VetchýVetchý; vetech, tcha, o; komp. vetčejší, vz Ch. Cf. vatas, n., Jahr, adj. bejahrt, skr. vatsa, Jahr, trog, Jahr, lat. vetus, strslov. veťBch-b. Fk. 179. — V. = starý, dřevní, starobylý, alt. Neb i žádný v nový stav ne- vstúpí, kdyby nepykal u vetchém býti. Št. V. rybník (starý). Br., BO. V cisternu vetchú; Vetchý (vetus) blud otšel jest; Vetchu (vetu- stam) jest učinil koži mú. BO. Jablka nová i vetchá. BO. V-ché slovo jest, že ze zlých obyčejů dobrá se práva líhnú. Vš. Jir. 147. — Rkk. — V. = s vedlejším ponětím sešlosti, špatnosti, schlecht, alt, mürb, baufällig, hin- fällig, abgenutzt, abgetragen. Plášť strhaný a v. V. V-ché plátno, v. šat. Us. Čím který vetšejší a zašlejší (štít) byl, tím víc byl vážen. Kom. To v. sukno se již drtí. Us. Dch. Takový mu život jako měsíci, někdy plný, někdy na vetech. Č. M. 59.
