Dar
Dar. Mkl. Etym. 39. D. vzájemný, Gegen- geschenk, Mour., svatební, z milosti, die Gnadengabe, z lásky, posvátný, obětní, Us. Pul., Lpř., tvůrčí, Dk. Roz. fil. 88., slav- nostní, die Festgabe. Us. Dary bohům u Ří- manů. Vz Vlšk. 490. O darech ve starší době. Vz Sdl. Hr. I. 226. Dones to matce v dar. Us. Dbv. D. pozbývá ceny, musíme-!i se ho doprošovati. Us. Dary zaslepujú i dobré rychtáře. Slov. Tč. Darové zaslepují oči soudců. Cor. jur. A. XXXV. Darů brání soudcům se zapovídalo. Cor. jur. 406. Jdi s dary (= jdi, odkuďs přišel). Us. Hrad. Kšť. Cvože mi donesie v dary. Sl. ps. 54. Viz, kterým ji darem daří. Výb. II. 29. Dary od někoho bráti. Dal. 58. Všecko činí pro dary. Kom. Darem byli dáni. BO. D. od zlata i od střiebra. Har., Ps. Pro dar ne- převracuj práva. Alx. V. v. 251. Ani se dal kterými dary svésti. Št. Kn. š. 16. Není-li dar darmo dán aneb vzat, dar není. Hus I. 412. Dary sú každému milé, neb o srdce hrajú; Najvíc v daroch podvodnosti, dar se darmo nedá, každý skrze dary něco jiného hledá. Glč. I. 313., II. 331. Dary vcházejí všude bez zazvonění. Us. Darem dar se vy- nucuje. Lpř. Zahradil mu ústa dary. Dary jsou čáry, oslepí oči, jenom ne máry. Slez. Té. Náhlý dar ti velká milosť získá, neskorý d. s nevděčností píská. Mor. Tč. — D. boží = chléb. BO. Krom božího daru. Us. Aby se božie dárek nezkazil. Us. Msk. — B. dárek bez kvasnic = hlupák. Brt. — D. = dobré od Boha zdařené. Sedmero darů ducha sv.; dar moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, pobožnosti a bázně boží. Mž. 18. Dary (v theol.) nadpřirozené, mimopřirozené. Lenz. Anthrop. 248., 261. — 2. Dar oprav v ďar = tuf. Presl., Ssk.