10 Cizí
Cizí. Já v cizí srdce nerad metám stíny a cizí radosť svatá mi a milá. Vrch. Z hl. 78. Z cizího dobře ...

9 Cizí
Cizí, ale záhy se vyvinulo i cizý. Gb. H. ml. III. 1. 562. O sklánění cizích jmen vz Gb. H. ml. III. ...

7 Cizí
Cizí, srb. túď (alienigena), chor. tuji, kor. ptuji, strb. štaždi, rus. čuźij, pol. cudzy, luž. cuzi, ...

9 2 Cizí
2 Cizí. Skloňování cizích jmen u Pala- ckého. Vz Mtc. 1901. 161. ...

9 1. Cizí
1. Cizí. C. bolesť nebolí a c. rána nepálí. Tbz. IV. 1. 209. ...

10 Hostinský
Hostinský = cizí. H. pivo, víno, zboží, Arch. XX. 79., člověk (z cizí osady), chléb. Ib. 321. ...

7 Hostinský
Hostinský = cizí. H. učení. Bart. 81. H. sukno (cizí, přivežené, ne domácí) Arch. VIII. 372., 374. a ...

8 Cizí
Cizí. C. jména hl. německá v Šubířově na Mor. Vz Mtc. 1893. 327.- 334. C. slova na Mor. Vz Brt. D. II. ...

2 Podsadek
Podsadek, dku, m., co podsazeno, der Untersatz. Plk. Z cizího podsadku cizí po- doba (děti nemanželské ...

10 Cizí
Cizí. Dobre je z cudzej kože krpce krájať; Dobre sa to s cudzím chváliť. Mus. slov. VIII. 28., VI. 109. ...

5 Canny
Canny. Gt. u Kanen někteří nedoporu- čují, že prý je to slovo cizí a že tedy za n není jeru. Ale to snad ...

8 Ľudský
Ľudský = lidský, cizí. Aby ľudské včely na naše neišly. Phľd. XII. 32. Z ľuckého koňa v najväčom buatě ...

1 Mozol
Mozol, u, mozůlek, lku, m., na Mor. a na Plaště f. (ale v Plzeňsku a dílem i na Plaště m. ). Prk. Př. ...

1 Cizí, ne
Cizí, ne: cizý, poněvadž v starší literatuře jen „cizí" se nalezá a že „cizý" v žádném nářečí ...

6 Nesvůj
Nesvůj = nevlastní, cizí. Cf. List. fil. X. 243. Viděti nesvou (ne svůj prospěch). Us. Sd. Světz. 1881. ...

5 Cizí
Cizí m.: cuzí. Bž. C. m. tjudjí. Gb. Hl. 106., Mkl. Etym. 357. Cizí, ne: cizý. Ht. Brs. 251. Loos (sloven.) ...

8 ng
ng. Za cizí ng bývá ňg. Vz Gb. H. ml. I. 376. ...

8 Gáz
Gáz = petrolej, si. cizí. Brt. D. II. 515. ...

8 nch
nch. Za cizí nch bývá nch: Melaňchton. Bl. 359. ...

8 mn
mn m. vn: namná kost. Dšk. Jihč. I. 25.— Za cizí mn je čes. mň: komnata. Otc. 469. ...

7 Tŕš
Tŕš. Na cizí ovce, aby se oddělily, volá se: Tŕš, tŕš! Val. Vck. Vz Trškati. ...

8 Kn
Kn m. chn: opláknout. Dšk. Jihč. I. 36. Za cizí kn je čes. kň v. kn: kňourati z něm. knurren. Vz Gb. ...

7 Srp
Srp. S. nemá se pustiti na obilí cizí. Lobk. 101. Srpek. Vz Květenství. ...

1 Fr
Fr. Touto skupeninou počínají se nejvíce jen cizí slova, — Vrabec fr! letěl. Us. ...

7 Prý
Prý i když se cizí piímá řeč uvádí: On povídal: Já prej tam nepůjdu. Us. — Cf. Mkl. Etym. 264 , List. ...

3 Šr
Šr, touto skupinou počínají se nejvíce slova cizí: šroub, šrák, šrám atd. Ht. ...

8 sn
sn m. stn, t odsuto: šťasný, šesnáct. Cf. Gb. H. ml. I. 307. Pocesnej, radosně. Dšk. Jihč. I. 20. ...

8 ry
ry a cizí ri změněno v ři: ryk — řiknúti — řičeti, sporýš — spoříš, Moric — Mořic, Je- richo — Jeřicho, ...

1 -ik
-ik (ic), přípona jmen podstatných: okamžik. Mřk. Cizí slova na-ik rnají krátké i: medik, technik, akademik, ...

6 F
F jest hláskou temnou, obojetnou, vz Gb. Hl. 20., 22, Obměkčování, cizí. Vz Mkl. aL. 236., Ht. Brs. 45., ...

5 Zkušenosť
Zkušenosť, i, f. = zkušení, vědomosť, die Erfahrung, Prax. Z není holá konkrét- nosť, neb pouhý názor ...

8 io
io dvojhláska jenom v dialektech. Častá u Olom., Prost., Brn., Tišn. a Kruml. Vz Brt. D. II. 68., 164., ...

8 Kukání
Kukání, n. K. cizího (z cizí vsi) záletníka od domácích hochů na strom dopraveného. Vz Čes. 1. V. 346. ...

9 Nachování
Nachování, n. = nachované jmění. Pa- cholek v cizí n. vende (přižení se v statek). Maš. ruk. 29a. ...

3 Šalvějný
Šalvějný, Salbei-. Víno jich má cizí vóni: ono š-nú, ono omanovú, ono pelynkovú. Hus I. 220. ...

8 Mateřský
Mateřský. Zvuku převítaný m-ské řeči v cizí krajině! Quis Ifig. 38. ...

9 Slída
Slída. Jíti na slídu = hnáti dobytek na cizí. Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 363. ...

7 Posynek
Posynek, nka, m. Cizí pobratim zove pobratimova syna posynkem. Sokl. I. 427. ...

6 Embargo
Embargo, špan. == zadržení cizí lodi ve vlastních vodách. K. Adámek. ...

8 Pirťa
Pirťa, ě, f. = právo honiti ovce přes cizí pole na své. Val. Brt. D. II. 363. Cf. Pirtě. ...

8 Lindyš
Lindyš = nejlepší sukno cizí, pevné jako kůže. XV. stol. Wtr. Krj. I. 111., 365. ...

5 Cizopanství, n
Cizopanství, n. = cizí panství, fremde Grundherrschaft. Na c. se usaditi. List z r. 1617. Zkl. ...

6 Chumchálek
Chumchálek, lka, m. = převzdívka spro- stému chlapovi z cizí dědiny. U Místka. Škd. ...

8 Pochlácholiti
Pochlácholiti. Když se k nám p-lí (cizi- nec), již nám lepší jest než domácí (člověk). Arch. XIV. 341. ...

5 Zkontrabantovati
Zkontrabantovati, in Kontraband neh- men, konfisciren. — co kde: tabák, cizí zboží na hranici. Us. ...

5 Cudzár
Cudzár, a, m. = cudzí, cizí. C. nemá toho srdca, čo ty. Slov. Rr. Sb. ...

5 Závidek
Závidek, dka, m. = závisť, der Neid. Cizí požitky plodí závidky. Č. M. 108. ...

10 Fatka
Fatka, y, f. Napil se na fatku (na cizí vrub, zdarma). Frant. 25. 8. ...

10 Cizý
Cizý novoč. místo staršího cizí. Vz List. fil. 1902. 60. (Gb. ) ...

10 Vázati se več jak
Vázati se več jak. Diabel násilím vieže se v cizí. Chč. Post. 227a. ...

6 Nedovolený
Nedovolený; -en, a, o, unerlaubt, an- zulässig. Žíti s cizí ženou v n. poměru. Us. ...

1 Cizopanský
Cizopanský, frcmdherrschaftlich. C. pod- daný. Žer. — C., cizí, fremd. C. vladař. Plác. ...

7 Zkoravělý
Zkoravělý, rindig, rigid. Cizí, z-lé způ- soby feudalní. Zb. Cf. Zkornatělý. ...

2 Pytlářství
Pytlářství, pytláctví, n., střílení cizí zvěři, die Wilddieberei, das Wildschützengewerbe. Šp. ...

8 Odkundes
Odkundes, a, m. = každý cizí příchozí. U Vel. Revúce. Phľd. 1893. 373. ...

8 Lašovat
Lašovat po poli atd. = shledávati, kde by se co hodilo vzíti (cizí slovo). Val. Brt. I). II. 516. ...

9 Lala
Lala, lalinka, y, m. = cizí člověk (v dětské řeči). Slez. Lor. 74. ...

7 Robínek
Robínek, nku, m. = mládenec. R-ku z cizí země, neskládej písní o mé ženě. Bl. 174 ...

9 Chovač
Chovač, e, m. = kdo má cizí lidi (dobytek) na chová i. Mus. ol. 1898. 106. Pilný ch. Hus L 139., 537. ...

5 Zavšiti se
Zavšiti se, il, en, ení, Läuse bekommen. — kde. Já sem se tam (v cizí zemi) c lý zavšil. Na Ostrav. ...

1 Bídněti
Bídněti, im, 3 pl. -ějí, ěl, ění = bídným se státi, elend werden. — čím: cizí vinou. ...

9 Genet
Genet = cizí kuna vzácná. 1597. Mus. 1899. 37. Vz Genetka. ...

1 Běloučký
Běloučký, bělounký = bílý. B. ruce mi- lují cizí namáháni. Km. ...

8 Drásati
Drásati. Když cizí zloba drásá podlé spoluotroky. Cch. Otr. 30. ...

1 Cizolož
Cizolož, e, f., cizí lože, fremdes Bett. Na Slov. Bern. ...

5 Zaraž
Zaraž, e, m. = záraz (lovecký nůž), das Weidmesser, zast., slovo nejspíš cizí. Vz Mz. 374. Vz Záražec. ...

2 Poutničí
Poutničí, Pilger-. P. dům, mošna. Reš. — P., cizí, poutníkem přinesený, fremd, aus- wärtig. P. obyčej. ...

10 Vyhnanecký
Vyhnanecký svět = cizí, v němž kdo žije jako vyhnanec. Slád. Rich. II. 24. ...

8 Přefedrovati
Přefedrovati. P. se stačím = přeživiti se ledačím, sich durchfretten. Rožnov. Brt. D. II. 514. Slovo ...

7 Tlumač
Tlumač. Mkl. Etym. 369, Arch. VIII 245., 121. Slovník jest t-čem pro cizí jazyk. Osv. 1885. ...

7 Odznačný
Odznačný, kennzeichnend. Když cizí osoba o-čným pojmenováním nějakým nás naznačuje. Zb. ...

5 Cizincovati
Cizincovati = v cizině meškati. Proto zde jenom cizincuje. Koll. I. 225. Vz Cizi- novati. ...

1 Mantlochář
Mantlochář, e, m., kdo cizí věci zandá, že se jich vlastník dopíditi nemůže. Us. Unhošt. ...

2 Oštrlejz
Oštrlejz (cizí slovo) = paběrky ovocné, Nachlese. Na mor. Zlínsku. Brt. Dle Mřk. z obstrlíz z Obstlese. ...

1 Almanach
Almanach, u, m., slovo cizí; kalenDář, V.; novoroční zábavník. Rk. A. divadelní, ho- spodářský, ...

5 Zpěž
Zpěž, e, f., die Bronze, slovo temné a nejspíše cizí; lépe užívati bronz. Mz. 417. ...

1 Barbar
Barbar, a, m. z řec. ???????? — cizí, cizozemec. — 2. Nevzdělaný; někdy i ukrutný člověk, surovec. Jg. ...

1 Alcny
Alcny, gt. alcen, pl., f.; kusy kůže k vyplnění míry; slovo bezpochyby cizí. ...

5 Cudzený
Cudzený = cizí. Ešte nezná (sirota), kde ho dáka c-ná čaká pohova. Zátur. Šd. ...

3 Sahání
Sahání, n., das Greifen. S. v cizí vlast- nictví, der Eingriff in das Eigenthum eines Anderen. J. tr. ...

8 Rozkoš
Rozkoš. O strč. skláň. cf. Grb. Km. -i. 47. Svá r. slepá a milejší než cizí život. Nár. list. 1896. ...

9 Kontramarka
Kontramarka, y, f. = znamení vyražené na cizí minci, kterým se stala bernou v určitém okrese. Vz Ott. ...

10 Ohlasa
Ohlasa, y, f., vz Ohlas. Cizí vlasti biecbn mnoho let v starej ohlase. Umuč. roud. 104. ...

4 Wiedergeben
Wiedergeben, něm. Slovo, které by to neb ono cizí ve všech rozdílech jeho smyslu zastupovati mohlo. Mk.. ...

7 Spodobniti se jak
Spodobniti se jak. Cizí slovo spodob- ňuje se buď dle hláskosloví českého, buď přeloží se veskrz v řeč ...

8 Pravúra
Pravúra, y, f. (cizí). Neděłaj takovéj p-ry (nebuď tak zlý)! Zlín. Brt. D. II. 518. ...

7 Hunt
Hunt cizí = prodávání cizího masa v mě- stě. Cf. Huntíř. Wtr. Obr. II. 298. ...

8 Švandračka
Švandračka. Německá š. = nesrozumi- telný jazyk cizí. Brt. D. II. 400. ...

10 Trepka
Trepka. Slovo cizí. Vz List. fil. XXVI. 369. — T. Al., spis. ...

9 Těšinka
Těšinka. Nespoléhej na t-ky cizí, co sám můžeš, udělej. Rybay. ...

8 gn
gn. Za cizí gn je české hň v. hn: hnetu, hnětu, něm. kneten z germ. gnet. Gb. H. ml. I. 377. ...

8 Švancar
Švancar, švýcar, a, m. Š. v panském dvoře. Slovo cizí. Brt. D. II. 519. ...

10 Cizina
Cizina, y, f. = cizí lid. To nejsou přátelé, to Je c Bolesl. Čes. 1. XIII. 88. ...

8 Lejtingar
Lejtingar, a, m. = nějaký cizí vyšší vojen. hodnostář. Snm. I. 522. ...

7 Ovražditi
Ovražditi. O-dil jsi sě a v cizí sbožie nevěrně uvázal. Pass. mus. 377. ...

9 Jazykozpyt
Jazykozpyt. Vz Ott. XIII. 140. nn. J. český, slovanský a cizí. Vz čes. literatura o něm v Jub. III. 3-10., ...

6 Docela
Docela osiřelý, Šml. I. 43., cizí člověk, Us., někomu zaplatiti. NB. Tč. 32., 52. ...

8 Kurancovať
Kurancovať —= týrati (cizí). Zlín a j Brt, D. II. 335. Také v Čech. ...

3 Škodoradosta
Škodoradosta, škodnradästka, y, m. — radující se ze škody cizí, der Schadenfrohe. Reš. ...

10 Cizolibý
Cizolibý. Naše c. publicum (cizí věci mi- lující). Víd. I. 57. ...