Chyba
Chyba, y, f, blud, omyl, mýlka, pochybení, das Fehlschlagen, Misslingen, das Verfehlen, der Wandel, Fehltritt, Mangel, Schnitzer, Gebrechen. Ch. mládeže. D. Chyba lávky = chybeno! Us., Lb. Ch. dveří! Ó by večného zatracení chyba bylo. Bart. 350. 20. Daleko toho chyba (weit gefehlt). Brt. Chyba trefa buď jak buď, sedni co sedni. Na Mor. Brt. Srdeční ch. šp. m. vada. Brt. Roku 1607. silné bouřky byly v Kouřimsku. Nobilis quidam cum tonitrua ejusmodi audisset, fertur dixisse: Ej to jest na chybu, mnoho toho roku zlodějů bude. Mon. un. Prag. III. 212. Ch. v střílení, Jg., v jazyku (omyl), v počtu, D., ve hrách (pudlo, mýdlo), L., v dělení, ve čtení, Nz., v psaní, J. tr., v mluvení (grammatická, syntaktická), v myšlení (omyl, blud, chybné uzavírání, chybný součet), právní (křivda), mravní (poklesek, hřích), náboženská (netečnosť, rouhání-se, kacířský náhled). Hš. Každý má své chyby. D. Chyby ukázati, na- praviti. Kom. Ch. člověkem vládne (chybiti lidské jest). Vz Vada. Lb. Nikdo není bez chyby. D. Chyb prost. D. Sliby chyby. Ni- žádný není chyb prost. Hš. Kdyby nebylo kdyby, nebylo by chyby. Us. Varuj se první chyby. Us. Touž ch-u učiniti; někomu něco za chybu pokládati. Nt. Chyby vyníti, vyma- zati, V., sníti. Na chybu udeřiti. L., Lb. Vz Mrzeti. Malá ch. (= blízko je od toho). V. S naší strany stala se chyba. Ml. Chybu v něčem učiniti. Šm. Rybička chybička, ptáček mrháček. Prov. Vz stran přísloví: Vada, Chybování. — Ch. = kromě, leč, než. Všecko jsem vystavěl chyba světničky. Us. Chyba klíčů nic mu není více poručeno. Plk. Chyba toho. Jg. Chyba mnie niemasz innego boga. L. Aby s sebou stravy a jiné potřeby chyba zbroje vzal. Břez. 154. Dvanáct dvorů do gruntů shořelo chyba asi čtyř světnic obhořelých, kteréž obhájili. Břez. 113. Máte ruce bílé; komu vy jich podáte, tomu budú milé. Komu bych jich podala chyba Janko tobě. Mor. P. 187. Vz více Mkl. S. 216.