1 Anceps
Anceps, z lat., pochybný, neurčitý, ku př. délka slabiky. ...

9 Cep
Cep. C. má hôlku s ohlavkom a cepík. Sbor. slov. III. 28. Délka cepu = šest pěstí. Vz Lor. 71. O pořekadlech ...

5 Činiti
Činiti. Vz Mkl. Etym. 36. Činijící BO , ZN. Činiúcí divy. Anth. I. 3. vyd. 6. Vz také časování i strčes. ...

5 Čmelák
Čmelák, vz Čmel. — Č. = medák, bombus, die Hummel. Č. skalní, b. lapidarius, die Steinhummel, zemní, ...

6 Dávno
Dávno. Není tomu tak příliš dávno, Us. Dch. Jest nám d. (jsme staří). Us. Vk. Ty's d. hloupý, chytrý ...

1 Délka
Délka, y, f., dýlka. D. mezi dvěma (věcmi) = vzdálení. V. Die Länge, Entfernung. D. zeměpisná, hvězdopisná; ...

6 Délka
Délka prostorová, časová. Dk. Aesth. 201. Vz S. N. D. přímky kladná n. příčetná, záporná n. odčetná. ...

9 Délka
Délka, vz Dloužení. ...

10 Délka
Délka. Sr. Lind. 31. ...

6 Dl'a
Dl'a = délka. Na dli tresť črnú položichu. Dle Kř. od nom. dl'a přehl. dle. Cf. Dlí. ...

10 Dle
Dle, e, f. = délka, longitudo. Mill. 119., 5a., 18a. a j. ...

10 Dlé
Dlé, é, n. = délka (ve vedle, podlé). Gb. Slov. ...

6 Dlhokosť
Dlhokosť, i, f. = délka. Slov. Bern. ...

6 Dlí
Dlí = délka. Prk. Na dlí (Rkk. 48.) vy- kládá Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXIV. = na podlahu. Cf. Blina, doleji ...

9 Dlí
Dlí = délka. A jest ta roveň dlí za dvanáct dní cesty; A ta vlasť jest dlí šestnáct dní; Ta země táhla ...

6 Dlo
Dlo, a, n. = délka. Ssk. ...

1 Dlouhosť
Dlouhosť (zastar. dlúhosť), i, f., délka, die Länge: a) místa. D. mil ne všudy stejná. D. cesty, mostu. ...

1 Dlouž
Dlouž, dlouže, e, f., dloužina, dlouhost, délka, die Länge. Na dlouž = na délku, Šm., L., na dlouhý čas. ...

8 Dlška
Dlška, y, ť. = délka. Slov. Phľd. 1894. 86. Senohrady. ...

6 Dĺž
Dĺž, e, f. = délka. Slov. Ssk., Loos. ...

6 Dĺžka
Dĺžka, y, f. = délka. Slov. Ssk., Loos. ...

6 Dĺžosť
Dĺžosť, i, f. = zdélka. Let. Mt. sl. IX. 2. 18. ...

6 Dovolný
Dovolný. D. bod, úhel, směr, délka, rychlosť, Us. Pdl., Mj. 89., spojení. Dk. Aesth. 634. Působí-li 2 ...

6 Dvanácterník
Dvanácterník, u, m. = prední čásť za- žívací roury blíže žaludku (duodenum), protože délka její rovná ...

1 1. Dýl
1. Dýl, e, dýlka, y, f., die Länge. To je hrozná dýlka od toho času. Us. Dýlka dne. Míra na dýlku. ...

6 1. Dýl
1. Dýl, e, f. = délka. Roztahujíc jedno s druhým na díl, na šíř, na tloušť měřil. Kom. L. 65. ...

6 Dýlka
Dýlka = délka. Šm. ...

1 E
E je samohláska, kteráž stojí mezi hrdel- ným a a podnebným i, vznikajíc lomením samohlásek těchto (ai) ...

8 É
É vzniká a) z krátkého e: beru béřeš; b) stahováním z oje, yje. Vz Gb. H. ml. I. 140. — E psalo se: e, ...

8 e
e (původní slovanské) zastupují ve Spišskú dvě hlásky a) v krátké slabice objevuje se e: me, ceľe (tele); ...

9 Excentr
Excentr u parního stroje okrouhlý kotouč naklínovaný na hřídel, jehož střed však ne- shoduje se se středem ...

1 Hefthemimerická
Hefthemimerická caesura ve čtvrté stopě po arsi, s kterouž obyčejně spojena jest pře- rývka v druhé stopě ...

6 Holenkovy
Holenkovy, schäftig, Schaft . H. pod- šívka, zadnice, kraj, délka, přednice. S1. les ...

1 Hon
Hon, u, m., honění, die Jagd. H. vztahuje se na zvěr, lov na ryby. Jg. Činiti hony. Jg. Na h. jíti, na ...

6 Hors d'oeuvres
Hors d'oeuvres (hor dévr), fr. = pří- choutky, drobná jídélka ku povzbuzení chuti. Hnsg. ...

6 Hruška
Hruška strom, vz Hruše, Hrušeň, Hruškoň. Cf. Slb. 517., Sbtk. Rostl. 13., 156.— 159., Čl. 40., Mllr. ...

6 Hvězdářský
Hvězdářský. H. dalekohled, Mj., měřietví, NA. V. 87., šířka, délka, záhada, Stč. Zem. 79., 173., měsíc ...

6 Jiří
Jiří. Nom. a vok. Jiří; gt. a akkus. Jiří (Lidé chválí Jiří, Cis. Mus.), odchylkou: kněze Jiřího, Lobk. ...

1 Jmen vlastních užíváme v pluralu
Jmen vlastních užíváme v pluralu, když muže podobné povahy míníme; při jménech míst, když potomstvo zakladatelovo ...

9 Kabelový
Kabelový. K. brzda, délka, dynamometr, flotilla, sonda. Vz Ott. XIII. 719. ...

1 Košile
Košile, e, f., košilka, košilička, košilinka, z lat. casula; za starších časů slula rubáš, rubáč. Jir. ...

6 Kotel
Kotel, kutélek, kotlíček, kotlík. O skloň. vz Bž. 78. Got. katils Šf. Strž. I. 469. VMV. nepravá glossa. ...

6 Krydélka
Krydélka, y, f. = poklička. Co ty že- lezňáky nastaly, sotva že nějakú tu pasť prodám nebo tu k. Kmk. ...

1 Křidélka
Křidélka, y, f. = poklička, Deckel. Na Mor. a Slov. ...

8 Křidélka
Křidélka = poklička. Kld. III. 151. ...

9 Křidélka
Křidélka (alae), v botan. Vz Motýlokvětý. ...

6 Křídlíce
Křídlíce, e, f.= poklička. Mor. Vchř. Vz Křidélka. ...

6 Kyvadlový
Kyvadlový, Pendel-. K. rovina, délka, pohyb, strojek, zákon. Stč. Zem. 71., 72., 350. ...

6 Močidélka
Močidélka, y, f. = hruška. Mor. Brt. ...

1 1. Modla
1. Modla, y, f., gt. pl. modl a model, vz E, Mkl.; model, e, m., modlička = vzorek, Modell, Muster, n. ...

6 Nota
Nota cetotaktní, černá či čtvrtnota, dva- krát a třikrát vázaná, dlouhá, krátká, nej- delší, nejmenší, ...

2 Nota, notka, noticka
Nota, notka, noticka, y, f., z lat., zna- mení, die Note, zvl. hudební znamení hlasu, die Musiknote, ...

2 Oběsiti
Oběsiti, il, šen, ení; oběšovati, henken, erhenken, auf henken, er(hängen). Jg. — Vz stran přísloví: ...

7 Oddlíní
Oddlíní, n. = zeměpisná délka. O. vý- chodní, západní. Kodym. ...

7 Odečetný
Odečetný, subtraktiv. O. délka přímky, úhel. Jd. Geom. III. 3 14. ...

8 Odhvězdí
Odhvězdí, n.= délka vzdálenosti první stálice od naší země. Am. 17. ...

2 2. -om
2. -om, koncovka, dat. pl. m., knížatom, . bohom, nyní -ům: bohům, vz -ům, Dativ. Jg. Posud v obecné ...

2 -óv
-óv. Délka v genit. plur. mužóv a p. je bezpochyby fonetická. Možná, že byla tato slabika dlouhá již ...

2 Píď
Píď, i, f., píďka, od ??n — píti. Gt. pl. pědí (zastr.), dat. a lok. pl. také: pídím a pídích m. píděm ...

2 Píka
Píka, y, f., kopí, hrále, sudlice, lat. hasta, die Pieke. P-mi se poráželi. Kom. J. 713. Píky stav! Pieke ...

10 Píseň. P
Píseň. P. nábožné (Brt. P. n. 996. nu. ): a) ranní 996., b) večerní 1003., c) adventní 1006., d) vánoční ...

2 Pobok
Pobok, u, m., poboč, i, f., strana, bok, pobočnice, die Seite, Seitenfläche, -linie. L. — Pobok cvičíme, ...

7 Podle
Podle, strč. podlé z po a dle. Toto dle souvisí s déle = délka. Gb. Ml. II. 136. Cf. D. Gesch. 304. ...

2 Podlé, podle
Podlé, podle; etymologicky zajisté podlé, neboť dlé = subst. neutr. = délka, podlé = längs; foneticky ...

2 Pola
Pola, y, f., půla, půle, die Hälfte. Kat. 2879. Na poly děliti; rozetne tě na poly. BO. Na poly mrtva ...

2 Polenový
Polenový, Scheit-. P. délka, dříví (v po- lenách). Jg. ...

2 Poloha
Poloha, y, f., položení, die Lage. P. jest prostorný poměr nějakého tělesa k tělesům jiným. P-hou nějaké ...

7 Polohový
Polohový. P. délka slabiky. Vz Poloha. Dk. ...

2 Pošta (počta
Pošta (počta), y, f., z it. posta = místo, stanoviště, stanice. P. slove ústav k pravi- delnému, co možná ...

2 Proudový
Proudový, Strom-. Skrytě p. sloh, Mikro- fluktuationsstruktur. Krč. 183. P., Kolonnen-. P. šířka, hloubka, ...

7 Průřezný
Průřezný, Durchschnitt-. P. plocha. Mj. 190. — P., lépe: průměrný. P. teplo, cena, délka a p. Šim. 48. ...

7 Převedený
Převedený. P. či redukovaná délka ky- vadla fysického. ZČ. I. 137., SP. II. 80., NA. V. 156. Provaz přes ...

7 Příčetný
Příčetný, additiv. P. délka přímky, úhel. Jd. Geom. III. 3., 4. ...

2 Přímý
Přímý (zastr. přím), a., o, přímičký,. pří- mínký, přímounký, nekřivý. gerade, nicht krumm. P. jest opak ...

8 Půlnožní
Půlnožní. P. délka. Wtr. Krj. I. 71. ...

7 Pupečník
Pupečník. Cf. Rstp. 705., Odb. path. III. 651. — P. = pupeční šňůra, pupeční pro- vázek, Nabelschnurstrang, ...

3 Rameno
Rameno, a, nyní obyčejněji než starší rámě, ene, raménko, ramínko, a, n., sr. něm. Arm, lat. armus, ...

7 Redukovaný
Redukovaný; -án, a, o, reducirt. R. mappa, Stč., délka kyvadla fysického, ZČ., plocha průřezu. Pek. ...

3 Rozšiřování
Rozšiřování, n., die Ausdehnung, Erwei- terung, Vermehrung. Rychlosť r-ní, Fortpflan- zungsgeschwindigkeit. ...

3 Ručnice
Ručnice, e, ručnička, y, í. (zbraň střelná), puška, brokovnice, dělce, bucharka, flinta. Sp. R., zbraň ...

3 Samohláska
Samohláska, y, f., der Selbstlaut, Vokal. S. jest čistě pronesený článkovitý zvuk řeči lidské; otvor ...

7 Sedlářka
Sedlářka, y, f. = hruška (močidélka). Mor. Brt. ...

3 Seslabování, n
Seslabování, n. Seslabováním jmenujeme všecky ty proměny, jimiž samohláskám če- ským ujma se stala, budiž ...

3 Skrácení
Skrácení, skracování, das Abkürzen, die Abkürzung. S. věci nějaké: niti, provazu, dřeva, slov. Us. S. ...

9 Skřidélka
Skřidélka, y, f. = poklička. Horen. 351. Zdrobn. skřidla. ...

3 Skřidla
Skřidla (skřidla), škřidélka, y, f., na Mor. šleta = lupný kámen, kterým střecha se kryje, der Schiefer, ...

3 Slabika
Slabika, y, f., lat. syllaba, z řec. övllaßi], tedy m. syllabika. S. jest hláska buď sama o sobě nebo ...

8 Slabika
Slabika. Sklad a rhythmus, dělení slabik. Vz Gb. H. ml. I. 551. nn. Délka slabik v Ge- mersku různí se ...

3 Slunostřední
Slunostřední, heliocentrický, heliocen- trisch. Nz. S. délka planety. Smet. ...

8 Słávy
Słávy = blýskavá zrcadélka na věnci sva- tebním, na mor. Slov.; na Hané: tříslo. Brt. D. II. 385. ...

3 Stín
Stín, u (zastr. stíň, ě, m.), rn., stíň, i, f., stínek, nku, m., stíneček, čku, m., u Opavy tíň, i, f., ...

3 Stŕihovadlo
Stŕihovadlo, a, n. — střihovač, náčiní kolářske t. kolmo stojící na třech nohách silné dřevo, s čepem ...

3 Střelný
Střelný, -ní, Schiess-, Schuss-; S. zbraň, délka, Us., bavlna, cesta, čas, doba, dálka, dráha, honba, ...

3 Sukně, ě, suknice, e, suknička
Sukně, ě, suknice, e, suknička, y, f., gt. pl. sukní n. sukeň S. = oděv ze sukna, tuchenes Kleid. BO., ...

8 Škridélka
Škridélka, y, f. = polička. Slov. Mtc. 1895. 345. ...

8 Škrydélka
Škrydélka, y, f. = hliněná puklička. Mor. Mtc. 1894. 332. ...

7 Šraffování
Šraffování, n. = čárkování, jímž na mappě sklon půdy se naznačuje, Jir., jímž se vyznačuje délka, ...

4 -tel
-tel (-telb), přípona jmen podstatných od sloves odvozených, skr. -tr (-tar); lat. -tor, řec. -trig, ...

4 1. Ton
1. Ton, u, m., z lat. -řec. T. = zvuk ur- čitě vysoký n. hluboký, der Ton. Hd. T. = zvuk určité výšky ...

4 Určený
Určený; -čen, a, o = ustanovený, bestimmt, festgesetzt. U. cena, cíl, Us, čas, Ben., Pulk., chvíle, Troj., ...