8 Dřevný
Dřevný = dřívější. Syn dřevnie. GR, Nov. 2. ...

7 Prvější
Prvější, prior, dřívější. V.V. 26. ...

3 Skorší
Skorší = dříve, dřívější. Mor. Kda. Vz Skoro. ...

8 Dopružování
Dopružování, n. = nenáhlé nabývání dřívější pružnosti. Vz Ott. VII 851. ...

8 Předběhoun
Předběhoun. Fossilní p. koně (vyhynulý dřívější kůň), Vorfahre. Stč. P. př. 132. ...

10 Škoda. O š
Škoda. O š. v dřívější době vz Arch XIX. 565. -569. Š. vtipu dodává. Lit. List XIX. 319. ...

7 Dřevní
Dřevní = dřívější. V d. (díle knihy) slyšeli jsme. Zrcd. I. a. (Mus. 1890. 456.). ...

4 Tuhosť
Tuhosť, ě, m., vrch u Přestic. Pm. — T., dřívější jm. Domažlic, strněm. Taugst, nyní Taus. Pal. I. 249. ...

8 Přední
Přední = dřívější. Toho se nám od jiných ťarářuov předních nikdá nedálo. Arch. XIV. 156. ...

1 Dřívější
Dřívější = bývalý, der frühere, vorhe- rige. D. domácí pán byl lepší. Us. Bude po dřívějším vyšetření ...

10 Kniha
Kniha. Dobrá k. je najvernejší priatel človeka. Rizn. 64. Sr. Jir. Prove 125. — K. = katechismus (v dřívější ...

2 Praeexistence
Praeexistence, e, f., dřívější bytí, před- bytí, předbytování, das vorherige Dasein, die Präexistenz. ...

8 Brno
Brno. Něm. Brünn ukazuje k dřívější vý- slovnosti Brino. Gb. H. ml. I. 292. — B. Máš ľeknice jak brno ...

10 Pátričky
Pátričky, pátriky z pater noster = růže- nec. Phľd. XXIII. 205. Dřívější patřičky oprav v: pátričky. ...

2 Propravný
Propravný, ku propravě se odnášející, einleitend, Vor-,Hilfs-, propädeutisch. P. po- znamenání, Šf. Rozpr. ...

6 Dovětek
Dovětek. Připojil-li později nějaké do- davky ku závěti, jmenujíť se kodicillem či d-tkem. Hš. Sl. 162. ...

8 Znamení
Znamení. O skloň, u Kroměř. vz Brt. D. II. 20. Znamení ,osla' dostávali v dřívější době žáci, kteří ve ...

1 Kaldoun
Kaldoun, u, m. Stran odvození vz Mz. 39. Bránice, die Netzhaut. — 2. Střeva, zvláště husí drobečky, Gänseklein. ...

2 Potahmo
Potahmo,potažmo,potqhujíc se, bezüglich, in Betreif, bezugsweise. Mus., Krok. P. k dří- vější zprávě, ...

5 Zchlapěti
Zchlapěti, ěl, ění, zchlapívati, den Adels- rang verlieren, zum chlap d. h. unadelig werden Živnosť městskou ...

6 2. Dřevný
2. Dřevný = předešlý, dřívější. Hr. ruk. SŠ. 64., 80. D. právo. Faukn. 33. Až dřevnie tři vše navrací; ...

1 Minulý
Minulý (vz Minutý), bývalý, předešlý, vergangen. M. neděle, týden (die vorige, ver- wichene Woche, Dch. ...

8 Robota
Robota. Cf. NZ. III. 216. a dřívější člá- nek. — R. = práce. Kde je r., tam je do- brota; R. smrdí; Jesť ...

7 Podělati co
Podělati co. Vešken most zase podělali a opravili. Let. 85. Ktožť co p-lá, ihned mu zaplať. Št. Kn. š. ...

1 Macecha
Macecha, y, f., macocha, maceška, mac-oška (zastr. maceší), f. Manželka vdovce je jeho dětem po dřívější ...

6 Komparativ. Str
Komparativ. Str. 732. a. 20. ř. sh. za Jako přidej: Leč. Název k. je nevhodný, lépe by bylo nazývati ...

1 Groš
Groš, e, kroš, e, grošík, u, grošek, grošíček, čku, m. Der Groschen. Na Mor. gt. pl. groší. Mkl. Z lat. ...

3 Slouti
Slouti, sluji, ješ atd. a slovu (řidčeji), veš atd., slul (D.) n. sloul (Us., Brs. 2. vd. 22., Bž. 186.), ...

2 Nezželný
Nezželný, čeho kdo nikdy želeti nebude, nicht zu bereuen. Život n. vésti. Sš. Oa. 47. Než (zastr. neže, ...

1 Dluh
Dluh, u, dloužek (dlúžek), žku, dloužeček, čku, m.; na Slov. dlh, dlužba. Vz Závada. Die Schuld. Dluh ...

3 Střídá se
Střídá se také s c: slov. cicať (cucati) m. ssáti. Ht. ib. V obec. ml. zacláněti - za- sláněti. Vz C. ...

3 Sám
Sám, sama, samo, akkus. sama (samého; u neživot, sám), samu, samo; pl. nom. sami (u neživot. samy), samy, ...

2 2. Před
2. Před, přede, předložka. Předložka před (opp. za) pojí se s akkusativem a instrumen- talem. —I. S ...

3 Stupňování
Stupňování, n. = po stupních postupo- vání, stufenweises Fortschreiten. Toto s. zakládá se v pořádku ...

3 Slib
Slib (zastr. sliub, slub), u, m., obět Bohu učiněná, zaslíbení, das Gelübde, votum. V. S., dobrovolná, ...

3 Seděti
Seděti, 3. pl.-dí, seď,-dě (íc; v již. Čech. seďa, masc; zastr. seděc, seděci), děl, děn, dění a sezení; ...

1 L
L je 14. písmě v abecedě české a jedno z jazyčných plynných. Vz Hláska. Stará bul- harština neměla samohlásek ...

3 Ruka
Ruka, y, f., strsl. rqka (manus), koř. rek, sr. prus. sen-rinka (colligit), lit. renku, rinku (lego). ...

3 1. Řeč
1. Řeč, i, f., koř. řek (řek-nu), přípona -b; strsl. réčb, sermo. Mkl. B. 54., aL. 113. Skloňuje se dle ...