-ivý
-ivý, přípona adj., před níž se dlouhá kmenová samohláska krátívá; znamená ná- chylnosť k něčemu nebo nucenosť: hněvivý, bláznivý, Klc., lživý, neduživý, lstivý, mi- lostivý, ohnivý, soplivý, učivý, lenivý, zdrže- livý, mlčelivý, trpělivý, Mkl. B. 223., 224., pláč — plačivý, déšť — deštivý, plíseň — plesnivý, mráz — mrazivý. Pk. Strč. přípona adj. v neobyčejném nyní složení: plapolivý, hadlivý, chodlivý, spasilivý. Jir. Vz -avý.