6 Daleký
Daleký místem. Dalejší. Št. Kn. Š. 43. Cf. Mkl. Etym. 39. D. To jest posud na dalekých cestách, das hat ...

1 Další
Další řízení, až do dalšího řízení. Rk. Protož hned dále vyčítá ty dary dalšími slovy a ukazuje. Br. ...

1 Daleký
Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne: dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí, cf. nižší, kratší, ...

10 Dohnání
Dohnání, n. = dokonání půhonu, další konečný půhon. Vz Gb. Slov., Dóhon. ...

10 Dóhon
Dóhon, u, m. = dokonání půhonu, další koneční/ půhon. Sr. Dohnání, Gb. Slov., Bdi. Gl. ...

10 Vyšenkovati
Vyšenkovati Příchozího tovaryše v. — na další cestu podporou vypraviti. Wtr. Řem. 765. ...

6 Náchylnosť
Náchylnosť. Poroučím se další n-sti. 1730. Wtr. Kdo sa opije, n. svou odkryje. Us. Té. ...

3 Rozprostranění, n
Rozprostranění, n., rozšíření, die Aus- breitung, Expansion. Další vývoj a r církve. Sš. Sk. 63. ...

10 Ďalejší
Ďalejší = další, jako Hořejší Vz Daleký. Ot všie rozkoši d. byl. Otc. Vz Výb. I. 1169. 5 Nejdalejší. ...

6 Dalejšek
Dalejšek, šku, m. = další čásť. Sš., List. filolog. 1886. 218. ...

10 Palacký
Palacký Fr. Vz Ott. XIX. 39 nn., Čad. 122., 125. (134. ), Vlč. Lit. II. 2. 38. nn. (hl. 51. ) a na str. ...

7 Daleký
Daleký. Ješto sú další světa. Št. Uč. 122. b. ...

5 Závara
Závara, závarka, y, f. = zavařené v cukru ovoce a k další potřebě schované, eingesot- tene Fruchte. Us. ...

10 Ne
Ne; e se odsuje před u a toto se dlouží: neumělý, n`úmělý a další změnou naumělý; neužil, n`úžil. Alx. ...

10 Obdalší
Obdalší = trochu další. Mš. ...

4 Ultimat-um
Ultimat-um, a, n., lat. = poslední návrh, poslední výminka (k vyrovnání sporu, kte- rýž, nepřijme-li ...

9 Přikrátiti co proč
Přikrátiti co proč. Pro pokročilou dobu p další výklady. Mus. 1897. 467. ...

7 Vöslovka
Vöslovka, y, f., vinnice na Kr. Vinohra- dech nad vodárnou. Ta v několika létech zmizí, hodláť ji nynější ...

6 Dejl
Dejl, u, m. = kruh železa, litiny, asi 100 kilo těžký, který po úplném odstranění strusek z peci se vyndal; ...

4 Upomínka
Upomínka, y, f. = upomenutí, památka. Vz Upomínek. Pomocí jiných představ pro- buzené temné či z vědomí ...

9 Matěj
Matěj z Janova, Pal. Děj. III. 1. 23.; poustevník. Ib. V. 2. 360., Vlč. Lit. I. 355., 383. — Sv. M. Jest-li ...

2 Povzněti
Povzněti, povzníti, ěl, ění, povznívati, ertönen. Potrúbíš-li jednou, přijdú k tobě kniežata; pakli další ...

4 Výminečný
Výminečný, ausnahmsweise. V. posta- vení. Ddk. VI. 165., Dch. Vyjádření opata činí z této události pouhý ...

3 Spolník
Spolník, a, m. = společník, der Genosse, Gesellschafter. Ráj. S. práce. Krok. S. a druh toho osudu. Ráj. ...

9 Únor
Únor. Jeli ú. teplejší, následuje obyčejně zima až do veliké noci. Jsou-li v únoru chy- cení ptáci tuční, ...

7 Připrositi koho k čemu proč
Připrositi koho k čemu proč. K té- muž sem pro další paměť i pro svědomie p-sil svých dobrých přátel ...

1 -eký
-eký. Přídavná jména v - cký (-ký, -oký) odmítají při stupňování tuto koncovku a při- dávají -ší k samému ...

2 Ostatní, ostatný
Ostatní, ostatný = další, jiný, pozad- nější, který po jiných zůstal, übrig, sonstig. Jg. Jeho ostatní ...

2 Průtah
Průtah, u, m., protah, protažení, der Durchzug. J. tr. — P. další, D., soudu, tar- ditas judicii in curia. ...

3 -ší
-ší — přípona komparativu (dříve -jí, vz toto); před ní se h v ž, ch v š rozlišují: tuhý — tužší, hluchý ...

1 Kulhavý
Kulhavý, hinkend. V. K. kůň, Us., pří- čina, výmluva (nepravá, neplatná). V. V chřa- pavý zvon nezvoň, ...

2 Přetnouti
Přetnouti, tnu, ul, ut, utí; přelíti, ťal, ťat, tětí; přetínati = na dvé přeseknouti, entzwei hauen, ...

6 3. Na
3. Na = tu máš, vezmi. Na drží v sobě význam slovesný a zejména imperativní. Se stanoviska tvaroslovného ...

6 Chování
Chování. Náklad na eh., die Erhaltungs- kosten. J. tr. Ona slouží za chování = za stravu. Laš. Tč Ch. ...

2 Nabávání
Nabávání, n. Slova tohoto není u Jg., jakož i slova základního nabávati. Jsouc významu opětovacího vytvořeno ...

4 Vzdělání, n
Vzdělání, n., die Errichtung, der Bau, Anbau. Vz Vzdělati. V. kostela, Pulk, zdí, V., víry, Aqu., dluhu, ...

2 Potomek
Potomek, mka, potomeček, čka, m., od potom, vz -ek. Stsl. potom?k?, -??? příp. Mkl. B. 263. Pl. potomci, ...

2 Postup, u, postupek
Postup, u, postupek, pku, m., postupo- vání nohama, chod, der Gang. L. — P., ta- žení, tah, pochod, der ...

2 Posudek
Posudek, dku, m. P-ky (v strč. soud- nictví) jsou dnové, v nichž se jisté věci po soudu (po-súd-ě) ještě ...

2 Odtah, u
Odtah, u, m., odtahováni, odtažení, der Ab-, Wegzug. Mám odtahy (stahují, strhují mi peníze, které jsem ...

8 Václav
Václav, Vácslav, ze staršího Vaceslav. Vz předcház. Váce- a Gb. H. ml. I. 152., Cern. Pŕ. 25. Odvozeniny: ...

7 Poslati
Poslati. Cf. Sláti, Dosílati, Laš. Brt. D. 207., vysílati, Št. Strž. I. 356. Posielati, Výb. I. 577., ...

2 Pochod
Pochod, u, m., der Hingang, Marsch. P., pravidelné pohybování se zástupu (vojen- ského) k nějakému místu. ...

6 Krok
Krok, vz Mkl. Etym. 131. K. horský (kterým po horách se chodí), Šml. I. 8., taneční, Dk., volný, zdlouhavý, ...

5 Zemák
Zemák, u, m. = brambor, zemče, der Erdapfel, solanum tuberosum. Plk., Sl. les. Na Moravě slují: češáky ...

1 Hned
Hned (na Mor. hneď), hnedky, hnedličky, hnedlinko., Hnedl ze staršího „ihned" sesu- tím náslovného ...

5 Zmařiti
Zmařiti, il, en, ení; zmařovati = na zmar přivésti, zkaziti, zničiti, verderben, vernichten, vertilgen, ...

2 1. Posel
1. Posel, sla, poslík, a, poslíček, čka, m., poslátko, a, n. Posel, pl. poslové. P., strsl. ??s?l? = ...

4 Vyžádati
Vyžádati, žádám, žádej, žádaje(íc), dal, án, ání; vyžadovati = vyprositi, er-, ausbit- ten, erbeten. ...

5 Zamlčeti
Zamlčeti, vz Mlčeti; zamlkati, zamlčívati, zamlkávati, zamlčovati (zastr. zamlkovati) = mlče zatajiti, ...

5 Známosť
Známosť, i, f., das Bekanntsein. To on maje sobě v z. uvedeno. V. V z. přijíti. D. V z. dáti. Šm. Někomu ...

2 Nahlédati, nahlídati; nahleděti
Nahlédati, nahlídati; nahleděti, ěl, ěn, ěni; nahlédnouti, uahlídnouti, dnul a dl, ut, utí; nahlízeti, ...

2 Povinný
Povinný; povinen (šp.: povinnen), nna, nno, kdo komu- dlužen, k něčemu zavázán jest, verpflichtet, schuldig. ...

1 Až. I. Příslovce
Až. I. Příslovce, něm. bis. 1. O místě. Znamená místo, kde hnutí nějaké se končí n. končiti má a klade ...

2 Piestový
Piestový, od plestve, Ruthen-. P. plot Mus. Plésti, plísti, pletu, pleť, pleta (ouc). pletl, ten, ení ...

4 Výprava, výpravka
Výprava, výpravka, y, f. = vypravení, vypravování, vystavení, výklad, die Erörte- rung, Auseinandersetzung, ...

3 -sen
-sen, -šen; -děn, -zen; -těn, -cen. Slovesa třásti, třasu, třesu, vésti, vedu, másti, matu, hrýzti, hryzu ...

4 Výtah
Výtah, u, m. = vytažení čeho odkud i to, co vytaženo, das Ausziehen, der Auszug. Výtahy údů, die Ausstreckung. ...

2 Nastoupiti
Nastoupiti, stup, il, en, ení; nastupovati, nastoupati — stoupiti na něco, nakročiti, worauf treten, ...

4 Vyslechnouti
Vyslechnouti, chni, chna (ouc), chnul a chl, ut, utí; vyslyšeti, slyš, še (íc), el, en, ení (dříve i: ...

4 Třešně
Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce- rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Čr?šnja — ...

6 Kolo
Kolo u vozu. Vz Bukša, Kram. Slov., Mkl. Etym. 124. K. mu vrzá, Kudrna mazá. Sš. P. 701. K. zavěrací. ...

5 Zádav
Zádav, u, m., zádava, y, f. = zadušení, die Erstickung. Us. u Vorl. Dítě, jemuž od zádavy lékař pomoci ...

5 Čekati
Čekati. — abs. Už mně má panenko čas vyšel, kamarádi čekajú, abych šel; A já musím č., co mi pán Bůh ...

5 Zříti
Zříti, zřu a zřím, zřeš a zříš, zři, zřite, odchylkou zřete, zře (íc), el, zřev, en, ení; zírati = hleděti, ...

5 Zpraviti
Zpraviti, il, en, ení (zastr. zpravati), zpra- vovati = napraviti, richten, ausbessern, her- stellen, ...

5 2. Zpráva
2. Zpráva, y, f., die Leitung, Verwal- tung. Vz Správa. Z. = oznámení, návěští, vědomosť, odpověď, die ...

7 Pravda
Pravda = shoda věci atd. P. dobná, věcná, Jd. 4., aesthetická. Dk. Aesth. 519. P. idealná, nadpřirozená, ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...

4 Uhoditi
Uhoditi, hoď, -dě (íc), il, zen, ení; uhá- zeti, el, en a ín, ení; uhozovati = udeřiti, bíti, praštiti, ...

1 Milosť
Milosť, i (zastr. milosť, -šč, ě), f. M. = libosť, příjemnosť, líbeznosť, přívětivosť, veselosť, vlídnosť, ...

5 1. Zajíti
1. Zajíti, zajdu, jdi, jda (ouc), šel, jití (zastr. zaští); zachoditi, il, dění; zacházeti, ejí, ej, ...

2 1. Pole
1. Pole, e, půlko, políčko, a, n., dříve polo (m. poljo, Schl.). Jg. Slova, skloňující se dle vzorce ...

4 Trh
Trh, u, m. = trhnutí, tržení, der Riss, Zug. V, trzích' lépe než v, trhách'. Jg. Jedním trhem bych to ...

9 Transgressiv
Transgressiv. O tvarech tr-va času pří- tomného vz Gb. H. ml. III. 2. 80. nn. Ne- shoda v rodě: Slunce ...

5 Zastaviti
Zastaviti, stavím, stav, stavě (íc), il, en, ení; zastavovati. Vz Zastavěti. — Z. = za něco, někde postaviti, ...

4 Tkadlcovství
Tkadlcovství, n. = řemeslo, jehož úko- lem jest zhotovovati všeliké tkaniny z příze lněné a bavlněné, ...

3 Smrť
Smrť, i, f., v pl. smrti = způsoby smrti, die Todesarten, Todesfälle. S., strsl. s?-mr?-t?, lít. mirtis, ...

1 Co
Co, což. Co, gt. čeho, dat. čemu, akk. co, lok. v čem (v obec. mluvě: v čom; vz o se přehlasuje), instr. ...

5 Život
Život, a, živótek, živůtek, tka, živóteček, živůteček, čka, m.; strany genitivu vz a. Život, skr. gívátu, ...

4 Věty podřadně složité
Věty podřadně složité. A) Věta příslo- večná, adverbialná (en. adverbialis) vzniká tedy, když se příslovečné ...