Plást, u, plástek
Plást, u, plástek, stku, m., něco širokého, co se vrstvou klásti může, jako: p. medu (medový, V.), D., Kom. J. 219., der Honig- waben, -fladen, die Wabe, Jg., dřevný, Kk. 19., Schd. II. 179., p. slaniny, Us., Hý., p. kamene (když se na šíř štípá, Platte, Scheibe, f.). Us. Med v plástech. Šp., D. V cibuli p. v plástu zavinutý. Ros. Včely plásty medu dělají. Kom. Ústa jako p. strdi tekoucí. Prov. Královna p-y vajíčky obsazuje (posa- zuje); p. se utrhl, zkřivil, pochroumal, stočil; p. je vymeten, vyčištěn, bez poskvrny, za- buňkován, odmedován, odvíčkován atd. Všk. Sladší nad plást tekutého medu. Kom P. pře- sladek jest hrdlu tvému. BO. P. strdi. BO. — P. Harzkuchen, m. P. mrskati. Nz. — P. v horn., die Bank. Hř. P. uhelný, Kohlen- bank, jalový, taube Bank, f. Hř. Bc. P. solný, Salzflötz, n. Šp.