1. Pátek
1. Pátek, tku, m., pátý den po neděli. V gt. pátka má jen ve rčení: do pátka. Mk., Bž. 79. Ale na Moravě místy říkají: do pátku. Mřk. Vz S. N. Der Freitag. Kom. J. 41. P. veliký n. smutný n. velikonoční, der grosse, Charfreitag. Us. Prohýřili jedním pátkem, co roční pronájem obnáší. Sych. Již mnoho pátků na zádech má (stár je). Jak v p., tak ve svátek. P. život útrpný. Ros. Delší p. nežli svátek (o ženských majících spodní sukni delší než svrchní. Vz Neustrojený). Lb. V p. maso jedl. Pč. 41. V čem v p., v tom ve svátek. ;C. Víc u něho pátků nežli svátkův (více se postí než jí. Vz Hladový, Chudoba). Lb., Č. Mnoho vejkých pátků pamatuje (je stár). Vz Staroba. Č. Kdo se směje v pátek, plakati bude v neděli. Č. Kdo je v pátek příliš vesel, v neděli bude smuten. Ve středu a v p. není dobře něco začínati. Na Mor. Koho v p. zima zemele, zřídka kdy ozdravne. Na Mor. Nemá neděle sedm pátků. Pk. Nečiň se pátku nedělí! Mluví jen na veliký p. (o nemluvném). U Olom. Sd. Připadlo sv. Ducha v pátek (nezdařilo se). Kda. Jest-li na veliký p. mete sněhem n. prší-li, bude suchý rok. Kda. Kdo si na veliký p. vyšpáře zuby hlohovinou, nebolí ho zuby po celý rok. Kda. Déšť na veliký p. nerozmnoží statek. Moravan. 875. Kto v piatok spievá, v nedeľu bude plakať. Mt. S. Zpívá-li kdo v pátek, v neděli bude plakať; Na veliký p. ženou se koně do vody, aby byli zdrávi; Na veliký p. na Mor. běhají časně ráno po louce s řetězy n. mlátí louku cepy dříve než je ráno, n. zvonkem na louce zvoní, aby krtky zahnali. Kda. Velký p. deštivý dělá rok žíznivý. Er. P. 61. Prší-li na velký p, Kristu pánu do hrobu, bude žíznivý rok (suchý). Hrš. Každý se dočká černého pátku (smrti). Km. — P., ves 1. u Po- děbrad; 2. u Libochovic. Tk. III. 100. Vz S. N. .