Plášť
Plášť. Mkl. Etym. 248. Cf. Plachta, Sf. III. 549. P. dešťový, Dch., harasový, lyndi- šový, šiptuchový, 16. stol. Wtr., hvězdný, Čch., obřadní, provodní (pluvial). Hnoj. Chytrý podlé větru p. svůj nese. Us. Spro- stým pláščem sa zakrývá někdy ctnosť ve- liká. Slov. Tč. — P. = ochrana. Zahal jej (koráb) v p své záštity. Čch. Bs. 7. Přiezň jest vždy hotova, což by sprostného viděla, aby to svým pláštěm zastřela. Alx.V. (Anth. I. 3. vd. 33.). — P. = co plášti po- dobno. P. (pallium), jistý tvar oblaků. Stč. Zem. 628. P. kotlu, Kesselmantel, parního válce, Cylinder-, Dampfhemd, Šmr. 32., 79., topicí, KP. V. 61., šachtové peci, NA. IV. 164., kapesních hodin, Uhrgehäuse. Dch. P. = pulpitová střecha či kosina, druh střechy, která opírajíc se o kolmé pozadí, toliko na jednu stranu se kloní, das Pult- dach. S. N. XI. 569. P. mozkový, pallium.