Chyba
Chyba, cf. Mkl. Etyra. 93. Je na chybě (mýlí se). Us Vk. Chyba, že tam nebyl (škoda, Schade, dass); Ty´s v chybě (mýlíš se). Us. Tč., Šml. Bylo jich tam na chybu padesát (málo chybí). U Olom. Sd. Letos tam nože byť na chybu (= jistě) tři kopy rži. Zlinsky. Brt. v Mtc. 1878. 64. Ch. stroje, v pozorování, stálá, nahodilá, kollimační nonia. ZČ. I. 8., 44. Velmi moudré kdyby, škoda že má chyby. Tyl. Ch. cestu uka- zuje k dokonalosti tomu, kdo ju napra- vuje a povstává k čuosti; Mnohým chyba osožila ku dokonalosti, však ne tým, kterí chceli žíť v chybě do starosti; Ch. nišť ne- platí, jak chceš dostať z něj užitek, musíš na ňu dbáti. Glč. I. 344., II. 266. Nikdo svých chyb nevidí. Bž. exc. Ch. v kyrie (v začátku). Tkč. Kdo ostrovidem při chy- bách jiných lidí jest, ten jest slepou krticí při svých vlastních; Lehčeji jest díla ha- něti a chyby vystavovati, než sám dělati. Exc. Chybami jiných se učíme. Kdo chce chybu najíti, hned ji najde. Té. Dřív se do vlastních ňader podívej a pak o bliž- ního chybách povídej. Hkš. — Ch, der Zweifel. Není o tom chyby, že ten pořád nebyl tu. Št Kn. š. — Ch. = kromě, leda atd. Nepočúl sem chyba tak. Val. Brt. Ch. toho, že ... . Jg. Sbr. sp. 1841. 196. Kdež mrtvé tělo patří ch. do země. Kld. Zaklí- nám vás mračna na hory, lesy ch. božího osení Db. Půjdeš tam ch. zmrzať. Mor. Vck. Celú rolu zoral ch. jeden zohon (zá- hon). Laš. Té. Kdož pak by šel jinší na vojnu ch. najmilejší; Neclehu vám nedám, ch. bych vám dala v stodole. Sš. P. 94, 783. (787.). Nebudete kresať ch. do neděle. Sl. ps. 206. Bůh dal mi muže ch. ludom na posmechy. Koll. Zp. I. 264. To dřevo spá- leno bude ch. broskví, jež každý ve vino- hradě míti můž. 17. stol. Dědiny nevidět ch. až do ní vejde; Kdež sú peníze ch. u vás. Brt. D. 172. Nemám chyba dva grej- cary. Brt. D. 219. Cf. Chybě. — Ch., os. jm. Žer. Záp. I. 204. — Ch. Jan. Jir. Ruk. I. 297.