Mhla, mlha, mha
Mhla, mlha, mha, na Slov. také hmla, y, f., mlžička, der Nebel. Mhla z mbgla, lit. migla, got. milhma nubes, skr, m?gha nubes, řec. ??????, nebula, koř. skr. mih (migh), irrigare, mingere, harnen, beträufeln, močiti, kropiti. Fk. 154., Schl. Mhla, lid říká pře- smyknutím mlha, ale v již. a záp. Čech. jen mhla. Od toho tam, mhlivej'. Je dnes mhlivo. Kts. M. jest zbublinovatělá pára ve vzduchu nad samou půdou se vznášející. Vz více v S. N. Mhla bieše ot prachu. Alx. (Anth. I. 34. ) Podvihaje sě mhla ote pracha. Rkk. 54. Mhla se dělá. Jest mhla. D. Mlha na podzim se vláčí. Rokyc. Mha prší (padá). Us. Mha se valí. Us. Mhlu mu před oči dělá, aby se mu jiné zdálo než jest. Ohláš. — M. v očích, m. slepičí, vlčí = zatemnění očí, jakoby pa- vučinou potáhl, Nebel der Augen. Je dvojí: mha noční (nevidky), když člověk ve dne vidí, ale v soumraku ne, Nachtnebel, Tag- gesichte; m. denní, když ve dne málo, u ve- čer jasněji vidí, Tagblindheit. Mha se mi dělá v očích. Míti mhlu v očích. Jg., Lk. Dostal vlčí mhlu (pojal ho blud). D. Mhlu s očí sháněti. Us. Má mhu = je mrzut. Šm.