., poloha tělesa, článek, Mj., bod, Jrl., křížek (v hud.), Zv., dohlídka, odbě- ratel, dávka, odbyt zboží, nebezpečí. Us. Pdl. Se stálým zřením k něčemu Ndr. Leč 495* by suobú stranú velmě stáli byli. Št. Kn. š. 1. Chceš-li míti stálou lásku, drž ji na trojím provázku. Us. Tč. — v čem: u víře. Pož. 41. Vidíme krále v našem přikázání s-ho. Výb. II. 742. Kdo v úmyslu stálý, čert ho neošálí. Us. Tč. — při čem. Což prorok boží mluví o figuře při lidu stálé, to ... . BR. II. 11. a. — komu proč. Buďte verní králi, svojej vlasti stálí pro svú slávu. Koll. Zp. I. 44. — Na mysli stálý. Lpř. Sl. I. 87.