1. Dar
1. Dar, u, dárek, rku, dáreček, čku, m. Das Geschenk, die Gabe. Dar od da (dá-ti), r je příponou. Schl. Na dary se neohlížejíce. Er. Ctí a darem někomu něco dáti (verehren). Sych. Dary bráti. Něco v dar, darem někomu dáti. (šp.: co dar). V. Dostal to darem. Us. Něco někomu darem poslati. Kram. Dary a pocty dávati, dary darovati, vydávati, darem poctiti, obdařiti někoho. V., Háj. Dary ně- koho nasytiti. V. Dar chudým na penězích; d. přírody. Nt. Darem co dostati, obdržeti. Jg. D. štědrého večera. V. D. na svátek. D. Dar cti; ku poctě daný. D. Dar za dar, darmo nic. Jg. Dary Boha a lidi těší. Trnk. Prov., Lb. Dar od zlata a stříbra, Háj. Kočičí dárek a zas brálek. Prov. Jg. Není toho úradku, aby neměl svého dárku. D. Dar nového léta. Reš. Na dařích někomu něco dáti. Chč. 449. Dary od někoho vzíti. Kat. 2502. Chtěli dar z ciziny. K. Poh. 697. Kdes ty ten šátek vzal? Od panny Marjánky daru dostal. Sš. Pís. Dar knížecí. Reš. Darem, dary někoho porušiti (k sobě nakloniti). V. Dárkové a darové oslepují oči. Štelc, Darové ukrocují i bohy a převracují úmysly lidské, zvlášť ženské. Troj. Ujímají se na něm dary boží (= tlustý); vz stran přísloví: Tělo. C. Nesuď za dary, pomni na máry. Vz Spravedlnosť. Lb., Koll., Č. Kdo malému daru nepovděčen, většího nezasluhuje. Č. Dar za dar, slova za slova; věc za věc, řeč za řeč. Č. Kdo koho má rád, dá to darem znát; Když dáš, cos sám dostal, nejlepší dar. Lb. Dar bývá chutnější, dává-li ho vznešenější. Pk. Daleko snáze jest darův nebrati, nežli vezma jich tomu po vůli nebyti, od koho je vezmeš. Rb. Které věci a jak se mohly jiným darovati; dary z milosti neměly jiným na škodu býti; jak se měl obdarovaný k dárci zachovati (dle strčes. práva). Vz Rb. str. 191. — 192. Stran přísloví vz ještě: Darmo, Kráva, Krmiti, Kůň, Lačný, Mazati, Měšec. Mlýn, Mydliti, Nic, Oheň, Pytel, Soudce, Vůz, Zlatý. Vz také Rb. str. 265. —Dar boží, dary boží = chléb, jídlo, Brod, Speise. Z daru božího = z lásky boží. L. — Boží dárek. To je b. d.! (člověk matný, hloupý ).Us. —Dar, dary (dobré od Boha zdařené), Gabe, Gaben, gute natürliche Eigen- schaften, Talente. Jg. Dar od přirození. To je zvláštní boží dar. D. Má veliké do sebe dary vtipu, umění; dar čistoty, rozumu. V. Dary ducha; míti veliké dary (vlohy) do sebe; nemá daru výmluvnosti. Nt. — D. = Preis, cena. Na vypitou sud piva v dar dal. Har. Na vyhranou v dar zlatý koflík dal. Jg. — D. v botan.: Nebeský dar, Goldwurz, Schellkraut. D.