1. Pátek1. Pátek, tku, m., pátý den po ne
děli. V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk., Bž. 79. Ale na Moravě místy říkají: do pátku. Mřk. Vz S. N. Der Freitag. Kom. J. 41. P. veliký n. smutný n. velikonoční, der grosse, Charfreitag. Us. Prohýřili jedním pátkem, co roční pronájem obnáší. Sych. Již mnoho pátků na zádech má (stár je). Jak v p., tak ve svátek. P. život útrpný. Ros.
Delší p. nežli svátek (o ženských majících spodní sukni
delší než svrchní. Vz Neustrojený). Lb. V p. maso jedl. Pč. 41. V čem v p., v tom ve svátek. ;C. Víc u něho pátků nežli svátkův (více se postí než jí. Vz Hladový, Chudoba). Lb., Č. Mnoho vejkých pátků pamatuje (je stár). Vz Staroba. Č. Kdo se směje v pátek, plakati bude v ne
děli. Č. Kdo je v pátek příliš vesel, v ne
děli bude smuten. Ve středu a v p. není dobře něco začínati. Na Mor. Koho v p. zima zemele, zřídka kdy ozdravne. Na Mor. Nemá ne
děle sedm pátků. Pk. Nečiň se pátku ne
dělí! Mluví jen na veliký p. (o nemluvném). U Olom. Sd. Připadlo sv. Ducha v pátek (nezdařilo se). Kda. Jest-li na veliký p. mete sněhem n. prší-li, bude suchý rok. Kda. Kdo si na veliký p. vyšpáře zuby hlohovinou, nebolí ho zuby po celý rok. Kda. Déšť na veliký p. nerozmnoží statek. Moravan. 875. Kto v piatok spievá, v nedeľu bude plakať. Mt. S. Zpívá-li kdo v pátek, v ne
děli bude plakať; Na veliký p. ženou se koně do vody, aby byli zdrávi; Na veliký p. na Mor. běhají časně ráno po louce s řetězy n. mlátí louku cepy dříve než je ráno, n. zvonkem na louce zvoní, aby krtky zahnali. Kda. Velký p. deštivý
dělá rok žíznivý. Er. P. 61. Prší-li na velký p, Kristu pánu do hrobu, bude žíznivý rok (suchý). Hrš. Každý se dočká černého pátku (smrti). Km. — P., ves 1. u Po- děbrad; 2. u Libochovic. Tk. III. 100. Vz S. N. .