KlaniceKlanice, e, klanička, y, f., tyč, Stange. K-ce zvl. dřeva u vozu, aby řebřiny do kola nevklouzly, die Runge, der Kopfstöckel. Kla- nice při hnojníku (
delší), při fasuňku (kratší: klaničky, palečky). — K. u zvonu dřevo, na kterém provaz přivázán, der (xlockenstiel. Us. — K. u pily dřeva na obou stranách pily, za které se tahá. Die Handhabe. — K. zbroj starých Čechů, druh oštěpův. Wurf- spiess. — Jg.