9 Daleký
Daleký. Stran původu sr. Zub. 388. To pole je daleké na chůzi. Us. Mtc. 1900. 140. ...

6 Daleky
Daleky, dle Dolany, Dalleken, ves u Be- nešova v Budějov. Cf. Blk. Kfsk. 336. ...

7 Daleký
Daleký. Ješto sú další světa. Št. Uč. 122. b. ...

6 Daleký
Daleký místem. Dalejší. Št. Kn. Š. 43. Cf. Mkl. Etym. 39. D. To jest posud na dalekých cestách, das hat ...

1 Daleký
Daleký, dalek, a, o. komp. další (ne: dálší; před -ší kmenová samohláska se krátí, cf. nižší, kratší, ...

6 Neskončené
Neskončené, unendlich, endlos. N. do- brotivý. Nž. 21. Veličina n. veliká, n. malá; n. daleký. Nz. ...

2 Obdálečný
Obdálečný, daleký, obšírný, entfernt, weitschichtig. Na Slov. Plk. O. přítel. Koll. ...

10 Ďalejší
Ďalejší = další, jako Hořejší Vz Daleký. Ot všie rozkoši d. byl. Otc. Vz Výb. I. 1169. 5 Nejdalejší. ...

1 Dálný
Dálný = daleký, fern. Z dálných zemí, vlastí. Rkk. ...

6 Dalekosáhlý
Dalekosáhlý, weittragend, weitgeheHd, weitwirkeNd. Bž. 56. D. směr, úmysl, význam, Dch., výhlídka, Kká., ...

6 Dalekokrajný
Dalekokrajný, rtltóaTió = z dalekých krajů, daleký. Lšk. ...

8 Deleký
Deleký = daleký. U Mal. Polome. Phľd. 1895. 439. ...

2 Oblet
Oblet, u, m., let kruhem, kolem, Kreis- flug, m. Orel daleký o. učiniv s velikú prud- kostí dolů se spustil. ...

9 Adam
Adam. Příbuzný po Adamu (daleký). Us. ...

1 Další
Další řízení, až do dalšího řízení. Rk. Protož hned dále vyčítá ty dary dalšími slovy a ukazuje. Br. ...

6 Dalekosáhající
Dalekosáhající, weitgreifend. Vz Daleký. ...

6 Nedosáhle
Nedosáhle, unerreichbar. N. daleký. Kká. ...

2 Podální, podálný
Podální, podálný, drobet daleký, ziemlich weit. P. cesta, Ros., hory. Č. ...

7 Dálí
Dálí = vzdálený, daleký jsa od vody, dálí jsa od ohně. Št. N. 212. — Ib. 79., 27. ...

1 Dálý
Dálý, co se dálo, geschehen. Dálé od něho věci. Jel. D. věci, škody, bezpráví. Troj. — D. = daleký (zastr.), ...

6 Dalek
Dalek, vz Daleký. ...

1 -eký
-eký. Přídavná jména v - cký (-ký, -oký) odmítají při stupňování tuto koncovku a při- dávají -ší k samému ...

1 Dálí
Dálí = vzdálený, daleký. Dálí jsa od vody ne tak brzo utone a d. jsa od ohně ne tak brzo sě zežže. St. ...

4 Výhled
Výhled, u, m. = vyhlédnutí, pohled, die Aussicht, der Ausblick, Auslug, Ausguck. Odtud jest pěkný v. ...

4 Vzdálený
Vzdálený; vzdálen, a, o = daleký, ent- fernt, weit, fern, weit abliegend, abgelegen. V. důkaz. Krok. ...

1 Ký
Ký, ká, ké, s ž: kýž, = jaký, který, welcher, qui. Ký je tázací zájmeno, ale užíváme ho z pravidla jen ...

3 Skok
Skok, u, m., skočení = hup, hupek, hup- nutí, úběh. Šm. S., strsl. skok?, příp. -?, saltus. Sr. stind. ...

3 Řídký
Řídký; řídek, dka, o; kompar. řidší, řidčí, řidčejší, Jg., Gb., cf. Daleký; řidší, D., Gb. (vzŘíditi); ...

1 Dlouhý
Dlouhý, komp. delší, ne: délší (vz Daleký) (na Slov. dlužší), superl. nejdelší. Dlouhý, dfo-h-b, skr. ...

5 Ale
Ale. Str. 21. a. ř. zd. 13. Přidej: Ale toho i jeden nevidieše; Ale když uzří, že ..; Ale mrzí mne i ...

6 Dlouhý
Dlouhý. Ct. Mkl. aL. 272., Mz. v List. filolog. VII. 44., Mkl. Etyin. 40. (strslov. dteh'fc). Po d. mluvení. ...

3 Strýc
Strýc (v obec. mluvě strejc), e, strýček, čka, na Sloven. strýk, a, m. S., vok. sg. strýče. Us. Pane ...

3 Soused, a, sousedek
Soused, a, sousedek, dka, sousedeček, čka, m. S., pl. sousedé, vz é. S., sasjed, lit. susedas, lat. vicinus. ...

1 Komparativ
Komparativ, u, m., lat., srovnavatel. — K. tvoří se trojím způsobem: 1. u některých jmen prídavných na ...

1 Daleko
Daleko, rod střední jména přídavného: daleký, á, é; dalek, a, o. — Daleko, adverb., Komp. daleji, dále, ...

6 Nésti
Nésti. O časování cf. Bž. 25., 44, 34., 178., List fil. 1883. 119., u Opavy Brt. D. 136., Mkl. Etym. ...

2 Prázdný, prázný
Prázdný, prázný; prázden, dna, o, z pra + z?d? = materia a příp. -?n?, tedy vlastně: den Stoff weg, heraus ...

1 Genitiv
Genitiv, u, m., z lat. — Genitiv pl. prv- ního a druhého sklonění býval roven nomina- tivu sg., tedy ...

2 1. Pravda
1. Pravda, y, f. — P., co jest praveno, vyřknuto od božstva, fas, das Recht. V tomto smyslu, co výrok ...

4 Tvoření
Tvoření, n., die Bildung, Schaffung, Schöp- fung, das Bilden, Erschaffen. Vz Tvořiti. Myslí t., imaginatio. ...

1 Genitiv látky, kolikosti a oddílu
Genitiv látky, kolikosti a oddílu (tento nazývá se genitiv celku nebo celkový či partitivní), které se ...