Vyčísti
Vyčísti, vyčtu, vyčti, vyčta (ouc), vyčetl a vyčti, čten, ení; vyčítati, na Slov. vyčito- vať (Šd. ) = jistý počet odděliti a někomu odevzdati, aufzählen, auszahlen; pořádkem napočísti, herrechnen, herzählen, nach der Reihe angeben, nennen; vypravovati, pově- děti, hersagen, erzählen, aussagen; vytýkati, vorwerfen, vorrücken, vorhalten; přečísti, auslesen, durchlesen; se = z počtu se vy- vésti, sich ausführen. — co: peníze (vypo- čítati), V., ryby, chleby, Ros., knihu (pře- čísti). Jg. V. čtveru věc. Alx. Chceš-li sám přijda ke dskám peníze vyčítati, čili jinému k vyčítáni poručiti, anebo byla-liby toho jaká jiná potřeba, zase od desk žádnému jich nevyčítaje, vyzdvihnouti. Vš. Jir. 235. V. příčiny něčeho. Us. Kdo by je (zmatky) vyčetl?; Co bych kováře neb vápenníky a jiné dělníky vyčítal ?; V. dobré skutky. Hus I. 200., 237., II. 317. — čeho. A vyčítať tu těch měst a míst do 16. kapit. Br. — coodkud. Některé z nich vyčítá. V. Něcoz knihy. Us., Br. Něco z očí něčích v. Us.Netajím, že sa z tých zpráv dá vyčítať bojpohanstva proti křesťanstvu. Sl. let. IV. 179. Zo slnka možno vyčítať zlodeja (uhodnouti). Dbš. Obyč. 94. Zo sliatého vosku vyčituje potom čarujúca svoje veďmo (věštbu). Phld. III. 3. 292. — co komu (jak). Vyčetl mu 1000 zl. na hotově. Ros. Někomu pří- klady v. (povídati), Jel., pravdu (vyčítati, vytýkati), dobrodiní (vytýkati). Ros., Br., Kram. Vyčítajíce mu tím. Skl. II. 187. Ve- čítala be mně, že já nemám statku; Káča mu vyčítala, koli mu grošů dala. Sš. P. 256., 688. Svědomí mu to vyčítá. Šd. Tu jim vy- čítali a vypsali každému z nich život jich. Bart. 22. Sám chybný jinému nevyčítej, mit Butter auf dem Kopfe gehe nicht an die Sonne. Dch. Nemá co jeden druhému vy- čítať. Vz Vada. L. Kolik jsi mně šátků dala, že jsi mně je vyčítala?; Tam ti budou vy- čítat, že není nic tvého. Er. P. 270., 302. Kom. — co komu kdy jak: v nahodilém pohnutí (vytýkati), Sych., s haněním. Reš. Něco v krátkosti v., Byl., krátkými slovy. Ojíř. V. někomu něco hanlivými slovy. Kká. Td. 321. Vždy do desátého vyčítajíce stí- nali. Pass. 825. Protož mu je (peníze) odtud proti cedulce, že je přijal, vyčísti moci budete. Žer. 348. Když již vyčetl ctnosti a moci jejie pod podobenstvím dřivie voňa- vého. Hus III. 56. Patriarchy, kteréž vyčítá až do Adama. BR. II. 211. Spasitel v súdný deň vyčte šest skutkóv milosrdných. Hus I. 140. — co kde. Mládenec prenášal velikú knihu z jednoho na druhý (stůl) a na kaž- dom stole vyčítal dakoľko mien z tej knihy. Dbš. Pov. III. 65. I vyčítá Bóh tu v zákoně mnoho příbuznosti. Hus I. 207. — proč. Nevyčítati všeho pro tesknosť. Jel. — se z čeho před kým (z počtu se vyvésti). Ze všeho se vyčetl. Ros. Z hřivny se vy- čítati musíš před pánem. Kanc. — se. Na- před se vyčítejme (přede hrou vylosujme říkánkami). Mor. Šd. — že. Vždycky jenom mně vyčítá, že mám kabát plný záplat. Er. P. 273. a.