Zima
Zima. Kompar. zémňéš. Císař. Mtc. 1899. 224. Z. jak v psí boudě, až psi skučíja, že by se pes utrhl, škoda psa vyhnat, tak že hvězdičky jiskří ja, tak že hvězdičky skáčú a sebú perú. Mus. ol. 1898. 121. Z. ako v ra- štubni; Zima, mráz, kam neboráz?; Od zimy prsty zkľavené; Od zimy ruky ako rak červené; Od zimy štipku nespraví; Od zimy zkrepeneť, zubami drkotať. Zát. Př. 378a. Sr. ib. XIV. A. odst. 4.; ? odst. 6. a), XIV. ? odst. 6. d). Byla mu z., až mu bradou há- zela. Šml. V. 147. Seká zubama, co je mu tak zěma. Mtc. 1899. 42. Zima, až šindele praští. Tům. Ml. 267. — Z. = zimní doba. Z. matka, vyspíš se do hladka. Hrub. 16. Z. bez ľadu - chyba. Zát. Př XIV. 108. Sr. ib. XIV. C. odst. 6., Zimní. — Z. = zimnice. Na zimu se rozstonal. Har. J. 12.