TalířTalíř (zastr. a posud na Mor. a Sloven. taléř), talířek, řku, talíříček, čku, m. = známé náčiní stolové, der Teller. Talíř dře- věný, cínový, stříbrný, zlatý, Us., okrouhlý, čtverhranný (čtverhranatý, Kom. ), Ros., mělký, hluboký na polívku, z hlíny, z ka- meniny, z porculánu, ze stříbra, ze skla, ze dřeva, ze zlata. Š. a Ž. (Valter). Talíř ubrusem přistříti Kom. T. polívky, ovoce, jahod atd. Š. a Ž. Talíř vývěvy, vývěvný (Luftpumpe-T. ). Nz. Vz KP. II. 85. T. otlu- čený, Dch.; talířek likérový, cukrový, na příkusky, Hsg., desertový. Nf. Kraj, okraj t-ře. Us. Dch. Chtělby, abych mu toho plný t. nandala, nakecla; Jiným nepřeje, ale sám si na t. navalí. Dch. Tu jeden ubrus pro- stíral, druhý talíře rozkládal, jiný krmě rozděloval. Brt. S. 99. Jen s tím na talíř (jen to pověz). Us. Dhn. A než jsem se nadálá, měla jsem už na talíři (naloženo). Smi. Má to každou chvíli na t-ři (na míse); vysypal mu to na talíř (vyčetl mu to). Us. Kšá. Klobásku na svůj taléřek dala. Mor. Šd. Prodrhlo-li děvče t, brzy se vdá. Mus. 1853. 473. Hotujće ty ležky (lžíce), taléře, už tluče nevěsta na dveře; Stojí za voře- chem s drátovaném t-řem; A k tym misám dajte taléře. Sš. P. 464., 732., 799. (Tč. ). Lepší plný t. nežli prázná mísa. Vz Spoko- jený. Lb. Jistší pták na talíři pečený, nežli dva v povětří vznešení. Prov. Jg., S. a Ž. — T. = kovový nástroj hudební, řinkač, činely, Becken. Jeden t. jest připevněn na bubnu a druhým bubeník o něj bije sou- časně tluče do bubnu. Vz KP. Íl. 296, S. N. — T. = lehátko okrouhlé, v němž se- mena pohřížena jsou, orbiculus. Rostl. I. 83. b. — T. Kladnice mívá větší počet cév a sluje buben nebo talíř. Prm. IV. 200. — T-e lámati (kroupy tlouci) říkají děti, když zády k sobě jsouce obráceny za lokty se chytí a se vyzdvihují. Hk — T., osob. jm. T. Mat., spis. Vz Tf. H. 1. 180.
