Plíce
Plíce, e, n., obyčejněji v pl.: plíce, f., plíčko, a, n., plíčky, pl., f. (na Slov. place sg.,pluca pl., dem. plúcko, plúcka). Plíce e, n., dle Pole: plíce, pl., f., gt. plic n. plíc (vz Lžíce), dle Růže. P., stl. plušta = z plu-tja. Koř. tudíž jest plu a příp. -tje (tj?). Dle Fk. 2., 162., 612 (u Mkl. aL. 172., 221.) p.=plovoucí, any p. se nepotopí, nýbrž na vodě plovou; lit. plaučei, prus. plauti, lett. plausi, plauk- šas. Dle Mkl. jest plu místo pnu a tudíž p. = pnoucí se, dmoucí se; sr. řec. nw; ????????; ????,??>?, lat. pulmo, stněm. fue-h-an. Mkl. B. 172. (Hý). P. jsou ústrojí dýchací, skládají se ze dvou křídel plicních, která průdušnicí spojena jsou, v pohrudnici leží a srdce ob- klopují ; od života odděleny jsou bránicí. Die Lunge, lat. pulmo. P. jsou přístroje ži- vočišné, obyčejně v dutině hrudní uložené, v nichž dýcháním lučebně přeměňuje se krev ven, uhlíkem přesycená, černá na krev arterií, kyslíkem bohatou, červenou. Blř. — Nedosta- tečný na plíce. V. Na plíce nemocný, chybný. Dch. Zapálení, V., zánět, ochrnutí, shnilosť, Rk., Sp., ochromnuti plic. Ja. Hniloba plic skotu domácího, Lungenfäule, f. Dch. Dušné plíce. U Pelhř. Ptů. Ochlazuje se srdce pří- ležícími plícemi, totižto oddycháním skrze chřtán. Kon. J. 275. Plícemi dýchati. Jhl. Kdo nemá zdravých plic ; neduživý na plíce, neduživé plíce. V. Plíce n. kořen hnije. Ja. Routová voda spomáhá plícem. Čern. Aný- sové semeno je užitečné plícem. Čern. Mám palčivosť v plících. Sych. To jde od plic (ne od srdce). Tak to jen z plic. To je z plic, ze srdce nic. Prov., Jg. Mluviti od plic tedy = neupřímně; ne: bez obalu. Vz více v Ht. Brs. 272. V něm játra a plíce hoří co vápe- nice (= pořád má žízeň) Vz Opilství. Č. Neslané p. (Vz Hrubý). Č. Vímť já, kde a jak v něm p. leží (znám ho naskrz). Vz Znání. Č. Není než chlubné p. Chlubné p., nelezte z hrnce (o vychlubujících se). Č. Chlubné p. lezou z hrnce (poněvadž p. se nepotopí, nýbrž na vodě plovou). Ros. Chlubné plíce všude na povrch. Sk. Dobré p. Cf. Staré chrámy dobré zvony mají. Pk. Vz více o plících v S. N. — P., huba, das Maul. Brouká, frká, bouří, škňouří; nýbrž dosti tobe plíček nadělá (papolek), jestli mu hubu buchtami nezacpeš. Berla král. II. 90.