ZákladZáklad, u, m. = zakládání, založení ně- jakého stavení i to, co se zakládá, grunt, das Gründen, Begründen, Anlegen, die Grund- legung, Anlage, Errichtung, das Fundament, die Feste, Basis, der Grundbau, der Grund, die Grundlage. Vz S. N., KP. I. 202. Z. plodu. Vz. Kk. 51. Z. domu, kostela, mlýna, zubů. Us. Z. něčeho klásti, položiti, V., J. tr., CJB 287., založiti. Pulk. Přední z. (díl). D. Z. první; výkop na z-dy. Nz. Z. (dno) jímky. NA. IV. 231. Z. (tvrď) vykopati, vykolíko- vati, vytyčiti; od z-du něco stavěti. Pevný z. něčemu dáti. Šm. Ten dům byl do z-dů rozbořen, rozstřílen; Kopáni z-dů k nové stavbě; Z. výstavy, der Stock der Ausstel- lung; Z-dy řídí se pevnota stavby. Us. Dch. Stavba z-dů, der Unterbau; Z. hradby, die Anlage einer Schanze, z. náhybu či svahu, die Anlage einer Böschung. Čsk. Z-dy pecí, die Ofengründungen; kamenný z., das Stein- fundament. Šp. Z. v koželužství, der Satz; také zásyp. Z. první, druhý atd., erster, zweiter Satz; první tři z-dy musejí se veskrz poměrně zasypati, die drei ersten Sätze müssen durchaus verhältnissmässig mit Lohe verstreut werden. Kůže dostanou na rubu druhý z., die Häute bekommen auf der Aasseite den zweiten Satz. Šp. Na z-dě všecko záleží. Us. Veškeré výjevy v pohybu hmot svůj z. mají; Z. sloučeniny; Z. v lučbě: radikal. Mj. 2., 26., 45. Z. hor. Kká. Osv. V. 34. Staväli kostol zo z-du aj z väžou. Sl. let. VI. 213. Vše v z-dech se třáslo. Vrch. O víně 166. Klášter shořel až do z-dů; Položili z. k novému klášteru. Ddk. III. 106., IV. 39. Z. trojúhelníku. Jdč. I. 27. Kdes byl tehdy, když jsem kladl z. zemský? BO. Prve nežli jsou světa základové položeni. BR. II. 372. a. Ktož chce mieti dóm pevný, musí najprv z. pevný uložiti; Nelze domu bez z-du udě- lati. Št. Kn. š. 7. — Přeneseně. Z. opatrnosti, Ros., náboženství. Kom. Z. správy na ne- spravedlnosti stavěti. V. Z. umění položiti; To za z. všemu stojí. Kom. Z. něčemu ode- jmouti. Jel. Nemírnosť jest z. rozličných ne- duhův. Sych. Z-du v něčem nemíti. D., Br. Ta věc má slabý z. Proch. Za z. něco sta- věti ; Ta pře nemá dobrého z-du. Br. Statek v z-dě půjčky jemu zastaven a pojištěn jest. Bdž. 31. Na z-du něčeho pokutu vyměřiti. Trest. zák. Na z-dě listiny (dle listiny, zře- ním k listině, táhna se k listině a p.) něco rozhodnouti. J. tr. Na z-dě návrhu (= dle návrhu) něco rozhodnouti. Na z-dě smlouvy (dle smlouvy). Na z-dě nějakého nařízení něco učiniti (za příčinou nařízení, dle naří- zení). Návrhu zákona slouží za z. myšlénka (návrh zákona zakládá se na myšlénce. Š. a Ž., Šb.). Z-dy zákona, die Grundzüge des Gesetzes. J. tr. Z. pověsti, der Grundstock der Sage; Z. k něčemu položiti; Přijíti věci na z. (na kloub); Z-dem něčemu býti, zu Grunde liegen; Povaha dobrého z-du, ein gut angelegter Charakter; Drama o z. dějin opříti; Selský stav hlavní z. obyvatelstva, der Bauernstand der Grundstock der Be- völkerung; Něco až k začátku, k základu stopovati: Slavnosť z-du (založení) spolku, das Stiftungsfest; V něčem svůj z. míti, in etwas fussen; Návyk lenivosti základ nepra- vosti, Müssiggang ist aller Laster Anfang. Dch. Děla si na tom veliké z-dy (zakládá si na tom). U Rychn. Msk. Naše početná soustava spočívá i co do slov i co do písma na čísle 10 a protož nazývá se desítka zá- kladem či basí. Šim. 33. Z. logarithmické soustavy, Ib. 156. Číslo 10 jest základem soustavy desetní (dekadiky). Nz. Vy jste z. šťastia nám s rodičmi dali. Zátur. Vinš. I. 21. Mělo tedy náboženství z-dy v přírodě. Lpř. J. Děj. I. 29. Položil z. umění svému na houslích. V. Zelený. Živ. Jg. Na základě četby probrati všechny důležitější způsoby poetické a prosaické. KB. III. Musí tedy věrouka základem býti mravouky. MH. 1. Zkušenosť jest z-dem poznání veškerého. ZČ. 6. Moc jeho na z-dech vrátkých spočívá. Šmb. S. II. 32. Pověsť tato z-du historického nemá. Ib. II. 263. Skutkem tím samostatnosť Německa z-du právního nabyla. Ib. II. 264 Z-dy mravnosti podkopávati; Za z. řeči své slova písma sv. si obrati. Mus. 1880. 431., 471. (Pdl.). Jiní stavěli dále na vlastním z-dě. Tím položen z. k úchvatně rychlému vývinu měšťanského stavu na Moravě. Ddk. IV. 121., V. 248. (Tč.). Při otpořiech všeho ve dsky kladenie, všeho práva vedenie zá- kladové se točí. Vš. Jir. 350. Já podlé mi- losti boží sobě dané jako moudrý stavitel z. jsem položil. Br. To neosnuje se na pevném z-dě; Z toho viděti, jak na vratkých z-dech osnována byla hypothesa o . . .; Ale ani druhá domněnka většího z-du nemá; Leč vypravování to nemá historického z-du v tra- dici; Z. prvotný, podřadný, druhotný církve ; Na tom z-dě také osnována má láska. Sš. Sk. 70., 245., L. 39., 46., II. 101., 134. V písmě z. svůj má. Str. Nebyli tedy králové, jakž mnozí bez z-du písma sv. myslí. BR. II. 9. a. Víra jest z. a kořen všeho dobrého; A tak počnu je ve jmě božie a najprve od z-du křesťanské viery. Št. Kn. š. 7., 6. — Z. řeči = obsah, předmět, hlavní pravda, das Thema. Kom. Z. hádání. Aqu. — Z. = pravidlo, princip, der Grundsatz, das Princip. Z. umění. To jest z. opatrnosti. Kom. Z. učení. D. V tom pak toto buď nám za počátek a za zaklad. V. — Z. = založení, přehyb, záhyb, die Einlegung, der Einbug, Saum. Jg. Začala z-dy na svých šatech rovnať. Sa. — Z. sena pro dobytek (co se za jesle dobytku naloží), die Einlage. Zlob. — Z. = založení, založené, míra, das Mass. Přes z. títi. L. — Z. = zá- stavní statek, hinterlegtes Gut, das Depo- situm. V. Odkúpil mého z-du Sulešovic i což k tomu sluší. Půh. I. 134., 150., II. 218., 473., 593. (Tč.) — Z., die Hypothek. V. — Z. = zaručení, zástava. Z. = skládání jisté věci pro jistotu a pak i sama věc, která se za tou příčinou skládá (die Kaution, das Vadimonium); obyč. věc věřiteli za půjčku daná, aby v případě nezaplacení dluhu jejím prodejem zaplacení dluhu si zjednal, das Niederlegen eines Pfandes, Unterpfandes, das Leggeld, pignus, das Pfand, Faustpfand, na Slov. záloh. Vz S. N. Z. právný (peníze od soudících se u sudího složené). L. Moje děti budou při něm jako v základu; Oba dva v z-du dal; Z. mezi manžely; v z. vzíti. v z-du vzíti, na z. dáti n. půjčiti; z. složiti, V. Z. pro nepostavění člověka propadl. Boč. Něco z-dem dáti. O z. se smluviti. Mus. Dal jsem krev svou na z. Flav. Z. lásky. Dám ti v z. svou česť. L. Z. věřitelovi za půjčku. V. Kterýžkoli z těžařů kterého strážného podal by neb přivedl urburéřům k učinění přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a tři- cátý za toho strážného zastaviti v tom dolu, kdež strážným bude, protože mnohem bez- pečněji jest na základu spolehnúti nežli na osobě postihati. CJB. 307. Kdyžby richtář vzal komu z. v dluhu; Když žid půjčí peněz na z. křesťanu. P. sob. 50., 116. Pakliby to kterak utratil a zmrhal, sirotci mají k zá- kladu a k rukojmím hleděti a protož zboží sirotčí má každé základem přesazeno býti; Kdož kterým městským neb sedlským člo- věkem chce jist býti, má jej pod základem uničiti. Tov. 89., 112. Tehdy ten, kdož jest tak nepořádně bral, má tornu škody i všecky náklady nahraditi a zaplatiti, i ten z., v čemž jest dobytek vyručen, dáti bez odpornosti. Zř. F. I. G. 31. Z. platiti; Ze zakladu, což viece desieti hřiven jedniem grošem, trój póhon. Kn. rož. 116., 267. Základ (do z-du) dáti, v z-du nechati, z. zastaviti. Peníze na z. půjčiti. D. Z. zastaviti. J. tr., Er. Vypůjčiti něco peněz proti z-du; z. svůj vyzdvihnouti. Žer. Z. již prostál. Sych. Se z-dem lichviti. Krab. Něco dáti v z.; z. dále zastaviti; držeti se z-du; hleděti si z-du; pod z. dáti, půjčovati; z. vzíti; v z,, z-dem bráti, vzíti; z. vyplatiti; z. propadl; z. přijmouti; právo. povolení k z-du; protokol v příčině brání n. vzetí z-du; taxa n. sazba pro brání z-du; náklady na brání z-du. J. tr. Z. prostálý (versessen); věci do z-du dáti; má býti pu- štěn z vězení na rukojmě pod slušný z.; z. nebo pojištění na statcích nemovitých; když jest z. menší než dluh ; nevyplatili dlužník z-du. Er. Vzíti věc nemovitou z-dem; kniha z-dů. Šp. K z-du sáhnouti; z. zastavený; položiti něco za z. Th. Kdo má něco v z-dě nebo základem, pfandweiser Inhaber einer Sache; Přenésti věci v základ pojaté n. /,-dem vzaté; dražební z., Licitationsvadium. J. tr. Složiti z. před dražbou (vadium). Dch. Z. za něco dáti. Sš. P. 190. Kdo zárukú komu dán bude, ježto nemá čím platiti ani z-du dáti; I vzala paní z. z obů stran, protože nestáli, jakož jim rok položen; On nemaje peněz hotových, položil mu některá sukna v z-du; Obžalovaný maje svú nevinu pro- kázati, utekl a rukojmie zavedl a ti z. po- ložiti moseli; I dali jsú sě o to ku právu a to pod z-dem pode 20 hřivnami, aby na právě dosti jměli; Tu jemu Varhaník sliboval za živnosti otce svého plátce býti, na kterýžto jeho slib a řeč že jest ten z. propustil; Žádný sobě sám bez rychtáře z-dy bráti nemá kromě hospodáře o hofčinž, kterýž móž od podruha svého z. sobě vzieti v hofčinži bez vědomie rychtářova; A k tomu Semjan pravie, že jest zaň dal k jednomu koni puol hřivny, ješto z-du polepšoval; Některým duom v z-dě dal, jakož obyčej jest a právo; Dluh v tejto při předcházie najprve lozunk k městu, potom ktož starší z. okáže a dále, ktož potom starší dluh má bez z-dův. NB. Tč. 19., 40., 45., 99., 128., 134., 144., 146., 217. Aby každý z nich slíbili a stáli v rukojemstvie pod z-dem peněžitým. Arch. II. 34. Z. zadržeti, vrátiti. Br. Nejsi pánem ani své hlavy, aby s ní mohl, co by chtěl, činiti a ji v z. po- ložiti. BR. II. 24. a. V z-dě muož se vzíti od dlužníka, cožkoli má movité. Vz Brikc. Jir. XLIX. 11. Z. vzíti, pignus accipere. Zlomek strč. exodu. 22. 26. Aneb zaplať anebo svú paní v z-dě za nájem ostav. Pass. 932. Slíbil mi za z. za 100 hř.; Abychom to učinili pod tím z-dem, pod 30 hř.; Slíbil mi svú dceru Kateřinu za manželku dáti pode stem hř. základu; Toho mají poslušní býti pod z-dem sto hřiven gr. a také pod ztracení té pře; Z toho svého z-da jej po- honím; Aby mi úmluvu držal pod z-dem a Bartoš mi úmluv nedrží a z. propadl a on mi toho z-du propadeného neplní. Půh. I. 193., 373., 378., II. 72., 91., 424. (Tč.). Klneš-li bližního, duši svou v z. dáváš. Us. Šd. Kdo ti kázal trávu žati? musíš za to z. dáti. Sš. P. 189. A když jie bez z-du pójčiti nechtěl, řekla mu, aby ten stuol a židli v z-dě vzal. NB. Tč. 143. Vz Zástava, S. N., Tk. III. 323. — Z., der Vorschuss. Z. neb půjčka na zlato a stříbro. Nar. o h. a k. — Z. ži- votni, die Leibesverpfändung. V. — Z. = závdavek, der Gottespfennig, das Haft-, An- geld, die Angabe. D. — Z. = fond, der Fond. Nadací z. v příčině daně, der Kon- tributionsfond. J. tr. Z., základní kapitál, der Stammfond, das Stammkapital. Nz. Z. k založení kupectví. Plk. Z. (důchod) nábo- ženství (Religionsfond), D., náboženský. — Z. = zakládání se oč, sázka, die Wette. Hráti o z. V. Patnácte chrtů v základ pu- štěno. Břez. 142. Běžel jsem k nim jako o z. Us. Dělá jako s čertem o z. (jako by měl s čertem sázku). U Solnice. Fch. Stří- leti o z. (o závod), bestschiessen. Čsk. Švec chtieše na z. jhráti. Hr. rk. 375. Chtěli se s nimi o z. ve všech Rytířských skutcích cvičiti. Abr. z G. 287. Z. vyhrati, prohrati. D. O z. něco učiniti. Cyr. Jako o závod nebo o z. se učiti. Zlob. První běhoun z. odnesl. Kom. Házení koulí o z. Kom. — Z. = zabavení, der Beschlag. Z. na něco po- ložiti. Zlob., Dipl. 1450. — Z., samota u Ml. Vožice. Us.
